Doplněno; Všimněme si jednoho rysu nás Čechů; Co si to dnes připravujeme?; Čeho jsme si nevšimli?; Jsme "na bobulích"?; Zazní ještě někdy náš chorál?

Napsal Karel Funk (») 17. 11. 2022, přečteno: 369×

 

Mnozí bereme už 33 let podvědomě své dění jen jako provizorium, ne zcela plně, ne doopravdy. Čas jen přečkáváme. Jsme v jakési mentální čekárně, nevstupujeme jako národ plně aktivně a sebe-vědomě do dobrých úsilí (výjimky by se jistě u současných politiků taky našly). Nezabrali jsme nikdy v dějinách naplno, protože buď jsme byli pod cizí nadvládou, jindy jsme se na to jen vymlouvali a raději nadávali, než si brali dění za své. - Ale zároveň si oponuju:

https://prazska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/10467-video-na-vaclavskem-namesti-zacal-koncert-pro-budoucnost-zahraji-i-pussy-riot.html>

Marián Labuda kdysi řekl: My Slováci (a pak dodal že i některé okolní národy) jsme ve všem jen takoví amatéři. Asi to vystihl. Jsme trvalí amatéři i v demokracii a zodpovědnosti. Sotva co dotáhneme úplně. Nezabrali jsme naplno ani v této době, opět mnozí hledají nějaké důvody, proč je vše špatně. Může to být i alibi pro vlastní pohodlnou izolaci. Nevšimli jsme si mnozí nové skutečnosti, že máme vládu, kterou jsme si demokraticky zvolili. Je to NAŠE vláda a tedy její postoje a opatření mají být i našimi. I to je mentální ochrana proti ruským dezinformacím, možná v budoucnu i proti něčemu horšímu. Fingovaná obecná morálka se nezabývá vlastní osobou, ale omezuje se na obecný hněv na všechno. Udatně žehráme na zdražování, na nutnost šetření, na svetr v zimě navíc… - a nedomyslili jsme, kde je příčina. Tím ovšem otevíráme možnost snazšímu stupňování těchto obtíží v budoucnosti, možná už blízké. Volná parafráze klasického výroku – Národ, který nepochopil a neplní svůj dějinný úkol, bude ho muset plnit za horších podmínek.

Snad i proto vyhovoval mnohým socialismus, když umožňoval šizení práce a nevyžadoval disciplínu ani občanskou zodpovědnost. Jak se tehdy říkalo - Lidé předstírají, že pracují, stát předstírá, že je platí. Kolem 98 % nás poslušně předstíralo, že chodíme dobrovolně k volbám a volíme, režim předstíral, že svobodně. Dnes sklízíme i tuto setbu. Není pak divu, že si nedávno 52 % voličů zvolilo do čela státu vlastizrádce, lháře a vulgárního alkoholika, šířícího nesvár a rozvrat a kazícího děti. A mnozí se chysta zvolit práskače estébáka a trestně stíhaného rozkrádače majetku ve velkém. (A propos: i když politické vtipy už čtvrté desetiletí neletí, přece jeden uvedu: Víš, jak docílí Zeman 1,5 promile alkoholu v krvi? Tím, že dva dny nepije.) A někteří antroposofové? Po třičtvrtě roku války se probírají k rozhodnějším morálním stanoviskům. Když Rusko projevuje svá zvěrstva a všeobecně se o tom už tak dlouho ví, cítí neudržitelnost svých dosavadních sympatií k Putinovi, a jsou – jak jsem začal říkat – na bobulích. Co tím myslím? Prostě jaksi moc nejsou ve veřejném prostoru k nalezení, alespoň ne včasnými rozhodnými stanovisky a ne tak, jak by potenciál antroposofie vyžadoval a dovoloval – tak jako muži v jedné ruské vsi, když měli být odvedeni. Všichni muži se prý vydali do lesa sbírat nějaké bobule a neví se, kde jsou.

Přestali jsme se modlit k našim světcům. Ještě v Listopadu 89 zněl na náměstích spontánně chorál Svatý Václave, vévodo této země. Kdeže jsou ty časy. Už nezní. Naše škoda. Někteří světci se již před staletími stali součástí naší národní duše tím, že se jí nechali inspirovat. Jejich otisk žije dál. Ne však automaticky, musíme pro to něco dělat. I to je latentní pomoc, nabídnutá budoucím. Je nejvyšší čas, aby nám přestala být nihilisticky lhostejná. Začneme učit děti lásce k vlasti a modlitbě za ni? Pokud ne, pak jakou ochranu můžeme do budoucna čekat?

A vnějšně, nyní? Mnozí sebevražedně pohrdají NATO a EU, které jsou i našimi ochránci a my jejich součástí, která by ovšem raději víc brala než dávala. Bereme a užíváme si od EU veliké dotace, ale reptáme na odvody. Tím sami oslabujeme možnosti další ochrany. Budoucnost, tak jak ji část národa připravuje, může dříve či později zmařit nynější prosperitu, blahobyt a demokracii. Ono i to, zda se staneme obětí východní agrese, záleží neviditelně, karmicky, na nás. A třeba i na našem soucítění s bombardovanými ukrajinskými bratry, na našich modlitbách za ně - ty mučené, ty na útěku i ty povražděné... Tím důležitější jsou akce jako Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Jak řekl Václav Havel: Každé lidské utrpení se týká každé lidské bytosti.

 

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesko-spolecne-4-dil/r~3e96dd5a644011ed93abac1f6b220ee8/>

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.