Co nám říká koronavirus? A co můžeme udělat my?
Thomas Mayer
Média jsou plná koronaviru, počítají a ohlašují každý nový výskyt onemocnění. Po celé Zemi se šíří vlna strachu.
Diskutuje se vždy jen o tom, jak se můžeme chránit. Co však virus vlastně chce? Proč přichází, co od nás očekává?
Jaký druh duchovních bytostí souvisí s virem? Tyto otázky sotva někdo klade, jsou však velmi důležité.
Rudolf Steiner hovoří o bacilech (které patří k baktériím, viry tehdy nebyly ještě známé), že jsou antagonistickými duchy, svrženými na Zem, a mají tedy v tomto ohledu stejný původ jako náš aktuální rozumový materialismus:
„Kdybyste se vrátili do velmi, velmi dávné doby vývoje, zjistili byste, že mezi Michaelem a Drakem byl podobný boj, jaký jsem právě popsal pro 19. století. Už jsem naznačil, jak sa tyto boje stále znovu opakují, jenže vždy tam šlo o jiné věci.
V dávných dobách ahrimanské pluky jednou takový boj prohrály a i tehdy byly svrženy z duchovních světů do pozemské oblasti. Stále znovu začínaly svoje útoky. Jednou byl například boj, kvůli kterému tyto ahrimanské zástupy, když byly svrženy na Zem, vnesly do pozemské oblasti celou populaci bytostí, které se dnes v lékařském životě nazývají bacily. Všechno to, co lidé označují jako síly bacilů, na čem mají bacily svůj podíl, je stejně tak důsledkem skutečnosti, že kdysi byly ahrimanské zástupy svrženy z nebe na Zem, že Drak byl poražen, jako je důsledkem toho vítězství to, že od konce 70. let se projevil ahrimansko-mefistofelský způsob myšlení. Dá sa tedy říci: v materiální oblasti mají tuberkulóza a bakteriální choroby podobný původ jako intelektuální materialismus, který v současnosti existuje v duchovně-duševní oblasti. Tyto dvě věci se ve vyšším smyslu naskrz shodují.“ (cit. GA 177, str. 148ff,https://anthrowiki.at/Michael-Zeitalter_(1879))
Na jiném místě Rudolf Steiner uvádí, že bacily mohou být i karmické následky týrání zvířat:
„Na pojídání masa je zlý onen přetrvávající účinek utrpení a zabíjení, které bylo způsobeno zvířatům. Tato mučená zvířata se potom vrátí ve formě těch bytostí, které svoji sílu obrátí proti tělům potomků těch, kteří je kdysi zabili. Bacily jsou reinkarnovaná zvířata, která byla mučená, usmrcená a snědená.“ (cit. GA 266b, str. 371)
Tato dvě poutavá pojednání jsou nápomocná při bádání.
Moje vlastní meditační práce a zkoumání koronaviru ukázaly následující:
Mým hlavním východiskem bylo meditovat o vlně strachu a tu jsem odhalil mnoho elementálů strachu, které vyplňují téměř celý zemský okruh. Působí agresivně a úplně cize, jakoby přišli z jiné hvězdy. Nepocházejí od současných lidí, a pravděpodobně proto lidé na ně reagují tak silně a ještě víc pohánějí vlnu strachu svými vlastními pocity a akcemi. Tito elementálové patří do duševní roviny koronaviru. Protože sa na ně zaměřuje celosvětová pozornost, přicházejí všude. To znamená, že kvůli našemu strachu z viru je už virus duševně přítomen všude.
Kdy tito elementálové vznikli? Pro mne byl překvapením zážitek, že vznikli v prastarých dobách během planetární inkarnace Starého měsíce. Tam procházeli současní andělé vývojovým stádiem, na kterém je nyní lidstvo. Tehdy se událo oddělení duševní substance zla a andělů zaostalých ve vývoji, kteří se spojili s Ahrimanem a s asurskými bytostmi. Toto oddělení bylo pro vývoj ostatních bytostí nutné a bylo uskutečněno velmi přísnými anděly (podle mého odhadu z hierarchie Exusiai). Mohl jsem teď opět zažít tyto přísné anděly, kteří jako ochránci bytostí koronaviru nás lidi vyzývají. Zastávají názor, že nastal čas, kdy tato oddělená oblast – která od té doby vedla „mimozemský život“ – má a může být znova integrovaná. Připomínají nám tím staré kolektivní nespasené stíny a umožňují tím jejich vykoupení.
Dne 12. ledna 2020 byla velmi zvláštní a zřídkavá planetární konstelace: konjunkce Pluta, Saturnu, Merkuru a Slunce. S tím se časově přibližně shoduje nástup koronaviru. Pokud nám planety připomenou to podstatné, pak není překvapující, že spolu s tím rostou i úkoly.
Co přesně chtějí elementálové koronaviru? Chtějí být znovu začleněni do evoluce Země a chtějí poznat a zažít Krista. Měl jsem velmi dobré zkušenosti s tím, když jsem bytostem koronaviru čelil pozitivním postojem a ukázal jim Krista, když jsem jim ukázal přírodní bytosti a nechal je proniknout modlitbou Otčenáš. Tyto impulzy přijímali dobře a měli ochotu ke změně. Zároveň jsem měl pocit, že jsem se v hloubce lidského bytí stal trochu dokonalejším.
Tato práce však musí pokračovat, protože přicházejí stále noví elementálové koronaviru. Tady je třeba přepracovat velkou horu.
Takovou nebo podobnou meditaci vykoupení můžeme jen doporučit: nálada se okamžitě uvolní. Toto je pravděpodobně nejlepší duchovní odpověď. Každý jednotlivý příspěvek mění kolektivní pole a je důležitý.
/ze slovenštiny přeložil pan Karel Jirka/
.oOo.
Co by dnes řekl Václav Havel - zapsal Petr Pravda
FOTO: Josef Horázný |
Projev Václava Havla k současné situaci
Vážení spoluobčané,
andělé mi doporučili, abych k vám promluvil tak jako kdysi. Kdybych tedy byl vaším prezidentem, řekl bych vám: Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych náhle zmizel z vašeho obzoru, mlčel nebo dokonce lhal. Situace naší země není dobrá.
Stojíme tváří tvář dosud nepoznané hrozbě. Těžko se s ní vypořádávají ostatní státy a ani my na ni nejsme připraveni. Dochází k mnoha chybám, nejednáme dostatečně rychle. Ale situace není neřešitelná.
Nechodil jsem do žádné prezidentské školy. Mou jedinou školou byl život. Proto mi dovolte vzpomínku. Když mě 27. října roku 1989 naposledy zatýkali, nevěděl jsem, jestli to je na dva dny nebo na dva roky. Žil jsem v zemi, kde celá společnost dřímala pod příkrovem totalitního systému. Od sametové revoluce neuběhly ani čtyři měsíce neuvěřitelného letu do neznáma a já jsem promlouval k americkému kongresu jako představitel země, která se vydala na cestu k demokracii.
Právě ta dávná vzpomínka mi připomíná dnešek. Leckomu se může zdát, že se propadáme do období temna, z něhož nepovede cesta ven. Ale není tomu tak.
Totalitní komunistický systém nám přinesl hrůzy, které mladá generace nepoznala. Zároveň nám ale dal, aniž by chtěl, něco dobrého. Víme, jaké to je, když nemůžeme dělat, co bychom si přáli. Proto máme zvláštní schopnost nahlédnout občas i trochu dál, než kam může nahlédnout ten, kdo tuto trpkou zkušenost nepodstoupil.
Co tím chci říct? Máte tuto zkušenost a navíc poznání, které z ní vzešlo. Tou je jistota, že vědomí předchází bytí a nikoli naopak, jak tvrdí marxisté. Proto i vaše záchrana není nikde jinde než v lidském srdci, lidském rozmyslu, lidské pokoře a lidské odpovědnosti. Odpovědnosti každého z vás.
Často jsem se setkával s názorem, že jsem byl určitým stabilizačním bodem v tomto rozvichřeném životě... Nemohu k tomu nedodat drsnou pravdu, že žádný stabilizační bod tuto zemi nezachrání. Ne, nelze spoléhat na žádného spasitele, nelze spoléhat na jednu osobu, která jako Mojžíš vyvede národ přes poušť do země zaslíbené.
Je to jen na vás. Na každém z vás a na vás společně, zda pochopíte, co se děje, zda najdete v této nové situaci své místo a budete odpovědní a soudržní. Metaforicky řečeno: milióny, které dáte teď, se vám brzy vrátí v podobě ušetřených miliard.
Navzdory třiceti letům svobody vyhráno zdaleka není. Zájmy osobní, sobecké, státní, politické i firemní stále často povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále ještě jsou lidé poplatní zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli.
Jinými slovy: stále ještě lidské pokolení neumí postavit morálku nad politiku, vědu a ekonomiku. Stále ještě není schopno pochopit, že jedinou skutečnou páteří všeho konání
– má-li být mravné – je odpovědnost. Odpovědnost k něčemu vyššímu, než je má rodina, má země, má strana, můj podnik, můj prospěch. Odpovědnost k řádu bytí, do něhož se všechno vaše konání nesmazatelně zapisuje a kde se spravedlivě zhodnocuje. Tlumočníkem mezi vámi a touto vyšší autoritou je to, co se tradičně nazývá lidské svědomí.
Končím tím, čím jsem začal. Stojíte před takovou zkouškou, jakou jste nezažili. Nechť vám to otevře oči, abyste ji nejenom zdolali, ale poznali o sobě a vašich životech to, co jste dosud neviděli. Abyste, až to skončí, mohli znovu vyjít se vztyčenou hlavou a být ušlechtilejší, než jste byli.
Věřím, že se to podaří. Vidím dobré náznaky toho, jak se dokážete semknout, jak jste vynalézaví, odpovědní a přitom neztrácíte smysl pro humor.
Naděje je stav ducha, který dává smysl vašemu životu.
Děkuji vám, váš Václav Havel