Byl to složitý rok. Řada médií vyvolala a stále vyvolává dojem, že v naší zemi vládne bída. A tato média to dělají tak důsledně, že to opravdu může naši ekonomiku nakonec ohrozit. Prožíváme druhý rok ruské války na Ukrajině a v říjnu teroristé z Hamásu zaútočili na Izrael. A nakonec nás všechny ochromila strašná tragédie, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v Praze. Tyhle Vánoce byly jiné. Všem nám bylo těžko a v duchu jsme byli se všemi pozůstalými. |
Zároveň se ale v uplynulém roce stalo i mnoho dobrého. Češi ukázali, že jsou mnohem lepší lidé, než jak si je představují lháři a populisté. Máme nového, velmi reprezentativního prezidenta. Nadále pomáháme Ukrajině. Stojíme za našimi přáteli z Izraele. Ve veřejných sbírkách se lidé složili na léčbu malého Martínka, kterému darovali 150 milionů korun. A po střelbě na univerzitě lidé poslali desítky milionů rodinám obětí. |
Ačkoli se vám budou někteří politici a jejich přisluhovači snažit namluvit, že se máme hrozně a budoucnost je černá, není to pravda. A nesmíme takovým tvrzením podlehnout právě proto, že tito politici by otočili kormidlem, nechali padnout Ukrajinu a naši zemi by se pokusili vyvést z rodiny západních, demokratických a civilizovaných zemí. To se nám už jednou málem stalo. Příští rok nás čekají volby do Evropského parlamentu, volby do krajských zastupitelstev i do senátu. To bude taková první zkouška. |
Deník FORUM 24 jasně deklaruje, že pro nás je zásadní, aby v Česku vládly standardní politické strany, a nikoli lidé, kteří si na cestě k moci nakupují média. A už vůbec ne lidé, kteří slouží největšímu masovému vrahovi dneška, Vladimiru Putinovi. I nadále budeme potřebovat vaši podporu, pomoc a přízeň, protože za námi nestojí žádný oligarcha. Prosím proto, podporujte nás i nadále ve veřejné sbírce na čísle účtu 4095439339/0800, kupujte předplatné FORUM 24 PLUS a nakupujte na našem e-shopu FORUM. |
Přeji vám do roku 2024 mnoho dobrého čtení, ale hlavně zdraví, spokojenost, sílu a optimismus. |
Johana Hovorkovášéfredaktorka deníku FORUM 24 |
.oOo.
Část rozhovoru s Fero Feničem
Co byste přál do roku 2024 sobě i ostatním?
Abych měl i nadále štěstí na slušné a přející lidi a aby se svět, i naše země, co nejdříve vrátil do klidu a stability. Ale z věcí, které závisí jen na vůli českých politiků – aby pochopili, že mají sloužit všem občanům této většinově ateistické země, a ne jen skupinám, které své postoje vyvyšují nad lidská práva.... Tím zároveň ukončit i éru ruského myšlení u nás, kdy se válka musí nazývat speciální operací.
Připojil bych k tomu i přání k podpoře hrdosti českého národa ukončením éry ruských názvů ulic, náměstí i metra, jaké už nemá rozsahem v dnešní Evropě obdoby. V drtivé většině přitom jde o jména, která s naší (a také evropskou) historií a kulturou nijak nesouvisí a mají jen lokální či ideový význam, zatímco mnohá jména osobností našich bývalých i současných dějin (a také evropských) jsou opomíjená, nebo v nejlepším případě nesou jen vedlejší, či dokonce periferní ulice (viz například v Praze ulice Boženy Němcové v Nuslích, ale i jiné, zatímco například k sídlu předsedy vlády České republiky směřují delegace z celého světa ulicí Nikolaje Vasiljeviče Gogola).
.oOo.
A já furt. co mi připomíná to slovo Deset. Už mi došlo. Nejen potřebné Desatero, ale - brrr: Ejzenštejnův sovětský propagandistický komunistický film z roku 1927 - Deset dní, které otřásly světem. Oslavil tak v důsledku kolosální krveprolití nevinných lidí - rolníků, politiků, kněží i příslušníků okolních národů - bolševický krvelačný puč nazývaný vznosně Velká říjnová socialistická revoluce. Měl s tím otřásáním pravdu, ač platící jinak: rudí světem otřásli otřesně. Ani dnes z této velelží, byť inteligentně podávané, není svět úplně venku. Bolševická demagogická ideologie a propaganda, byť je to falešně materialisticky mesianistická destrukce, se samozřejmě - s rafinovaností sobě vlastní - i dnes modifikovala a přizpůsobila dobové a národní realitě celých národů. Lze to rozeznávat i v programech a praxi našich, bohužel velmi preferovaných, stran. Důsledky nepřijdou hned, protože žijeme - na naše volební přání - na úkor vyjídání budoucnosti. Omezení ale přijdou pro naše děti či vnuky tím bolestněji. Po pádu diktatury a totality jsme se - ač před tím Václav Havel varoval - utrhli ze řetězu, bez rozmyslu a zodpovědnosti. Balvan zadlužení nelze před sebou tlačit a nabalovat donekonečna. Žádná vláda ale zatím neriskuje s tím něco nepříjemného dělat, musela by "od válu" pro hněv lidu. Tu zodpovědnost a statečnost měl naposledy někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Možná zde bude časem platit pro národ ono snad až cynické - kdo chce kam, pomožme mu tam. Volby ukážou, kdo nám kam pomůže. Vyjídání budoucnosti - anebo na dlouho zodpovědný pokles naší rozmařilosti a blahobytu? (Ač se mnozí cítíme jako ožebračení chudáci a v mizivém procentu existuje i to, čemu říkáme bída, jde tu o to, s kým se porovnáváme a co za bídu považujme. Můžeme se porovnávat s jinými zeměmi, ale ne s minulostí, protože nikdy tu nebyl takový blahobyt.)