Trocha korespondence s panem Karlem Jirkou, obsahující i užitečné odkazy.
KJ: Děkuji moc za odkazy, mj. na projev Václava Havla v kongresu, celý jsem ještě asi neslyšel. Myslím, že mluvil velmi odvážně a moudře. Mám zkušenost, že sledování dokumentů a filmů o Václavu Havlovi má na mě obrozující a posilující vliv. Možná je to můj subjektivní vjem, ale mám za to, že se ve společnosti "zlepšila" nálada, v souvislosti s připomenutím jeho nedožitých 80. narozenin. Také bych asi nepovažoval za náhodu, že pan Kováč, bývalý slovenský prezident, který velmi pomohl Slovenskému státu, odešel na onen svět zrovna v den tohoto výročí...
Velmi pěkný dokument s velkou výpovědní hodnotou, je i tento:
KF: Taky mám ten dojem, ono to tak občas, bohužel zřídka, bývá. Po řadě let jsem byl zas něčím velice překvapen: projevem Petra Pitharta při oné slavnosti. Jako by koncentroval veškerou důležitost a naléhavost pro dnešní dobu, a zároveň vystihoval věci i ony dva Havlovy nástupce velice přesně. Býval někdy trochu nevýrazný a snad pro někoho i nadmíru filosofující, ale tentokrát to bylo opřené i o Havlova ducha (začíná cca v 19:30 onoho programu).
A ještě další malou úvahu: Považuji za cenné i jedno z dalších odhalení historické pravdy. Dočetl jsem se, že u nás existovaly za totality tři přísně tajné areály, v každém z nich dva podzemní sklady. To vše jen necelých sto kilometrů od Prahy. Kódové označení skladů bylo Javor 50, Javor 51 a Javor 52. O jejich existenci vědělo jen pár nejzasvěcenějších. Bylo to přísně tajné místo, kde mohla začít třetí světová válka. Podobně jako sovětské raketové základny a radary na Šumavě. Málem jsem tam s přítelkyní přišel o život, když jsme se k jednomu z objektů s radarem nechtěně přiblížili.
Hm. A když u nás chtěli Američani (na rozdíl od Sovětů požádali oficiálně a veřejně a smělo se o tom psát a diskutovat) radar, který měl chránit mj. i nás (smlouvu s USA podepsal Karel Schwarzenberg, tehdejší ministr zahraničí), mnozí jako T. Fischerová a část veřejnosti tomu udatně až hystericky bránili. I to je důsledek a pokračování ruského vymývání mozků, v ochotné spolupráci s našimi kolaboranty, ať už členy KSČM nebo ne. Je v tom kus velkého sobectví. Poláci byli v tomto směru vstřícnější a čestnější. Neustále spoléháme na cizí ochranu (a USA coby lídr NATO nám ji poskytují už dlouho, ač o tom nechceme moc slyšet), ale plnit solidární závazky se nám nechce.
Hodnocení:
nejlepší 1 2 3 4 5 odpad
Komentování tohoto článku je vypnuto.
2024 ©