Někomu voda z léčivého pramene až "zázračně" pomohla, jinému ne. Proč? Ovlivňuje to víc faktorů. Předně musí být člověk zralý k pochopení poselství své nemoci nebo potíží. Nemusí to být vždy hned vědomé "rozmotání" konkrétní situace jako původu choroby, to není někdy v našich silách. Často stačí, když nemoc člověku pomůže vypěstovat určitou ctnost, jejíž absencí byla vyvolána. Příkladně některé choroby zažívacího ústrojí mohly být vyvolány dřívější poživačností, ve které je člověk nyní nutností diety brzděn. Najde-li pak pravé zalíbení ve střídmosti, může léčivá voda, ale i prosba o požehnání Královny nebes, proces uzdravení naráz dokončit. Pak se nám to jeví jako zázrak, je to za zrakem.
+++
Můžeme ji prosit o její inspirace a posvěcení, abychom dovedli vždy nalézt správnou formu života, správnou formu lásky a moudrosti, jíž se projevuje pravda, dobro a spravedlnost. Prosíme o posvěcení a posilu při přemáhání různých forem lži a nekontrolovaných myšlenkových vlivů, bloudících v zemské auře neorganizovanou mentalitou, přetíženou lidským sobectvím.
+++
Dozvídáme-li se o mariánských zázracích, uzdraveních a zásazích jen se sžíravou touhou taky se zde honem nějak přiživit ke svému prospěchu, nebereme věc za správný konec. Nejprve musíme mít sami zalíbení v čistotě, touhu stát se sluncem lásky a prohřívat jí své okolí, nepřátelství vůči sobě rozpouštět láskou vysílanou "nepříteli", a tím se pak staneme pro duchovní světy "viditelnějšími". Místa v nás, která zbyla prázdná po rozpuštění negací, po odpuštění nepřátelům apod. jsou polem, kam se síly požehnání mohou umístit.
+++
Silám duchovního světa je třeba přinést naše kvality, jinak se nemají kam umístit. Mezi tyto kvality patří i spoluodpovědnost za svět – laskavá, vřelá, i při vidění všech špatností. "Zpráva o dobrém skutku rozletí se do celého světa, i kdyby byl učiněn v nejodlehlejší pustině", zpívá se ve Hrách o Marii od Bohuslava Martinů.
+++
Prožitek posvátného místa (kaple, sochy, studánky apod.) v nás zůstává tím silnější a širší, čím více jej můžeme bděle začlenit do připraveného, pročisťujícího se a duchovním studiem orientovaného nitra. A naopak - není žádný nebo je slabý a izolovaný, chybí-li mu v člověku posilující celkové souvislosti, nelze-li jej začlenit do celoživotní kultury našeho Já.
+++
Paní Marta, které je při bdělém vědomí občas otevírán duchovní zrak či předváděny některé imaginace, popsala svůj mimořádný zážitek ze Starých Hor u BB takto: Za kostelem je úzká cestička vzhůru k místu léčivého pramene, kde se zjevovala Božská Matka, Královna nebes. Je to krásné místo na lesním svahu, kde mramorová socha Boží Matky zve příchozí k modlitbě a díkůvzdání. Přišli jsme za krásného letního dne a usedli mezi asi dvacet lidí do lavic. Zadívala jsem se na bělostnou sochu a zvony nedalekého kostela zvonily poledne. Po chvíli soustředění za hlaholu zvonů jsem uviděla imaginaci, jak nad sochou na modré obloze s bílými obláčky neviditelná ruka vyřezává ohromný ovál oblohy a odtud proudí zářivě bílé světlo. V tu chvíli jsem si uvědomila poselství, které všem lidem na Slovensku odtud vyzařuje boží Matka, Královna nebes. Ze zářícího oválu proudila její božská mateřská Láska, její požehnání a milost uzdravování duše i těla. Bylo to Světlo, které proudilo do prostoru a šířilo se všemi směry do celého kraje a do hlubin země. A tak jsem viděla vrstvy země, jak se produchovňují a proměňují ve stříbro tím božským zlatým zářením, stále hlouběji, až kam mně bylo dovoleno dohlédnout. Bylo to nádherné, když vidíte Zemi, kterak otevírá pohled do své niterné hloubi. To člověk nemůže vysvětlit běžným jazykem, ale musí tu proměnu vidět duchovním zrakem. Jistě k posvěcení tohoto místa přispěli i lidé, kteří se tu již řadu desetiletí modlí a vzdávají chválu božské Matce, jejíž krásnou sochu zde udělali a umístili.
Kdesi jsem četla krásný verš: Jak fénix ohně stojí bezeskvrnná Panna
na zenitu nebes k lidstva vykoupení přichystána.
+++
Kapličky s mariánskými silami jsou majáčky nebo oázami, kde Královna nebes uložila pro své děti darem poklad své lásky. Je potřebné, aby se lidé na posvátných místech povznášeli svým duchem - způsobem, jaký je jim nejbližší: modlitbou, meditací, zpěvem, láskyplným pozorováním přírody, děkováním za vše..., nebo třeba i eurytmií. Tím mohou aktivizovat či spíš reaktivovat i dávná ale již třeba nevyhledávaná energetická místa, jejichž funkce se stáhla do latence nebo zeslábla. Vertikální linie, která v místě kdysi fungovala, se každým správným vnitřním naladěním člověka začne opět zaplňovat energií, jako když se do drátu pustí elektřina. Lze také budovat i nové vertikální dráhy a nová posvátná místa, a to nejen v místech pramenů apod., ale i kdekoliv, kde se nám vnitřně "líbí" víc než jinde.
+++
I nás, naši snahu, naše dětské zmítání se v často tvrdé kolébce země, může božská Matka-Královna zahřívat Ohněm svého dobrotivého mateřského srdce, jako Maria zahřívala pod svým srdcem vyvíjející se plod budoucí dokonalosti. Může do nás tiše a mateřsky trpělivě vkládat svou univerzální mateřskou lásku ke všemu stvoření. V ní se vyvíjí svatá moudrost - Sofia jakožto křesťanská mysteria.
+++
Bezmezně plastická vynalézavost milosti mateřského srdce je silou, která se pro dítě obětuje víc, než kolik by si třeba karmicky zasloužilo. Láska je jedinou silou, která ruší i zákon spravedlnosti. Může Slovanům napomáhat, aby jejich spolupráce ze zemské úrovně přinášela větší plody, než bylo dáno spíše mužským kulturám minulosti. Mateřské srdce jako tavící pec lásky se sklání hlouběji k lidstvu, než tomu bylo kdykoliv dříve. Matematika duchovního vývoje nastínila určité směrování a načasování, mateřská láska se však ponořuje hlouběji k lidem, než největší zasvěcenec, aby víc pomohla a uspíšila vývoj svých dětí. To vše jsou však jen možnosti, nabídky, a záleží jen na každém jedinci, zda k nim bude směřovat a jich využije.
+++
Tak jako ze srdce pozemských matek vychází pečující obětavost a laskavost, i z lůna pratypu Mateřství, z nebeské Královny, proudí ohnivý proud lásky, která pečuje o veškerý zrozený život. Je klíčem k věčnosti, upevňuje věčné ve formách časnosti. Mateřství zemské je odvozeno od mateřství kosmického, i zde je člověk obrazem Boha. Ku pomoci lidstvu byla na zemské úrovni "zástupkyní", nejdokonalejším projevem božské Matky Maria, o které pojednává evangelium Lukášovo.
+++
Ježíš Kristus zasáhl a odklonil negativní vývoj lidstva Láskou. Do nadcházející slovanské duchovní kultury (byť by byla jejím nositelem zprvu jen hrstka lidí) se více prolíná i mateřsko-mariánský element, který může prozářit a proteplit kolébku slovanského esoterního novorozeněte, aby mělo lepší podmínky k přijetí Kristova Já, než které by mohly nastat pouze zásluhou dosavadní germánské mužské pomoci (ač již vykonala mnoho a možná ještě vykoná).
+++
Zatímco duše Ježíše Nazaretského svůj úkol pro lidstvo již vykonala přijetím Krista a mysteriem odehravším se na pahorku Golgoty, bude individuální duše bílé Marie provázet lidskou evoluci po mnohé věky. Tato duše mateřské lásky, prostoupená kosmickou moudrostí Královny nebes, stojí za mnohou pomocí lidstvu - ne jako duchovní učitel či zasvěcenec, ale jako milující matka, která se nad svými dětmi raduje nebo pláče, vždy připravena pomoci či zmobilizovat další duchovní hierarchie, pokud se na ni člověk opravdově obrátí.
+++
Prosíme božskou Královnu nebes, Pravzor lidské duše, aby nám pomohla zavnímat neznámé hvězdné světy a vlila nám své nadsmyslové vzněty, utkala nám roucha k vyšším zasvěcením, zaplavila naše duše ohněm plodivé myšlenky a přivedla nás jednou až k prahu kosmického Hradu Panny.
2024 ©