Maďarům jsme v osmdesátých letech trochu záviděli jejich odvahu se alepoň v něčem vzepřít sovětskému diktátu. V jednom vtipu byli přirovnáváni k ředkvičce: rudí jen na povrchu (zatímco Československo k Titaniku: loď se potápí, ale na palubě se jásá). Jako první i otevřeli hranice do Rakouska. Už v roce 1956 na to šli horkokrevní Maďaři jinak, než my v roce 1968. Svůj boj za svobodu vyhrotili. Podle různících se údajů tehdy při sovětské agresi zahynulo 3 - 6 tisíc Maďarů, poté tisíce vězněných a statisíce uprchnuvších na Západ. V Maďarsku tehdy - krom republik, okupovaných Ruskem a tvořících tzv. SSSR, nastal poprvé případ krvavého ruského vojenského napadení ve střední a východní Evropě. Podle V. Dvořáka - "do které země /Sověti/ vkročili, tam vypuknula bída, hladomor, nekonečné místní konflikty, udavačství a všeobecný úpadek. Neexistuje jediná země, která by se pod ruským "protektorátem" dostala na nějakou vedoucí pozici ve světě (s výjimkou vedoucí pozice Kazisvětské strany, samozřejmě). Zato existuje dost zemí, které se po 2. SV, za přítomnosti amerických vojsk, dostaly z úplného rozvratu na světovou špičku, v mnoha oborech, nejen ekonomicky."
Podívejme se na části článku z internetu:
Maďarská revoluce z roku 1956 byla potlačena, ale stejně znamenala obrat
Maďarsko si v neděli připomíná 60. výročí vypuknutí protikomunistické revoluce v roku 1956. Historici zdůrazňují, že i když byla revoluce potlačena, znamenala obrat ve vývoji maďarské společnosti.
Po východoněmeckém povstání v roce 1953 a povstání dělníků v Poznani v roce 1956 byla maďarská revoluce dalším projevem vzdoru proti tehdejší komunistické moci a tehdejší formě socialismu vnucované satelitním státům z Moskvy.
Už před vypuknutím maďarské revoluce začali studenti v Budapešti pořádat pravidelná shromáždění, na kterých žádali svobodné volby, zrušení cenzury, svobodu politickým vězňům, povolení politických stran, odstranění stalinistů z vedení státu, reformu zemědělství a odchod Rudé armády ze země.
Spontánní odpor
Povstání nakonec vypuklo 23. října 1956, když poklidná demonstrace solidarity s Polskem přerostla v Budapešti do spontánního odporu obyvatelstva proti komunistickému režimu. Demonstranti zničili Stalinovu sochu a pokusili se dostat do budovy státního rozhlasu.
...Prvního listopadu vyhlásil Nagy neutralitu Maďarska a vystoupení země z Varšavské smlouvy. Historik János M. Rainer říká, že revoluce v roce 1956 byla jednoznačně antikomunistickým bojem za svobodu...
Promoskevská vláda
Na sovětských tancích přijel do Budapešti János Kádár a postavil se do čela nové promoskevské vlády. Po počáteční tvrdé linii však bylo stále více cítit, že Kádár se z událostí v roce 1956 i z pozdějšího vývoje v Československu poučil a postupně povoloval opratě.
V 70. letech povolil první soukromníky, otevíral zemi zahraničním investorům, mezi Maďary se stal oblíbený politický kabaret, který často otevřeně kritizoval neduhy režimu. Maďarsko bylo proto označované za „nejveselejší barák východního bloku“.
Od kontrarevoluce k boji za svobodu
Rok 1956 byl výjimečným okamžikem, když celý svět sledoval události v Maďarsku. Celý svět se dozvěděl, že Maďaři milují svobodu a jsou připraveni za ni i bojovat.
Největší událostí při přechodu od socialismu k demokracii byl pak symbolický pohřeb Imre Nagye, který se konal 16. června 1989 na budapešťském Náměstí hrdinů za účasti desetitisíců lidí. Mladý politik Viktor Orbán tehdy poprvé veřejně vyslovil požadavek na odsunu sovětských vojsk z území Maďarska...
Maďarský ministr lidských zdrojů Zoltán Balogh (FIDESZ) na nedávné návštěvě Slovenska řekl, že revoluce v roce 1956 byla prvním ozbrojeným povstáním proti okupantům ve střední Evropě. Jeho hostitel slovenský ministr kultury Marek Maďarič (Směr-sociální demokracie) konstatoval, že pokud by nebyl rok 1956, možná by nebyl ani rok 1968, ani rok 1989.
Ivan Vilček (Budapešť), Právo
2024 ©