Z mailů: Jiří J: ...asi nejdůležitější je odpouštět a prosit za odpuštění. Rusko by mělo padnout na kolena a prosit za odpuštění všeho, co kdy udělalo (Německo tu sebereflexi udělalo) a naopak všichni, kteří se cítí poškozeni Ruskem, by měli odpustit, bez podmínek.
Nejhorší je to, co síly šelmy nyní zdvíhají v našem podvědomí, např. „dobrý Rus mrtvý Rus, to máte za to, dobře vám tak, atd. atd.“ - to přesně šelma chce, to jsou ty síly „války všech proti všem“, na kterých staví svou moc - rozdělit, poštvat jednoho proti druhému, potřít síly Krista, který odpustil i na kříži… „Pane odpusť jim, neví co činí…“
… Moc krásná je ta nabídka ukrajinského generála, který prosí za propuštění všech dětí z Mariupolu výměnou za sebe (oni už víckrát ho chtěli zabít…).
https://www.frekvence1.cz/clanky/zpravy/ukrajinsky-policejni-general-nabidl-svuj-zivot-za-to-aby-mohli-deti-odejit-z-mariupolu-do-bezpeci.shtml> <https://www.frekvence1.cz/clanky/zpravy/ukrajinsky-policejni-general-nabidl-svuj-zivot-za-to-aby-mohli-deti-odejit-z-mariupolu-do-bezpeci.shtml>
A ještě několik zážitků:
duše Ukrajiny se mi jeví asi jako 21letá dozrávající dívka, snažící se připravit na vývoj duše vědomé,
duše Ruska asi ve věku 12 - 14 let, chudá smutná otrhaná, neschopná zatím obecně vyššího duchovního vývoje.
(Naše modlitby - Ukrajina to jakž takž brala a chtěla být na to zralá, Rusko vůbec.)
Duše Ukrajiny a Ruska mají každá jiné síly, jiná těla astrální a éterická...
Ukrajina má jako starší sestra vést a učit Rusko na duchovní cestě k ještě větší a vyšší budoucnosti, ale bude záležet na pokoře Ruska a jeho pokání. Duchovní slovanský vývoj jde od nás přes Slovensko a Ukrajinu, teprve pak do Ruska.
Vše staré se rozpadá a nové se rodí, ale abnormální (odbojné) síly v Rusku (podobné jako v Německu ve 30. letech, ale ještě vyšší) to chtějí zvrátit, zbrzdit, zneužít. Zlehčit a zpochybnit každé slovo, aby se nemohla rozvinout kultura Pravdivého tvůrčího Slova.
Je to bohužel všechno i naše příští národní karma…
Ten přerod a rozpad starého světa se nějak stane. Děj se Vůle Boží.
Opět skvěle napsal Mitrofanov:
KF: Malá navazující úvaha: Fetišizovali jsme - při nynější vysoké úrovní zdravotnictví a hygieny - ukazatel průměrného dosaženého věku. Ještě v předminulém století byl sotva poloviční (pandemie, žádné zdravotnictví, žádné zdravotní a důchodové pojištění, živelní katastrofy, chudoba, hlad, dětská úmrtnost...). Jako největší strašák nynější civilizace je "předčasná smrt". I v nynější sociální oblasti ale existuje i pojem sociální smrt. Tedy - dlouhý věk, ale bez náplně. Strach ze smrti, ale život bez obsahu. Stáří bez obsahu, vybičovaný ukazatel. Ani sociální vazby někdy moc nefungují nebo jen vyprázdněně ("Ahoj dědo, tady máš bonboniéru, vypadáš skvěle, tak čau."). Je nás na zeměkouli asi dvakrát tolik co před sto lety, tedy se zkracuje doba mezi inkarnacemi. A přitom se děsíme každé možné příčiny smrti. Lidstvo je Ahrimanem zaslepeno. Léčba je, jak už napsal Steiner, jedině utrpení, proměňované ve vyšší kvality. Asi jedním z hlavních faktorů strachu ze smrti je, že nás čeká "pravda boží", tedy že se neskryjeme se svými nedobrotami, a že, ó hrůzo, čeká někdy někde nějaká forma odplaty. Tedy - raději ateismus, tam je klidněji.
Kdysi jsem měl rozepsanou povídku, ale neuměl jsem ji dokončit: útočník s nožem je sražen ze břehu do vody, ale stále třímá nůž a chce bodnout. Ten na břehu by mu mohl podat pomocnou ruku, ale má dilema: Má ho nechat utopit, nebo ho zachránit a riskovat bodnutí? Je tu - ale ne úplně - analogie s pomocí světa Rusku. To je ale situace složitější.
Ta nabídka ukrajinského generála dát svůj život výměnou za děti mi připomíná čin Poláka - kněze, filosofa, zakladatele Armády Neposkvrněné Panny - Maxmiliána Kolbeho z 2. světové války: Nabídl v koncentráku svůj život výměnou za jiného vězně, odsouzeného k smrti, který byl otcem několika dětí. Kolbe byl za to dodatečně svatořečen.
DUŠÍ OČIŠTĚNÍ A HVĚZDNÉ POSVĚCENÍ MATKY BOŽÍ
-
Duch věčné Lásky boží
-
kruh boží Rodiny tvoří.
-
Svatá Matka nás posvěcuje,
-
do plamene Boha Otce ponořuje.
-
-
Mateřské hvězdné posvěcení
-
spojuje lidské pokolení
-
v rodinu Matky boží, Marie
-
dechem posvěcení nevinnosti lilie.
-
-
Dar lásky - duše očistění
-
plyne z mateřského posvěcení.
-
Dar v nejvyšší Pravdě sjednocení
-
je světlem tohoto posvěcení.
-
-
Moc a síla Lásky nejvyšší
-
vtělena je v úsměv nejtišší,
-
s nímž se božská Panna k duši naší sklání
-
v jejím nesmrtelném požehnání.
-
-
Buďme vždycky rodinou boží,
-
která kruh všebratrské lásky tvoří,
-
která Kristův zákon zachovává
-
a Bohu Otci v pokoře se odevzdává.
-
-
Nechť Kristovo posvěcení
-
chrání nás ve víru karmy pozemských dní
-
a nás ozáří,
-
abychom se přiblížili k jeho Všelásky oltáři.
-
-
Prosíme Matku svou a Krista, pomozte nám
-
ve cti a pravdě vždy pevně stát
-
na místě nám Prozřetelností určeném
-
a vnitřní klid zachovat,
-
i jistotu Vaší svaté ochrany v každý čas.
-
Prosíme o Vaše poznání a bezpečí.
-
Chraňte nás.
-
Jsme vědomi Lásky vševesmírné jednoty.
-
Nechť chápeme vždy boží Vůli a zbavíme se
-
své lidské slepoty.
-
-
/Z prvorepublikového samizdatu./
2024 ©