Z PROŽITKŮ A RAD MARTY HLAVSOVÉ PŘÁTELŮM NA DUCHOVNÍ CESTU, část V. - ZBAVENÍ SE STRACHU; KRÁLOVSKÁ MOC LÁSKY;NIC SE VÁM NEMŮŽE STÁT, JSTE-LI NAPLNĚNI LÁSKOU.

* Děti moje, dnes na Bílou sobotu sestupují síly Kristovy Lásky k Zemi a proudí celým kosmem. Přijměte Jeho síly a s hlubokou vděčností si uvědomujte působení všech hierarchických bytostí a řádů ve svých tělech. Nedovolujte negativním, tzn. odpůrčím, pokušitelským, abnormálním bytostem (nepůsobí normálně, tedy v Řádu), aby vás ovládaly a nepropůjčujte se jejich působení. Člověk o nich neví, ale každá nedobrota je jimi inspirována. Na naší volbě ale záleží, čemu se otevřeme.  Naplňte se Láskou Kristovou, která prozařuje všechny prostory nebe i země. Není někde v nedohlednu, jen pro svaté. Božské bytosti naplní svými silami všechna vaše těla a očistí vaše duše. Proste neustále Krista o pomoc, neboť On vám dá sílu k přemožení zla abnormálních bytostí. Sám je všechny přemohl a tím dal možnost vysvobodit všechny lidské duše.

*  S nesmírnou pokorou a svatostí v srdci přistupujte k modlitbám a meditacím, aby božské síly vás mohly plně prostoupit.

* Každá lidská duše touží po splynutí s Bohem. Jen On nám může dát do nitra Mír a Lásku. Jsme obklopeni ve dne i v noci silami božských hierarchických bytostí, které nám neustále nabízejí svou pomoc. Otevřme jim svá srdce a přijměme jejich božské síly, abychom jimi mohli čelit všemu zlu, které nám působí bolest těla astrálního, éterického i fyzického a abychom tuto bolest dokázali proměnit v lásku. To je práce, svěřená každému duchovnímu žáku a ten ji podle svých zasloužených okolností koná. Všechno úsilí žáka o očistění duše vede přes mnohé překážky, ale tyto překážky jsme si postavili do cesty sami, svým sobectvím, sebeláskou, touhou po osobním prožívání nižšího blaha, materialismem a nesprávným myšlením. Co teď učiní duše, která si uvědomí své chyby? Všechny své omyly a bolesti složí k nohám Krista a prosí o odvahu, aby mohla s Boží pomocí pohlédnout na sebe a s odvahou odstraňovat všechno zlo, které nahromadila. Musí si uvědomit, že nikomu jinému nemůže dávat vinu než sama sobě. Po opravdových modlitbách přichází síla Kristovy Lásky duši ku pomoci. A duše začíná těmi nejmenšími maličkostmi trpělivě odstraňovat své zlo. A stále v  ní žije jediná myšlenka: Láska je jedinou budující silou, která všechno zlo rozpustí a promění. Nic jiného nepomůže, jen láska. Jediná královská moc lásky!

Avšak tuto moc lásky musí duše pochopit, přijmout, prožít, aby láska Kristova ji celou prostoupila, naplnila. A tím zároveň dostane i odvahu láskou si postupně sama v sobě vybojovat čas pro  duchovní práci, pro nutné soustředění se na sebezpytování a vroucí modlitbu, která přináší duši sílu odvrhnout všechno nepotřebné, zbytečné, ubohé, zatížené lidskou nízkou astralitou. Duši musíme dopřát naplnit se Krásou, Pravdou, Dobrem a to musíme činit vědomě v každou chvíli, po celý den. Hierarchické bytosti jsou stále kolem nás, i v nás, a přinášejí nám myšlenky Dobra, Krásy, Pravdy, všechny božské vlastnosti, které máme ve své duši prožívat. Odstraňováním všeho nízkého poznává duše božské zákony a začíná se jimi řídit. Nic, žádná překážka ji již nemůže odradit, jestliže se jednou zcela rozhodla přijmout a zaplatit následky své minulosti. Zbavuje se pak strachu a získává víc a víc síly k plnění Vůle Boží.