...
Petr Janyška /části článku/
Evropské volby budou plebiscitem o tom, nakolik jsme na stejné vlnové délce se západní částí Evropy. Nakolik silné jsou u nás ještě proevropské nálady, nakolik máme vůli být součástí Západu a sdílet s ním (a on s námi) všechny neduhy, které na nás valí globalizace. Anebo nakolik zapustilo kořeny demagogické masírování mozků posledních let, jež ukázalo, co umí, třeba během donedávna netušené krize Británie.
Tenhle střet dnes platí pro celý kontinent. Míchají se do něj velké ruské peníze a politické tlaky, na rozbití EU taky pracuje ultrakonzervativní Steve Bannon, bývalá Trumpova pravá ruka. Nejsou to klidné volby, jako bývaly. Je pár velmocí a pár domácích chytráků, kterým by vyhovovala Evropa roztříštěná na puzzle národních států a státečků.
Před západní Evropou se nepotřebujeme bránit
V Česku se v posledních letech rozmáhá představa, že Západ je v úpadku, v jakési degeneraci, že my jsme ti jediní normální a bašta zdravého rozumu. Takže nám nikdo nemá co říkat, co máme dělat. Víme to nejlépe.
Není tomu tak. Západní Evropa je stále místem, kde se lidem žije nejlépe a nejcivilizovaněji. Nikde se lidé nedožívají tak vysokého věku, nikde není taková zdravotní péče, důchody, školství, péče o děti, o matky, starost o životní prostředí. Denní život je tam stále jiný než u nás: lidé se na vás většinou usmívají, služby fungují, život běží ve své většině hladce. Ta část světa stále přichází s novými myšlenkami a nápady, my je přejímáme.
V Bruselu jsem překvapením málem spadl pod stůl. Takovou Evropu chci i u nás číst článek
Nelíbí se nám to a na podporu vlastních nejistot se chytáme všech zpráv, které mají ukázat, že tam společnost upadá. A že tedy nejlepším řešením je provinčnost, uzavřít se do vlastní ulity. Hledáme na evropské společnosti hnidy, čteme a říkáme o ní nepravdy. Záběry na šest tisíc žlutých vest v Paříži ale zastírají, že vedle nich si klidně žije šestašedesát milionů Francouzů. O těch média bohužel nepíší. Mnohé z poplašných zpráv vyrábějí ve střední Evropě katolické kruhy.
Všichni, kdo se bojí světa, stále v nejrůznějších podobách říkají, že se musíme před Evropou, před unií, před Bruselem bránit. Že tam musíme mít poslance, kteří nás uchrání. Velká demagogie. My se před unií nepotřebujeme bránit, ale naopak brát z ní všechno, co stojí za to a co se nám hodí. A přicházet tam s konstruktivními nápady. Zatím to Česká republika nedělala, léta měla jen výhrady, s tím nesouhlasíme, jsme proti tamtomu. A pro co tedy jsme?
Hra se sirkami
Je nebezpečné, když údajným ohrožením a nutností se bránit šermují politici v domnění, že to je jen takový způsob, jak získat hlasy. A přitom dobře vědí, že pravda je jinde, že nebezpečí přichází z jiných stran světa. Demagogie. Tahle hra se sirkami na seníku se vymstila v Británii Cameronovi: Myslel si, že strašit hrozbou z Bruselu je dobrá taktika, jak si udržet pozici uvnitř vlastní strany. A že v referendu samozřejmě brexit, ta chiméra, která patří jen do říše zlých snů, neprojde. A vida, prošel. Nikdo už pak ten oheň nebyl s to uhasit. Klaus po dlouhá léta a teď Babiš riskují, že hra se sirkami bude trvat tak dlouho, až něco zapálí.
Co mám na mysli? Třeba premiérovo prohlášení, že "máme dva dny na to, abychom vyčistili Evropský parlament". Jaké čištěni parlamentu, našeho europarlamentu? Proč straší institucí, o níž ví, že nám díky ní nebývale vzrostla životní úroveň a postavila se kdejaká infrastruktura, díky níž si mimo jiné vybudoval své miliardové impérium? Myslí si, že v politice je možné všechno a že za týden se na nehorázné výroky zapomene? Nebo volební slogan "tvrdě a nekompromisně chránit"...
Nejsou ale ve spektru zaběhaných, parlamentních stran jediní. Třeba volební šot ODS, léta eurofobní, teď prý snad euroskeptické strany. Její předseda Fiala v něm chce udělat "velký právní úklid Evropské unie". Jen neříká, jak to chce provést se svými dvěma až třemi poslanci, které bude mít v 751členném Evropském parlamentu. A na pozadí bruselské budovy Evropské komise podpásově prohodí: "Při každé regulaci ztrácíme kus své svobody". Rozumějte, unie nám bere svobodu, musíme se před ní bránit. Jakou svobodu kdy komu sebrala? Přitom mezi voliči ODS je 80% prounijních osob, mají z unie zisk. Proč je strašit? Proč nemluvit o EU pozitivně? Stále ta demagogie.
Je zarážející, že se teď vyrojily desítky straniček, které mají všechny v erbu eurofobii a potřebu bránit se unii (a nemají šanci na zvolení). A snad ani jediná, která by naopak, byť naivně, propagovala dobrodiní EU. Svědčí to opravdu o celkové náladě obyvatelstva? Nemyslím. Jen že ti proevropští se neorganizují, nevyjadřují se nahlas. Vezou se na vlně toho, že jsme členy EU, že psi štěkají a karavana jde dál. Jen aby se nemýlili.
V těchto volbách jde zkrátka o hodně. Proto musíme jít volit a volit pozitivně. Každý proevropský český europoslanec bude v tom unijním střetu v Bruselu dobrý.
Zdroj:
https://nazory.aktualne.cz/komentare/evropske-volby-provincni-klidek-ceske-kampane/r~5a4a45e47bac11e9b6a9ac1f6b220ee8/?utm_source=atlasHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_content=default&utm_term=position-2&utm_campaign=Aktualne
...evropská byrokracie. „Málokdo se s ní setkal, ale všichni vědí, že je obrovská," řekl Buchtík.
2024 ©