Ohromení postoji mnoha antroposofů; Co je nezajímá; Nepohodlní jsou označováni za „americké loutky“; Farizejství, uzurpující si cestu k pravdě; Krádež archanděla Michaela; Falešné elitářství vůči působení archanděla Michaela; „Protože amerikanismus na Západě je Babylon, pak ruská moc, která s ním „zápasí“, je Jeruzalémem.“; Hrob v podobě pyramidy s mumií uvnitř stále stojí na hlavním náměstí před Kremlem; Nedokáže snést budoucnost, jeho úděl je minulost; Elitářský, fakta ignorující a arogantní způsob vidění věci je u některých ukrajinských a některých našich antroposofů shodný; Za co může Západ, pokud Kreml mluví sám za sebe svými ČINY?
Evžen Muzyčenko, 5. červen, od Sergeje Kopyla
Vážení přátelé, zde je dlouhý čtený článek napsaný jménem kyjevské antroposofické větve Ukrajiny ještě v roce 2015, kdy rusko-ukrajinská válka ještě v omezené podobě právě začala po majdanské revoluci.
Čas ukazuje, že nyní zůstává aktuální ještě více, proto jsem se rozhodl o to podělit.
Ačkoli antroposofové z Ukrajiny mají nyní samozřejmě ještě mnohem více co říci (řekl bych mnohem dramatičtější) a sledovat goetheanisticky - doufám, že to udělají v dalších publikacích.
Ale hlavní gesta a duchové za nimi vnímaní zůstávají stejní, jen se dnes projevují ještě silněji.
VÁLKA O BUDOUCNOST
Sergey Kopyl,
Jménem a na příkaz antroposofické pobočky v Kyjevě
20. srpna 2015
Je to již 1,5 roku, kdy vývoj na Ukrajině přitahuje pozornost lidí z celého světa.
Jsou mezi nimi samozřejmě i antroposofové. Protože rozpoznat síly působící za viditelnými událostmi je skutečně hlavní snahou duchovní vědy, viděli jsme v posledních dobách postoje mnoha antroposofů k tomuto tématu.
A víte, byli jsme ohromeni.
(My – ukrajinští antroposofové, kteří jsme se zúčastnili revoluce na Majdanu a nadále sledujeme vše, co se nyní děje na Ukrajině.)
Předpokládali jsme, že i pro pohled z dálky, pokud je tento pohled antroposofický, by měla být situace jasná jako ve dne – zvláště po anexi Krymu a začátku války na Donbasu. Ale poté, co jsme mnohokrát viděli docela jinou pozici a zejména ji viděli v hlavním časopise Goetheanum, jsme pochopili, že se zde setkáváme s velmi zvláštním způsobem myšlení.
A my si myslíme, že jde o systémovou krizi, drazí přátelé.
O osobních zkušenostech
Evropští přátelé, kteří nám naslouchají a sympatizují s námi, po úzké komunikaci, říkají: „Měli byste Evropanům popsat své zážitky z Majdanu, mnoho podrobností neznáme“. Ale nedoufáme, že by zde pomohly osobní zkušenosti: právě proto, že zmíněný způsob myšlení těchto antroposofů vůbec nezajímá osobní zkušenosti. Je zcela ponořen do „kontemplace“, jak si myslí, „sil, které zůstávají v zákulisí a táhnou za dráty“.
Je to důležité: vůbec nepočítá s tím, že lidské myšlení, cítění a vůle se mohou podílet na historickém vývoji. Ovládá mnohem více velkých „bytostí“ (často to ospravedlňuje „pohledem historika“): před jeho očima se vznáší „Rusko a jeho zájmy“, „Amerika a její zájmy“, „EU a její zájmy“, „Rusko jako organismus“ atd., a samozřejmě „všemocné tajné okultní anglicky mluvící lóže“. Vše, co se děje na společensko-politické úrovni, je v tomto způsobu uvažování globální hrou, kde každý jev, ať už by byl pro zdravé myšlení a zdravé cítění jakkoli samozřejmý, je jen podvodem a clonou pro nějaké úplně jiné „skutečné zájmy“. A každé snažení a činnost individuální lidské bytosti je iluzí. Samotná svoboda individuality je iluzí.
Navíc popisovat „zájmy Ruska“, „zájmy Ameriky“ atd. jazykem symptomatologie, takže nahlížení na tato témata jako na duchovní bytosti, je tento způsob myšlení zcela redukuje na činy odpovídajících vlád. Ale obyčejní lidé (u kterých by se člověku zdálo, že by se měla odhalit lidová duše) jsou loutky, němí, dav – kdokoli, jen ne skutečná aktivní síla.
Neexistuje tedy žádná individuální svoboda, prostí lidé jsou standardně řízeni davem, duchovní síly nevstupují v jednotlivých osobách, ale jsou otevřené pouze guvernérům…
Jsme jediní, kdo si myslí, že taková koncepce pochází původně z faraonských dob a je zastaralá již několik tisíc let?
A co víc – degradovalo to. Materialismus uspěl a duchovní síly jsou z tohoto hlediska nyní považovány za nějaká společenství lidí, společenství se svými soukromými zájmy, která náhle získala schopnosti typické pro anděly (a nikoli pro minulou hierarchii): vládnout snahám a vůlím milionů tajně se vkrádají do jejich duší a zůstávají neviditelní i pro duši vědomí.
Doslova magickým způsobem: pokud se například na scéně Majdanu objeví senátor McCain, pak od této chvíle vše živé v duších tamních lidí proniká emanacemi jeho a za ním stojící CIA...
Nebo když vyjde najevo, že USA utrácejí peníze na „podporu nevládních organizací pro lidská práva“ v nějaké zemi, pak je tato země prohlášena za „nakaženou“ a od té doby každý její občan, který si také troufne na křížovou výpravu za lidská práva práva proti vládě, bude automaticky považován za americkou loutku. Tento způsob uvažování se nezajímá o individuální pohnutky tohoto občana ani o to, že před tím, než vyšel do ulic, o těchto nevládních organizacích vůbec neslyšel a nezískal od nich žádné informace, resp. peníze. Nikoho nezajímá hledat konkrétní důkazy právě proto, že zde nemáme co do činění s poznáním, ale s vírou.
A bylo by to pochopitelné, když takový způsob uvažování žije mezi materialisty/ateisty, kteří se opravdu nepovyšují nad lidskou úroveň. (Ačkoli když se podíváme trochu hlouběji, je vidět, že ve skutečnosti také touží po přístupu k těm skutečným duchovním silám, které zůstávají v zákulisí, ale protože nejsou schopny prorazit zeď materialismu, redukují tyto síly na transcendentální sílu USA. – a víra v to už vypadá jako náboženství.)
Ale jak by tato víra mohla zakořenit v antroposofické komunitě – v té komunitě, kde každý ví o vývoji duše a sebevědomí, o síle Já a rovném postavení, kde každý ví, že neexistují jen peníze a vnější vlivy, které může přimět lidi, aby jednali? Kde každý ví o skutečných duchovních silách a archandělu Michaelovi, pro kterého nejsou svoboda a demokracie jen hesly, ale esencí, který „lidé důvěřuje více z andělů“, který se nedívá na lidi jako na nic neříkající marionety, ale pobízí nechat se vést vlastní schopností úsudku, vlastním vnitřním sluncem, které dává svobodu a důstojnost? A kdo je dnes navíc duchem času!
Jsme jediní, kdo si myslí, že takto popsaný způsob myšlení vůbec neřídí Michael? A jeho základem je docela jiný duch – duch, pro kterého jsou svobodní lidé přesně jako malé šroubky ve státním stroji a který vždy (a přesto nesoucí jméno Chronos) byl bohem historiků, kteří svobodné lidi ze svého létání často přehlížejí. A je to právě on, kdo si stál za názorem, že člověk se skládá pouze z těla a duše a nemá ducha, který by se dokázal sám orientovat ve světě.
Výsledkem bylo, jak si všichni pamatujeme, velké rozdělení andělů: jedna část odešla s tímto duchem a druhá zůstala věrná Michaelovi. A antroposofická společnost by měla být s těmito posledními. Alespoň to tak bylo zamýšleno…
Duch živého času
Ale přesto ten, kdo si říká antroposof, nemůže Michaela vůbec ignorovat. Jaké místo je tedy přiděleno Michaelovi v popsaném způsobu myšlení? Za protichůdné duchy jsou v jakémkoli směru považováni: údajně inspirují tajné společnosti a guvernéry Západu (zatímco ruští guvernéři jsou samozřejmě zachráněni před jejich vlivem Boží rukou). Dobře, ale kde je duch času a jeho hostitelé? Mají v dnešním světě nějakou moc, mají schopnost lidi inspirovat?
A jak se zdá, tento způsob myšlení dospívá k takovému bodu: ano, Michael může inspirovat jednotlivé individuality, zejména génie a velké osobnosti veřejného života, kterých je jeden z milionu. Ale takových lidí nemůže být mnoho a jsou odděleni – vždy jsou mezi davem sami. Ale michaelská komunita je výsadou pouze antroposofické společnosti. Michael slouží pouze jemu a pouze antroposofové jsou schopni jeho inspirace správným způsobem následovat. Zbytek světa je obhospodařován Ahrimanem. A jakékoli více či méně masové snahy o Michaelské ideály jsou údajně infikovány nebo organizovány Ahrimanem. Průměrní lidé si prostě nemohou být vědomi Michaelových ideálů! Jejich úkolem je, jako v dobách faraonů, naslouchat vyšším guvernérům nebo duchovním rádcům.
Jsme jediní, kdo si myslí, že jde o jasné farizejství, uzurpující si cestu k pravdě?
Gennadij Bondarev postuluje takový pohled v úžasném „zákonu“: „Takže „Oranžové revoluce“ v sobě nemají nic přirozeného... V moderním světě, ve stavu, do kterého je lidstvo přivedeno, je jakýkoli přirozený masový protest nemožný... Vůdce potřebuje protest a nyní mu nebude dovoleno objevit se jen tak mimo lid. Ale pokud to někdo potřebuje, protest může být vyroben z čehokoli a může se na něj shromáždit jakékoli množství lidí (jakoby upřímně narušených lidí). Toto množství je čistě finanční záležitostí“.
To je ta cesta! „Vůdce“ – to je samozřejmě člověk. Není dovoleno být ideální nebo duchovní silou v duši. A pak jsou „upřímní narušení lidé“ samozřejmě „jakoby upřímní“, ve skutečnosti jsou to zkorumpovaní hráči, které shromažďuje pouze ona všudypřítomná síla – peníze. Pravý duch nemůže žít v průměrném člověku! Tečka!
Tohle všechno není nic jiného než krádež Michaela, přátelé! Je to jeho uvěznění – přesně ve vězení úzkého okruhu lidí se soukromými zájmy: i když se tato skupina počítá mezi antroposofickou společnost. Svádí ho z živého ducha času, který dýchá a ukazuje se, kde chce a kdy chce, k mrtvému skupinovému duchu, kterému je dovoleno jen matně probleskovat ve foliu „Mystery of Michael. Antroposofické hlavní principy“…
Ale ve skutečnosti o sobě tvrdí stále hlasitěji, protože jeho epocha teprve sbírá moc a my jsme teprve překročili její třetinu.
Nevěříte v upřímnou snahu o svobodu a spravedlnost v duších nekřesťanů? V arabském jaru? – Dobře, tak tady je něco ve velmi dostupné formě:
- zde je křesťanská země (navíc původ „svaté ruské země“);
- zde je město, jehož oficiálním patronem je archanděl Michael;
- zde je Michaelovo náměstí a na něm Michaelova katedrála, která se stala doslova „rytířskou pevností“ (30. listopadu 2013 poskytla úkryt uprchlým studentům a poté v lednu až únoru raněným a mrtvým, svolávala lidi zvony v nebezpečných chvílích) ;
- zde je den, kdy začíná protest: „Den archanděla Michaela“ v kalendáři pravoslavné církve (21. listopadu);
- následkem toho je po revoluci na tento den stanoven oficiální státní svátek – „Den důstojnosti a svobody“ (doslova: michaelské ideály v církevním dni Michaela stanovené nikoli duchovními, ale životem samotným – takže když se duchovní svátky stanou také světskými, nebo duch se inkarnuje na zemi);
- zde je název revoluce: „Revoluce důstojnosti“;
- zde je, abychom vyloučili podezření z umělosti, lid, v němž byla demokracie v dějinách vždy přirozenou formou života, přesto z dob staroruských lidových shromáždění a kozácké republiky, kde rozhodovala komunita a nikoli jediný guvernér;
- zde je, abychom vyloučili podezření ze žoldáctví a agitace sentientní duše, hlavní hybná síla revoluce – střední třída, v níž se instinktivně rozvíjí duše vědomí, která vládne myšlením a netrpí chudobou;
- zde je, abychom vyloučili podezření na vnějšího „vůdce“, zjevnou nekontrolovatelnost revoluce jejími politickými „vůdci“, kteří nakonec začali jen doslova realizovat požadavky komunity žijící v duších;
- zde je také mnoho podrobností pro ty, kteří umí číst gesta: například „stání na Majdanu“ jako hlavní akce, „Sláva hrdinům“ jako čistý michaelský slogan atd.
A samozřejmě samotná podstata: boj za svobodu, lidskou důstojnost a lidská práva.
Co dalšího je potřeba?
To vše se zdá být tak samozřejmé, že si Michaela všimla i politika (pozdější prezidentský kandidát Anatolij Gritsenko – přímá řeč o inspiraci Majdanu Michaelem). Jak ho ale noví „písaři“ přehlédli? Protože se zdá, že by se nyní mohl ukázat mnohem bystřejší pouze osobně sestoupit do mraků s množstvím andělů…
Nebo je možná problém v tom, že se to všechno děje v nějaké nejasné a nepostřehnutelné zemi, a ne v onom „srdci spirituality a svaté moci“, o kterém, jak se zdá, hlásají proroctví?
Kreml
A zde ještě zasahuje jedna víra, která již také získala známky náboženství, dokonce silnější než uctívání /domnělé/ všudypřítomné lstivosti amerikanismu. Je to víra v Rusko vyvolené Bohem, a to v nápadné podobě: jako víra v to, že je Bohem vyvolené, ideou státnosti a politického vedení. Zde je stále možné porozumět lidem, kteří nikdy neslyšeli o sociální trojčlennosti, ale jak rozumět antroposofům oddaným této víře?
Zde jsme byli znovu zasaženi hromem. Víme, že ve 30. letech byli antroposofové, kteří podporovali Hitlera s jeho „německým národem“, ale nedokázali jsme si ani představit, že se to bude opakovat v roce 2014 s Putinem a „ruským světem“. /Pozn.: připomínka že text byl psán roku 2015 po anexi Krymu/ Až jasná vojenská agrese a anexe území s nacistickou ideologií jako základnou budou opět ospravedlněny „duchovním posláním z hlediska antroposofie“.
Ukázalo se, že noví „písaři“ snadno zaujímají elementární jezuitský pohled – Jeruzalém s Kristem v čele proti Luciferovi v čele Babylonu. Protože amerikanismus na Západě je Babylon, pak ruská moc, která s ním „zápasí“, je výchozím Jeruzalémem. Tak jednoduché.
A nikdo si nepamatuje, že když je tento Jeruzalém fyzický, nevládne tam Kristus, ale Herodes. Která se nese ve stejném duchu jako faraon (není náhodou, že hrob v podobě pyramidy s mumií uvnitř stále stojí na hlavním náměstí před Kremlem). A jako tento duch zabíjí i nemluvňata: nedokáže snést budoucnost, jeho úděl je minulost.
Avšak světonázoru, který považuje lidi na všech společenských akcích za pouhé pěšáky, dnešní Kreml bude vyhovovat vkusu. Opět, stejně jako před 80 lety, deptá svobodné lidi, a to zejména samo o sobě, a opouští je, když je to potřeba pro současný okamžik „geopolitické hry“:
- v roce 1919 v odpovědi na protesty Ukrajinského direktoria (armáda sovětského Ruska v tuto chvíli útočí na Ukrajinu na celé frontě) říká komisař zahraničních věcí Ruska Čičerin: „Na Ukrajině nejsou žádná ruská vojska, jsou zde jednotky vlády nezávislého ukrajinského sovětu";
- v roce 1939 Molotov říká: „SSSR není ve válečném stavu s Finskem, pouze podporuje vládu Finské demokratické republiky“ (tato republika vlastně vznikla v samotném SSSR o den dříve);
- v roce 2014 Putin: „Na Donbasu nejsou žádné ruské jednotky, jsou tam jednotky Doněcké lidové republiky – dělníci a horníci, přivedení k zoufalství“…
A mezi těmito velkými konflikty – více než 20 zemí, kde sovětští vojáci tajně bojovali, v přestrojení do uniforem místních armád, na sovětských tancích a letadlech s přemalovanými identifikačními znaky: v Severní Koreji, Laosu, Alžírsku, Egyptě, Jemenu, Vietnamu , Sýrii, Kambodže, Bangladéši, Angole, Mosambiku, Etiopii, Nikaragui, Hondurasu, Salvadoru, Kubě, Bolívii, Grenadě a dalších. Osudy těchto vojáků byly až do rozpadu SSSR drženy jako státní tajemství.
To samé, s maskováním, přetíráním identifikačních značek a opouštěním vlastních vojáků, se dnes na Donbasu opakuje. A zdá se, že by to mělo být zřejmé každému, kdo se na svět dívá s otevřenýma očima.
Ale kromě tajných konfliktů existovaly i konflikty otevřené. A právě ty vybudovaly pás protiruských zemí „od Baltu k Černému moři“, i když tato víra ve lstivý amerikanismus samozřejmě říká, že tento pás byl vyroben z „tajného geopolitického vlivu USA“, aby zabránil jednotě Německa a Ruska.
Co však Polákům záleží na tajném vlivu dalekých USA, pokud je zde Sovětská invazní armáda těsně před nimi v roce 1920 a poté v roce 1939, zabíjející polské vojáky?
Co záleží na tajném vlivu USA pro Maďary, pokud jsou tady: sovětské tanky v Budapešti v roce 1956, zabíjející maďarské občany?
Jaký vliv má pro Čechy vliv USA, pokud jsou tady: sovětské tanky v Praze v roce 1968?
Jaký vliv má USA na Litevce, Estonce a Lotyše, pokud jsou zde: sovětská okupační vojska a NKVD v roce 1940, deportace desítek tisíc lidí a poté v roce 1990 snaha udržet země od svobody násilím?
Jaký vliv má pro Moldavany USA, když část jejich země okupují ruská vojska?
V čem záleží Gruzíncům vliv USA, když jsou tady ruští vojáci bombardující jejich zemi?
A na čem záleží Ukrajincům vliv USA, jsou-li tu Rusové zase: říkají si bratři, ale neustále se snaží své právo na nadvládu stvrdit silou: jak v roce 1918, tak v letech 1939, 1944 a 2014?
Co mají všechny tyto země společného s protikremelskými NÁPADY ze Západu, pokud Kreml mluví sám za sebe svými ČINY?
Démon
Kdybychom se zde zabývali pouze duchem totality, nebylo by to tak hrozné.
Jestliže však v epoše sentientní (vnímavé) duše v dobách faraónů byl tento duch stále na svém správném místě, v epoše intelektuální duše v dobách Heroda byl překážkou, nyní se ve vědomí duše stává jen branou pekla – jak to jen může být viděno již z dob obětí Aztéků. Skrze něj se plazí mnohem děsivější síla, která se projevuje v monstrózním vývoji lži.
Protože je to jeden příběh – neuvažovat o ztrátách vlastních vojáků, a úplně jiný příběh – opustit svou existenci vůbec a vykreslit paralelní realitu pro média, vysvobodit je z armádního post factum a zajistit mlčení jejich rodiny a přátel.
Je to jeden příběh – tyranizovat obyčejné lidi, a úplně jiný – říkat zároveň, že tito lidé nikdy předtím nežili tak svobodně a „sovětský lid má všechna demokratická práva a svobody“.
Je to jeden příběh – uvěznit tisíce lidí z přízně a lidi nebezpečné pro režim, a úplně jiný – vědět, že tito lidé jsou obviněni na příkaz shora a jsou absolutně nevinní, ale přesto je poslat do gulagu.
Je to jeden příběh – spáchat agresi proti jiným zemím, a úplně jiný – říkat současně, že „SSSR bojuje za mír a je nejmírumilovnějším státem“. Nebo vést nevyhlášenou imperialistickou válku proti sousedům s čistou nacistickou myšlenkou a zároveň říci, že bojujeme proti nacistům, kteří jsou marionetami (loutkami na provázku) západního imperialismu…
Jak říká jeden slavný moskevský profesor svým studentům: „V historii bylo více krvavých režimů než sovětských, ale více lhaní nikdy nebylo“.
Ano, není pochyb, že tu před sebou máme stejného ducha Sovětského svazu, ducha bolševismu, který se snaží vstát z hrobu. Ale procházející smrtí se dostal do nové fáze: nyní je schopen oklamat a pobláznit miliony lidí v době internetu a bez železné opony. A církve se už nebojí: dokázal to zvládnout.
A je křišťálově jasné, kdo za ním stojí: je to jeden z nejmocnějších démonů našeho světa, démon, povstal proti pravdě samé, proti slunci (srdci) v člověku, ničí smysl pro pojmy, smysl pro Slovo vůbec – když nazývá bílou černou a černou bílou a vše, co se děje, obrací k „informační válce“, kde rozhodně není pravda. Jak říká jeden pronikavý badatel, který hluboce pochopil skutečnost, ale neví, jak to nazvat: „Účelem (Kremlu) není vnášet nové verze pravdy, ale rozmělňovat samotné pojetí pravdy“. Tato síla se za starých časů nazývala sluneční démon nebo Sorat.
Zde je důležité vysledovat, kdy přesně se moderní Kreml „vrátil“ a začal obnovovat sovětské impérium. Jako za Jelcinových časů se Rusko vyvíjelo jako víceméně demokratický stát, ale v určité chvíli, jako by někdo cvakl vypínačem... Nepochybně dojdeme k okamžiku ruského prodlení v platbách. To radikálně osvěžilo ruskou ekonomiku a nechalo ji dostat se z vězení, načež na pozadí prudkého nárůstu cen ropy začalo ono dramatické „vstávání z kolen“.
Je srpen 1998.
Před měsícem, v červenci 1998, se Putin stává šéfem FSB/KGB (organizace, kde je lež podstatou). Poté následuje jeho vzestup na vrchol kariéry: za rok je premiérem, za jeden a půl prezidentem. A právě od té doby – bombardování paneláků a vraku ponorky „Kursk“ (kde se přísně vzato poprvé od havárie SSSR opět ukazuje absolutní lež Kremlu), začíná druhá čečenská válka, zní obnovená sovětská hymna, s „NTV causa“ je zahájena destrukce žurnalistiky – a dále z kopce…
Ukrajina by v tomto procesu měla hrát roli kriminálního okraje impéria a při všech svých podmínkách by měla ukázat, že bez Ruska nemohou východoslovanské národy nic realizovat a jejich snaha o svobodu a lidskou důstojnost vede jen k chaosu, chudobě a krev. K autoritářské ruce Kremlu tedy neexistuje žádná alternativa. Svoboda by měla probouzet strach a „ruskou duši“ může ve světě zastupovat pouze jeden stát a pouze pod nadvládou Kremlu.
A tak počínaje stejným rokem 1998 na Ukrajině dochází také k výrazným událostem: ruský default způsobil pád hřivny, v příštím roce umírá Viačeslav Čornovil (nejslavnější ukrajinský politik, který bojoval proti SSSR, přesto byl disident), ještě ten rok je Georgij Gongadze (nejznámější ukrajinský novinář) zabit, pak s konfliktem kolem ostrova Tuzla a „plynovými válkami“ odhaluje Kreml své skutečné plány a nakonec za Janukovyče jako prezidenta je cíl téměř dosažen a před námi se rýsuje nová „Unie“.
Ale po celou tu dobu také sílí odpor: po vraždě Gongadze vzplály protesty se sloganem „Chceme pravdu!“, za čtyři roky – Oranžová revoluce (která se oblékla do barev slunce a začala také v den Michaela 21. listopadu!) a o deset let později ve stejný den – Revoluce důstojnosti, které se konečně podařilo odhalit démona.
A tady už nejde jen o Ukrajinu: vidíme, že s touto sovětskou chobotnicí, která se znovu probudila na konci minulého století, se ve vlnách vyměňujících a doufejme podporujících téměř všechny postsovětské země včetně samotného Ruska.
A sem by měl konečně vstoupit svým slovem Rudolf Steiner z roku 1924 – z doby, kdy Rusko krvácející v občanské válce a stále se radující z ekonomického vzestupu díky NEPu, jen připravené vstoupit do temnoty 30. let:
„Ne světová válka samotná, ale to, co po ní následovalo a co je ještě hroznější a co se ještě stane hroznějším – například současný stav, ve kterém se Rusko nachází – to je to, co mají za cíl soratští duchové, kteří napadají lidské duše…
Soratské lidské bytosti budou rozpoznatelné podle jejich vnějšího vzhledu; strašným způsobem se budou všemu nejen posmívat, ale také odporovat a chtít do kaluže špíny strčit vše, co je duchovní. To zažijeme například tak, že něco, co je v současnosti soustředěno do malého prostoru ve formě semínek, jak se dnešní bolševismus začlení do celé lidské evoluce na Zemi…
Na konci tohoto století přijde čas, kdy Sorat znovu nejsilněji zvedne hlavu z evolučních vln, aby se stal protivníkem onoho zjevení Krista... Před Soratem musí znovu uběhnout jen dvě třetiny století. nejmocněji zvedne hlavu... s třetím číslem 666: rok 1998“.
Není co dodat.
Závěr
Když jsem psal tento text, měl jsem zvláštní pocit: jako bych měl obhajovat a osvobozovat ABC morálky. Dokázat, že lež, totalita, vypalování války a okupace cizích zemí je špatné, zatímco bojovat za svobodu a spravedlnost proti diktatuře na vlastní půdě, bránit vlastní zemi – to je dobře. Jako by se se světem opravdu něco stalo, když takové elementární myšlenky nemohou prorazit ke slunci srdce, ale uvíznou někde na úrovni vyděšeného „tak jednoduché to není, je v tom víc“. Ukrajinci o tom už skoro dva roky unaveně vtipkují: „pokud něco vypadá jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, nedělejme ukvapené závěry, ale podívejme se, kdo z toho má profitovat“.
Přátelé, nebojte se! Žádné machinace tajných anglicky mluvících a jiných lóží pro nás nejsou nebezpečné, pokud držíme Michaela, který nám přináší zdravý pocit pravdy!
Ale antroposofům, kteří dnes podporují Kreml jménem antroposofie, musím říct: Chlapi, neodvracíte se od démona, který se vám dívá přímo do očí. Svádíte také „tyto malé“ – důvěřivé ruské duše. To, co děláte, škodí především ruským lidem: miliony ruských srdcí jsou již otráveny lží a nenávistí vymyšlenou z ničeho, jejich nejbližší jsou prohlašováni za fašisty, jako dříve Estonci nebo Gruzínci, a na čekací listině jsou všichni jiní lidi, kde se Michael také odváží projevit. Nakonec pro Rusy (alespoň ve smyslu duše) všechno skončí jako pro Němce v roce 1945. Ale kolik životů bude ještě obětováno a – to nejdůležitější! – kolik duší bude ještě zničeno falešnou vírou?
Odolávat okultním bratrstvím je naším anthroposofickým úkolem. A splnit tento úkol mohou jen i duchovní bratrstva, v žádném případě však státy s jejich „geopolitikou“! Ale ve své slabosti chcete přesunout tento úkol na politické guvernéry Ruska, kteří sami (jako svého času guvernéři SSSR) jsou zajati stejnými nepřátelskými duchy, kteří mají ruce až po lokty zakrvácené již téměř sto let a kteří vždy obětovali hlavní hodnotu této země – ruské duše.
.oOo.
Pro tyto stránky zaslal překlad překladačem pan Karel Jirka.
K ověření lze:
https://www.facebook.com/lgmuzyka/posts/4848779398563663>
Brzy bude možná k tomuto tématu následovat článek Jiřího J. NAŠE NOVÁ KARMA
.oOo. A ORIGINÁL:
Євген Музиченко - 5. červen - від Сергія Копила - Dear friends, here is a long read article written in the name of Kyiv anthroposophical branch of Ukraine yet in far 2015, when the Russian-Ukrainian war yet in limited form just begun after Maidan revolution. - Time shows it remains actual now even more, that's why I decided to share it. - Though anthroposophists from Ukraine have now of course yet much more to say (much more dramatic I would say) and observe goetheanistically - hope to do it in next publications. - But main gestures and spirits guessed behind them remain the same, just showing themselves today yet more strongly. - WAR FOR THE FUTURE - Sergey Kopyl, - In the name and by order of Anthroposophical branch in Kyiv - 20th August 2015 - It’s already 1,5 years the developments in Ukraine absorb an attention of attracted people around the world. - There are of course anthroposophists among them. Since to recognize forces working behind visible events is indeed the main striving of spiritual science, during last times we have seen positions of many anthroposophists about this theme. - And you know, we were thunderstruck. - (We – Ukrainian anthroposophists who participated in revolution on Maidan and continue to follow all what happens in Ukraine now.) - We supposed, that even for the sight from afar, if this sight is anthroposophical, the situation should be clear as day – especially after annexation of Crimea and the beginning of the war in Donbass. But after seeing many times quite another position and especially seeing it in the main magazine of Goetheanum, we got that we meet here very special way of thinking. - And we think this is a system crisis, dear friends. - About personal experiences - European friends who listen and sympathize with us after close communication say: “You should describe for Europeans your experiences during Maidan, many details we don’t know”. But we have no hope, that personal experiences would help here: exactly because that mentioned way of thinking have no interest at all in personal experiences. It is entirely immersed in “contemplation”, as it thinks, of “forces staying behind the scenes and pulling string wires”. - It is important: it doesn’t consider at all that human thought, feeling and will can participate in historical developments. It operates much more great “beings” (often justifying this by “sight of historian”): before his eyes float “Russia and its interests”, “America and its interests”, “EU and its interests”, “Russia as organism” etc., and of course “all-powerful secret occult English-speaking lodges”. Everything what happens on social-political level is in this way of thinking a global game, where every phenomenon, whatever obvious for healthy thinking and healthy feeling it would be, is just cheat and screen for some totally another “true interests”. And every striving and activity of individual human being is illusion. The freedom of individuality itself is illusion. - In addition, describing “interests of Russia”, “interests of America” etc. in the language of symptomatology, so looking on these subjects as on spiritual beings, this way of thinking entirely reduce them to the actions of corresponding governments. But usual people (in which one would think the folk soul should reveal itself) are marionettes, mutes, crowd – anybody but real active force. - So, there are no individual freedom, simple people are on default controlled crowd, spiritual forces do not enter in single persons, but open only to governors… - Are we the only, who think that such conception is originally from pharaoh times and is outdated already several thousands years? - What is more – it degraded. Materialism succeeded, and spiritual forces in this viewpoint are regarded now as some communities of people, communities with their private interests, which suddenly got the abilities typical for angels (and not of the last Hierarchy): to rule the strivings and will impulses of millions, secretly creeping in their souls remaining unseen even for consciousness soul. - Literally in a magical way: for instance, if the senator McCain appears on Maidan scene, then from this moment everything living in the souls of people there is penetrated by emanations of him and CIA standing behind him… - Or when it becomes known, that USA is spending money to “support non-governmental organizations for human rights” in some country, then this country is proclaimed to be “infected” and since then any of its citizen who also dares to crusade for human rights against government, automatically will be considered as American marionette. This way of thinking doesn’t take an interest in individual motives of this citizen or in a fact that before going out on the streets he didn’t hear about that non-governmental organizations at all and didn’t get from them any information or money. Nobody is interested to find a concrete proofs, exactly because we are dealing here not with cognition, but with belief. - And it would be understandable when such a way of thinking is living among materialists/atheists, who really don’t rise higher than a human level. (Although if to look a bit deeply, one can see that in reality they also hunger for approach to that true spiritual forces staying behind the scenes, but being unable to break through the wall of materialism they reduce these forces to transcendental might of the USA – and the belief in that might already looks like a religion.) - But how this belief could take a root in anthroposophical community – in that community, where everybody knows about soul evolution and self-consciousness, about the force of I and straight-standing, where everybody knows that there are not only money and outer influences that can prompt people to act? Where everybody knows about true spiritual forces and Archangel Michael, for whom freedom and democracy are not just slogans, but the essence, who “more of any other angel trusts people”, who doesn’t look on people as on meaningless marionettes, but urge them to be guided by their own judgment capability, their own inner sun, which gives freedom and dignity? And who moreover is today the time-spirit! - Are we the only, who think that that described way of thinking is guided not by Michael at all? And its basis is quite another spirit – the spirit, for whom single people are exactly like a small screws in a state machine and who always (yet bearing a name of Chronos) was a god of historians, which often overlook single people from their flying height… And it’s exactly he who has stood behind the viewpoint that a human being consists only from body and soul and has no spirit which is able to orientate himself in the world on his own. - The result was, as we all remember, the Great division of angels: one part departed with that spirit, and another remained faithful to Michael. And anthroposophical society should be with these last. At least, it was intended to be so… - Alive time spirit - But still the one calling himself anthroposophist can’t ignore Michael at all. So which place is given to Michael in described way of thinking? As opposing spirits in any way are considered: they allegedly inspire secret societies and governors of the West (while Russian governors, of course, are saved from their influence by God’s hand). Ok, but where is Time spirit and his hosts? Do they have some power in today’s world, do they have an ability to inspire people? - And as it seems this way of thinking comes to such a point: yes, Michael can inspire single individualities, especially geniuses and great public figures, which are one in a million. But such people can’t be numerous and they are detached – they are always alone among the crowd. But Michaelic community is a prerogative of anthroposophical society only. Michael serves only it and only anthroposophists are able to follow his inspirations in a right way. The rest of the world is farmed out to Ahriman. And any more or less mass strivings for Michaelic ideals there are claimed to be infected or organized by Ahriman. Average people just can’t be aware of ideals of Michael! Their lot is, like in pharaoh times, to listen to higher governors or spiritual mentors. - Are we the only, who think that it is a clear Pharisaism, usurping the way to the truth? - Gennady Bondarev postulates such a view in amazing “law”: “So, «Orange revolutions» don’t have in themselves anything natural… In the modern world, in the condition to which humanity is brought, any natural mass protest is impossible… For a protest the leader is needed, and to appear just out of the folk will be not allowed for him now. But if somebody needs it, the protest can be made out of anything, and any quantity of people (as if sincere disturbed people) can be gathered for it. That quantity is of pure financial matter”. - That’s the way! The “leader” – it’s of course a human. It is not allowed to be ideal or spiritual force in a soul. And then “sincere disturbed people” are of course “as if sincere”, being in reality corrupt players who are gathered only by that pervasive force – money. True spirit cannot live in average man! Full stop! - All this is none other than stealing the Michael, friends! It’s his imprisonment – exactly in a prison of close circle of people with private interests: even if this group reckon itself among anthroposophical society. It is bringing him down from alive time spirit, which breathes and shows himself where he wants and when he wants, to the dead group spirit, which is allowed only dimly to glimmer in a folio “Mystery of Michael. Anthroposophical guiding principles”…- But meanwhile in reality he claims about himself more and more loud, since his epoch is yet only gathering the power and we just only stepped over its third. - Don’t you believe in sincere striving for freedom and fairness in the souls of non-Christians? In Arab Spring? – Ok, then here is something in a very accesible form: - here is Christian country (in addition the origin of “holy Russian land”); - here is a city which official church patron is Archangel Michael; - here are Michael’s square and Michael’s cathedral on it, which literally became a “knight’s stronghold” (giving a shelter to escaping students on 30th of November 2013 and then wounded and dead people in January–February, summoning people by bells in dangerous moments); - here is a day when protest starts: “The day of Archangel Michael” in Orthodox church calendar (21st of November); - here is as a result after revolution setting in this day an official state holiday – “Day of dignity and freedom” (literally: Michaelic ideals in a church day of Michael set not by clerics but by the life itself – so when spiritual holidays becomes also worldly, or the spirit incarnates on the earth); - here is the name of revolution: “Revolution of dignity”;- here is, to rule out suspicions of artificiality, the folk in which history democracy always was a natural form of life, yet from times of Old Russian popular assemblies and Cossack’s republic, where decisions were made by community and not by sole governor;- here is, to rule out suspicions of mercenariness and agitation of sentient soul, main driving force of revolution – middle class, in which consciousness soul is instinctively developed, which is ruling by thinking and does not suffer from poverty;- here is, to rule out suspicions of outer “leader”, obvious uncontrollability of revolution by its political “leaders”, who finally begun just literally to implement demands of community living in souls;- here are also a lot of details for those who can read the gestures: for instance, “standing on Maidan” as the main action, “Glory to Heroes” as pure michaelic slogan etc. - And of course the essence itself: the struggle for the freedom, human dignity and human rights. - What else is needed? - All this seems to be so obvious, that Michael was noticed even by politics (later presidential candidate Anatoly Gritsenko – direct speech about inspiration of Maidan by Michael). But how he was overlooked
2024 ©