Z mailu Karla Jirky: Některé části ukrajinského deníku Mikuláše Mináře obsahují velmi cenné myšlenky, které stojí za to znovu a znovu opakovat...: Nikdy nezapomenu na rozhovor s Radkem, který se po začátku invaze vrátil z Česka na Ukrajinu, dobrovolně se přihlásil na komisariátu, aby mohl být povolán do armády, až bude třeba. Zatím se tak nestalo. Ale jak dlouho to tak zůstane? Když jsem se ho ptal, proč to dělá, proč je ochoten jít riskovat na frontu život, řekl mi: „Protože pokud Ukrajina padne, je všechno ztraceno. Já se celý život zabývám kulturou a historií Ukrajiny. Ale pokud tato země přestane existovat, k čemu to všechno bude? Nic nebude dávat smysl. Nám jde opravdu o přežití. A já pro to chci udělat všechno, co bude v mých silách.” Právě tato odvaha dobrovolně nasadit život pro svou zemi na mě udělala největší dojem. Většina ukrajinské armády nejsou vojáci z povolání. Jsou to bývalí ajťáci, obchodníci, zedníci, automechanici, architekti - a čím dál tím častěji také historici. Tito lidé nechtějí ani slyšet o nějakém příměří. Dobře ví, že by to bylo jen dočasné řešení, které by Rusku umožnilo se nadechnout, vyzbrojit a za nějakou dobu zahájit novou, lépe připravenou invazi. Tahle válka se totiž nevede primárně pro území, nýbrž pro to, co má Putin v hlavě <https://mikulasminar.substack.com/p/co-se-deje-v-hlave-vladimiru-putinovi> - pro jeho imperátorskou touhu obnovit zašlou slávu Sovětského svazu a sjednotit Rusko, Bělorusko a Ukrajinu, vymazat ukrajinskou identitu <https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ruska-valka-o-identitu-proc-jen-tak-neskonci-227634#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest218_mobil_bez_boxiku_firem_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz> a zničit tuto zemi coby samostatnou mezinárodní entitu. Jak chcete s někým takovým dělat dohody? Ukrajinci dobře vědí, komu čelí. Vědí, že zápasí o přežití, že jediná cesta vpřed je vítězství.
.oOo.
Z mailu Evy R.: Slovensko je pro mě země srdcová, jsem napůl Slovenka po matce a též jsem tam strávila mnoho času prázdnin v malé vesničce Zvolenská Slatina. Jsem jím nasáklá a mrzí mě, co se na Slovensku děje, myslím, že jsou na tom ještě hůře než my, co se týká proruských dezinformací a podobně. Proto mě potěšil text, který jsem našla na FB, napsal ho muž jménem Nikita Slovák, a ten text si dovoluji v neupravené podobě sdílet.
„O Bachmute sa budú spievať piesne. Akoby ožil Pán prsteňov. No elfovia sú v realite špinaví od hliny, páchnu zákopmi, pušným prachom, ale oči majú čisté. Nie sú to vrahovia, len si bránia Vlasť. Môžu kľačať vo výkaloch, môžu krvácať na chladnej zemi, stále ich zdobí ten najkrajší a najúžasnejší šperk, odvaha.
Oproti ním stoja obludy. Prepustení väzni, vrahovia, nasilnici, zlodeji. Nebránia vlasť, len flasu vodky, zlodejsky lup, kradnú čo vidia. S ukradnutými laptopom v batohu, snoriaci po vypálených domoch.... Mučia deti, znásilňujú ženy, lebo v pekle nemoze byt horsie ako v ich zaostalej gubernii.
A my? My sme hobiti. Malicherní, zbabelí, sprosti. Mame dobre jedlo, vodu, sadneme do auta a sme u lekára. Patrime medzi najbohatšie krajiny, ale náš boh je zlý a plny nenávisti. Nie ako ten chápajúci dobrý otec, pán svetla, ktorého majú v iných krajinách. Našou potravou je závisť, strach čo je za hranicami krajinky. Ale je medzi nami množstvo dobrých, sucitnych ľudí. No ti ostatni nami pohŕdajú, potomkami Froda, maleho pevného Štefanika. A my tú nenávisť cítime a vieme, že by bolo hanbou, keby nás uznávali. A pomáhame.
Zem sa pohla. Sauron, odporný a krutý vládca je uväznený v Mordore. Blíži sa doba, kedy si budeme môcť v doráňanej ale hrdej Ukrajine zaspievat spolu s hrdými vlastencami Cervonu Kalynu.
Slava Ukraini!“
.oOo.
Ukrajině se odedávna říkalo Obilnice Evropy, dokud ji Rusové ještě za Stalina neponičili.
Zasláno Martinem Dohnalem: Původní evropské rolnictví považuji za nejvznešenější akt božské magie v tom nejlepším slova smyslu, níže z publikace Karel Procházka: Lid český z hlediska prostonárodně náboženského:
Po orbě nastává setí. Před setbou na mnohých místech hospodář doma pokropí obilí svěcenou vodou… Klekne pak a modlí se počátek evangelia sv. Jana: Na počátku bylo Slovo…
To je podle mne ten nejvznešenější akt přeměny hrubé materie Země v biblický Nebeský Jeruzalém, tedy další planetární vtělení Země. Když si představím tu atmosféru, jak pronáší rolník tento nejposvátnější počátek z nejposvátnějšího evangelia…