V jaké mizerii žijeme? Z mizerie se stal odborný termín. Index bídy nevypovídá o všem, ale o mnohém.

/DOPLNĚNO VZADU O REAKCI ČTENÁŘKY/

Jaké je naše národní hobby? Nedávno jsem někde citoval Komenského o Češích, že chceme všechno hned a všeho co nejvíc. A taky - jak je uvedeno až dole - pokud se někdo má líp než my, cítíme se tím hůř, protože nám vadí, že jsme ho nedohnali. Tedy se asi velká část z nás bude cítit permanetně mizerně.

Mizérie v Česku? Patříme do dvacítky nejlepších zemí světa, ukazuje žebříček

4. 2. 2016

Takzvaný index mizérie hodnotí ekonomiku nejen podle růstu (HDP), ale také třeba podle nezaměstnanosti, inflace nebo úrokových sazeb. Česko je podle amerického profesora páté nejlepší v Evropě a čtrnácté na světě (chybí ovšem ještě data ze Švýcarska). K podobnému výsledku došel i ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Praha - Česko patří mezi nejlepší země světa. Po zprávě Eurostatu, že podíl zdejších obyvatel ohrožených příjmovou chudobou je nejnižší v celé Evropské unii, nebo žebříčku OECD, podle něhož je v Česku rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli jeden z nejmenších ve světě, to potvrzuje i takzvaný index mizérie.

V novém vydání žebříčku, který každoročně sestavuje profesor ekonomie Steve H. Hanke z Univerzity Johnse Hopkinse a amerického Cato Institutu, se Česko loni dostalo na čtrnácté místo z 87 států. V rámci Evropy je u nás mizérie dokonce pátá nejnižší.

Autor, který vychází ze statistik agentury The Economist Intelligence Unit, však zatím nemá k dispozici data pro Švýcarsko a Brunej. Ty měly v roce 2014 nejnižší mizérii, takže doplněné výsledky ještě mohou Česko odsunout.

Za příznivý výsledek Česko vděčí nízké inflaci, nízkým úrokovým sazbám, rekordnímu růstu HDP a nízké míře nezaměstnanosti. Právě součtem těchto ukazatelů vzniká zmíněný index, často nazývaný také jako index bídy nebo index útrap.

Zatímco HDP je pro spotřebitele velmi těžko uchopitelný pojem, tak nezaměstnanost nebo inflaci vnímají mnohem citlivěji," říká analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Index podle něj vypovídá hlavně o tom, "jestli by se lidé v dané zemi měli mít dobře, nebo špatně". Obecně přitom platí, že čím má index vyšší hodnotu, tím více útrap obyvatelům dané země hrozí.

Nejnižší mizérie v Evropě:

Česku pomohla k pátému místu nízká nezaměstnanost, která byla po většinu roku druhá nejnižší v EU. V prosinci 2015 klesla až na 4,5 procenta, což byla nejnižší hodnota v Unii.

Inflace se ve většině zemí EU už déle než rok pohybuje okolo nuly. Přímo v Česku spotřebitelské ceny loni rostly jen o 0,4 procenta.

Podobný žebříček sestavil také hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. V Česku je podle něj sedmnáctá nejnižší mizérie na světě. Marek počítá index z dat Mezinárodního měnového fondu, takže se pořadí zemí mírně liší. Na prvních místech tohoto žebříčku jsou Thajsko, Singapur a Švýcarsko, naopak Čína má prakticky stejné skóre jako Česká republika.

Největší mizérie podle obou žebříčků panuje ve Venezuele. Podle profesora Hankeho tu loni index dosáhl téměř 215 bodů. Následují Ukrajina a Brazílie, obě země mají rovněž problém hlavně s inflací.

Kde je největší mizérie:

V Evropě je na tom nejhůře již zmíněná Ukrajina. Z EU jsou na tom nejhůře Řecko a Španělsko - tedy země, které mají mimo jiné problém s vysokou mírou nezaměstnanosti.

Největší mizérie v Evropě:

Index mizérie se ve světě využívá zhruba od sedmdesátých let. Jako první jej použil americký ekonom Arthur Okun, který pracoval pouze s inflací a mírou nezaměstnanosti. Profesor Robert Barro jej později rozšířil o zmíněnou úrokovou sazbu a tempo růstu HDP. Tato veličina má také jako jediná znaménko minus, jelikož na rozdíl od ostatních proměnných platí, že čím vyšší číslo, tím lépe.

Index zkoumá jen ekonomiku

Nedostatkem indexu je, že podobně jako celosvětově rozšířený HDP vypovídá jen o vývoji ekonomiky. Popisuje tak, co se v zemi vyrobilo a kolik si toho lze koupit, o kvalitě života - o bezpečnosti, práci policie, životním prostředí nebo o úrovni lékařské péče toho ale mnoho neříká.

Dalším problémem je, že mizérie je subjektivní pocit - takže v zemích s podobnými výsledky mohou lidé ve skutečnosti vnímat situaci naprosto jinak.

                        Máme se lépe, ale cítíme se hůř. Čechům vadí, že ještě nedohnali Západ, tvrdí experti.

autor: Tereza Holanová

Jak napsal Jiří Pehe 26. 7. 2016 v internetovém článku mj. o islámském terorismu - "Podíváme-li se totiž na historické statistiky, není míra současného masového násilí na Západě větší, než byla před tzv. islámským terorismem. Naopak žijeme už několik desetiletí v pravděpodobně nejvíce blahobytném a mírumilovném období lidských dějin."

Pí M. G. mi k tomu poslala své doplnění:

Syn jezdí od r.2004 jako bartender na nejluxusnějších výletních lodích a setkal se tam např. s Eugenem Cernanen, O. Nielem či Michaelem Costeauem, atd. atd. Když se tady sejde pár lidí, například na grilování, u stolů prohýbajících se jídlem, s vypitým alkoholem (i bez alkoholu), začne se řešit, jak to tu všechno stojí za ..... a nadává se, remcá, stěžuje a radí, co by měli dělat politici i ostatní. Vždy mlčím. Jednou se mě zeptali, jak to vidí syn, když už obeplul co se dalo na zeměkouli, kromě jihu Afriky byl už doslova všude.
Tak jsem jim zacitovala jeho slova: Když přistanete ve většině přístavů světa, když se dostanete i proti proudu Amazonky, s hrůzou zjistíte, jak lidé žijí. Uvědomíte si, co znamená slovo bída. Uvědomíte si také, že my žijeme v jedné šestině !!!!!!!!! šťastných obyvatel, kteří mají vůbec nějakou potravu, dostatek vody a to se střechou nad hlavou. Říkal také, že se to musí vidět na vlastní oči. Pak se člověk stydí, že se tu doslova plýtvá potravinami a neustále řeší, co ještě mít a zažít. Věřím, že takoví se jednou budou muset zrodit do skutečné bídy, kdy denně nebudou vědět, zda se něčeho nají či napijí, do nesvobody či útlaku, aby se přestali rouhat a nabyli jedné ze základních ctností - vděčnosti.