Doplněno; S trvalou i aktuální platností čtyři úryvky různých autorů; Loučení duše na onom světě před vtělením; Světové duchovní dějiny; Závist zaostalého Ruska svobodomyslné Ukrajině.

Napsal Karel Funk (») 21. 4. 2022, přečteno: 389×

Rádoby duchovní lidí chtějí být vždy „proti“, aby vypadali jako „ti správní“. Takže když se kárá Rusko, oni mu budou tleskat. (Tomáš Adamec)

1. Z knihy Čin a odplata (česky nevyšla, kdysi jsem její soukromý překlad opsal na psacím stroji). V tomto úryvku je popsáno loučení probuzeného ducha na onom světě, který se má vtělit: Pane náš! V tomto okamžiku, kdy nabízíme Ti svá srdce, dovol, aby naše duše se sklonily v obdivu a díku za světlé požehnání, které nám bylo dáno v době našeho loučení. Tak, jak Lazar byl vyveden z hrobu, prosím, abych i já byl vyveden z temna k červánkům vykoupení. Vztáhl jsi přátelské ruce k mému duchu, utopenému v bahně zločinu. Zavedl jsi mne od výčitek svědomí k sloužení a naději. Obživil jsi mne, když mé síly umdlévaly. Byl jsi mým dodavatelem odvahy v mé sklíčenosti. Bez hluku vyučoval jsi mne, že jedině splacením dluhu je možno získat úctu k sobě samému a vnitřní mír. Svěřil jsi mi, Pane, následující práci jako pomoc tvé nekonečné dobroty, abych se mohl navrátit z noci do světla nového dne. Děkuji ti za učitele, které jsi mi opatřil, za ušlechtilé druhy, snášející mé požadavky, za nemocné bratry, od kterých lze získat tolik cenných poučení. A nyní Pane, když svět mi opět otevírá své brány, provázej mne, jako pokračování Tvé přízně a požehnání, milosti. Nedovol, aby pohodlí světa přimělo mne k zapomenutí na Tebe. Donuť mne, abych žil pokorně a pýcha aby mne neomezovala. Dej, ať se učím z každého zápasu a neodkloň Tvůj pohled od mých kroků, i kdyby neustálé utrpení mělo by poznamenat mé dny. A pokud možno, dovol, aby zdejší bratří podporovali mne svými myšlenkami a pomocnými prosbami, abych se na kamenité cestě obnovy, kterou potřebuji, neunavil a nezapomenul chválit Tvou vševládnou lásku pro vždy!“

 

2. Z rovněž nevydané knihy „Anna“:

V duchovních dějinách světových jsou velké záznamy o všech minulých i budoucích událostech Země až do úplného jejího zduchovnění. Kniha těchto světových dějin leží na prahu duchovního světa měsíčního...  Vůči Zemi působí různé vlivy pro určitý časový úsek. Jsou stanoveny Pány karmy k prožití člověku i Zemi. Dítě přichází na svět v bolestech své matky. Duše dítěte rodí se s karmou příznivou i nepříznivou. Matka Země rodí novou dobu, Pány karmy vedenou. Čím větší část svého zduchovnění má Země prožít, tím větší bolest Země prožívá. Páni karmy neslevují, ale žádají naplnění části, určené karmickým zákonem... V osobní karmě člověk nemůže předem odmítnout nic z toho, o čem ví, že na svět přijde nebo vstoupí do jeho života. I nejtemnější karmou prochází světelný pruh, do kterého je možno vstoupit určitým duším, majícím ochranu pod ochranou Pánů karmy a samého Ducha Země.

 

3. Od Jiřího Jabůrka: Novinář Vojtěch Boháč: Miluji momenty, kdy k vám na ukrajinském maloměstě přijde v noci v hospodě člověk, představí se jako obyčejný kuchař, následně si k vám přisedne, upře na vás oči a řekne, že by potřeboval poradit s jednou otázkou, která mu nedává smysl. "Víte, když se dívám na rozdíly ve znázornění Rusů a Ukrajinců v tvorbě Ilji Repina, tak mi to přijde vypovídající. Zatímco Rusové ztvárnění v Burlacích na Volze tupě táhnou loď svého bojara, tak Záporožští Kozáci, kteří píší dopis tureckému sultánovi, jsou svobodomyslní lidé, kteří prakticky stojí na evropských hodnotách," začne. Následně se rozjede o ztvárnění Ukrajinců a Rusů v tvorbě Lermontova a Puškina a dokládá tím svou původní tezi. Nakonec se dostane k tomu, že mu přijde genocida Ukrajinců jako něco, co jasně vyplývá z dlouholeté závisti Rusů, že Ukrajina je prostě Evropská země, zatímco Rusko toho nedokáže dosáhnout...

 

4. Tomáš Adamec mi napsal: … Ano ano, také mě trápí, když od tzv. antroposofů slyším různé zlehčování ruské odpovědnosti, s odkazy jako "dělají to všichni"... a jinými zavádějícími paralelami, které jsou zcela nelogické.
- Každý, kdo působí utrpení a nedělá to v evidentní sebeobraně, páchá zlo - a je celkem jedno, jak se to "okecává" a kolik lidí na to kývá - "nahoře" je to všechno zapsáno...
Potíž je v tom, že většina rádoby duchovních lidí jsou prostě jen nespokojenci, kteří chtějí "být proti" (alternativní) za každou cenu a duchovnost (idealismus / rovina idejí) je pro ně jen formální zástěrka, která jim dává zdání, že jsou hodnotní a "ti správní". Takže když se kárá Rusko, oni mu budou tleskat, a důvody odvozené ze skutečnosti (rovina ducha) jsou jim úplně ukradené, protože je to pro ně cizí, víceméně neznámý terén, kterého si tedy ani nemohou vážit.

Doplnění:

Podobnost?: Čím vyšší úrovni je ublíženo, tím horší následky. Někdejší exodus Židů z jejich vlasti: podle některých duchovních pramenů to byla jejich národní karma za ukřižování Ježíše. Vidíme zajímavý následek: Ježíš Kristus se smrtí na Golgotě stal Vykupitelem celého lidstva, a národ zavinivší jeho ukřižování, Židi, byl poté rozptýlen rovněž do celého lidstva, a opovrhován. Teprve po skoro dvou tisíciletích dokázali Židé založit svůj stát, Israel. Není zde analogie?: Rusové dnes likvidují Město Mariino, Mariupol. Mnozí Rusové prchají z vlasti. Na rozdíl od Ukrajinců nemají sympatie světa. I když se po světě asi všichni nerozptýlí, budou žít, a už žijí, ve své zemi opovrhováni světem za svůj dějinný zločin, a ve vlastním niterném i zevním chaosu. Jsou niternými vyhnanci, protože zavinili zničení centra Mariánství. Toto stigma ponesou ještě dlouhé věky. (Samozřejmě krom oné menšiny, která chce znát pravdu a tedy zná pravdu.) A z oblasti, do které spadá i zničené Město Mariino, má podle dávných předpovědí vykvést v daleké budoucnosti nová spiritualita pod vedením Mariánského impulsu.

 

 

.oOo.

A unhappy end:

Pětačtyřicet dní v pekle…

Strach a zima

… Manželé také popsali své pocity v momentech, když kolem nich padaly bomby. „Bylo to hrozné, protože předtím jsme si to uměli jen představovat nebo to viděli ve filmech o druhé světové válce. Ale teď, když jsme leželi na matracích na podlaze a slyšeli jsme zvuk letadla a pak strašný třesk a celá budova se začala třást, bylo to hrozné,“ shodli se oba dva.

Celou situaci navíc komplikovaly i velmi nízké teploty, takže když se okna následkem výbuchu rozbila, v místnostech bylo kolem nuly. „Byla nám hrozná zima. Neměli jsme plyn, elektřinu ani ústřední topení. Pacienti leželi na matracích a měli na sobě jen jednu deku, to bylo všechno. Lidé byli vyděšení, z oken jsme viděli hořet několikapatrové budovy. Neustále jsme slyšeli pláč. Některé lidi přiváželi bez nohou, bez rukou. Umíraly i děti,“ popsala hrozné dny v nemocnici Taťána.

Všude mrtvá těla

V jednom týdnu byli prý Rusové ve čtvrti, kde stála nemocnice, obzvláště aktivní. Později se však ostřelování trochu posunulo a tak se lidé snažili z nemocnice dostat ven, aby našli své příbuzné a přátele.

První, co viděli, když vyšli ven, byla mrtvá těla na ulicích. Někdy šlo o celé rodiny s dětmi. „Lidé přicházeli do nemocnice a ptali se lékaře, co mají dělat s mrtvým tělem, které mají doma. Odpovídal jim, ať je prostě pohřbí,“ řekl Valeryj.

Lidé tak začali pohřbívat své příbuzné a zabité sousedy přímo ve dvorech nebo ve vícepodlažních domech. Všude byly hroby.

Zdroj: https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/petctyricet-dni-v-pekle-manzele-kteri-uprchli-z-mariupolu-popsali-svuj-pribeh.html?sznclid=chsWT0pCR0dBQEdDR0pGRUJKRkFARUAOBk9DREBDREJFQ0pHXERKSg4GF09DREdCQEtAREpAXEZKSg4RT0pGRzczQkdDMUNGMEJBQzA0S0QwS0IzS0BGREtGN0Iz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=leg0&dop_req_id=WgF3nrQLVoZ-202204181550&dop_id=16158499

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.