Pan Martin Dohnal opět pilně přeložil něco moudrého a zároveň srozumitelného z Ivanova (u nás dosud nevyšlo): Muž – žena – dvě slunce; Telepatie; Přesah člověka do vesmíru

Napsal Karel Funk (») 4. 1. 2021 v kategorii Možnosti pro budoucí vývoj, přečteno: 561×

V zasvěcovacích školách se učí: většina lidí nemá ponětí, jak se dostat na vyšší úroveň, nad a za planetu Země, a kontemplovat o světě nad námi, a proto na tomto světě zde dole zapříčinili takový příšerný nepořádek. Pouze příroda je opravdu krásná, s jejími jezery, horami a květinami. Věci, které si člověk vybudoval uprostřed přírody, jsou často strašně ošklivé.

Nad vodou je vrstva vzduchu a nad vzduchem je éter, nebo to, co Hindové nazývají Akasha. Ether je tedy jemnějším stavem hmoty a na této éterické rovině můžeme říci, že se planety dotýkají navzájem. Jsou propojené, ne na fyzické, hmotné úrovni, ale na úrovni jejich jemné dimenze, na úrovni jejich duší. To vysvětluje, proč astrologie byla vždy založena na víře ve vliv planet a souhvězdí.

A nyní se podívejme na ty miniaturní planety, které se nazývají muž a žena. Co se mezi nimi děje. Tady je mladý muž a dívka, a jsou do sebe zamilovaní. Dívají se na sebe a usmívají se. Podíváme-li se na situaci z materialistického hlediska, musíme říci: „tady jsou dvě těla, zcela zřetelná a oddělená. Nedotýkají se navzájem, proto mezi nimi neexistuje žádná komunikace.“

 

Ale z duchovního hlediska bychom viděli věci jinak. Řekli bychom, že jelikož duše těchto dvou mladých lidí jsou ve vzájemném svazku, jsou skutečně a spojeni prostřednictvím svých fluid a emanací, přesně tak, jako když se setkávají a spojují v prostoru paprsky dvou sluncí. Člověk zabírá daleko více prostoru, než jaký zabírá jeho fyzické tělo. Pokud studujete emanace a záření člověka, jeho auru a magnetické pole, uvidíte, že jejich působení lze pociťovat na velké vzdálenosti. Člověk je mnohem víc než jeho fyzické tělo. Jeho bytost sahá do vesmíru, pohybuje se ve vesmíru. Pravděpodobně jste slyšeli o experimentech na poli telepatii prováděné americkou armádou ve snaze otestovat možnosti lidské mysli a zjistit, zda by mohly být použity pro vojenské účely. Byli vybráni dva lidé, o nichž bylo známo, že jsou psychicky citliví. Jeden z nich zůstal ve Washingtonu pod dohledem zvláštní komise. Jeho úkolem bylo vysílat obrazy a myšlenky, kterých si všiml. Tyto poznámky byly okamžitě umístěny do trezoru, takže nikdo nemohl v tomto pokusu podvádět. Druhá osoba byla tisíce kilometrů daleko, v ponorce ponořené v Pacifiku a byla také pod neustálým dohledem speciální komise. Úkolem této osoby bylo zaznamenat obrazy a myšlenky, které obdržel, a své poznámky také okamžitě odložil do jiného trezoru. Na konci experimentu byli všichni ohromeni, když zjistili, že až na několik malých výjimek se oba datové soubory přesně shodovaly. Museli připustit, že pokud myšlenka může proniknout do hlubin oceánu, musí to být mimořádně silná síla. Právě prostřednictvím tohoto vyzařování se jedná o emanace jemných částic, které vibrují extrémně rychle a mocně a které má schopnost zachytit jiná mysl, zasahuje člověk ohromně daleko do vesmíru až ke slunci. Materialistická věda ještě vše nezjistila, proto by neměla pronášet soudy o věcech, o nichž nic neví.

 

Jednou jsem vám řekl, že kameny mohou létat, a přemýšleli jste, co mne posedlo, abych pronesl něco takového. Ale co je to prach? Nejsou to malé kameny vznášející se ve vzduchu??? Je to stejný princip, protože prach pochází ze země a Země pochází z hornin a kamenů, které se rozpadly. A také voda může poletovat ve formě páry. Podobně může člověk svými myšlenkami a pocity, svou kvintesencí poletovat vesmírem a sjednotit se s ostatními bytostmi Fyzická těla jsou od sebe vzdálena, ale jejich duše se setkávají a mísí jako parfémy.

 

Co je důležitější, láhve nebo parfémy, které láhve obsahují, nádoba nebo obsah? Vše záleží na vašem úhlu pohledu, na tom, zda Vás zajímá vnější nebo vnitřní realita, kůra stromu nebo život, který jím prochází, mechanická stránka věci  nebo jejich živý aspekt. Pokud přijmete mechanistický pohled, budete samozřejmě věřit, že slunce není ani živé, ani inteligentní. Ale pokud si představíte životní dimenzi vesmíru, zjistíte, že není nic mocnějšího ani inteligentnějšího než slunce. Máte na výběr mezi dvěma úhly pohledu, ale je nutné si uvědomit, že pokud se soustředíte pouze na mechanický, neživý aspekt vesmíru, budete vždy slepé, nešťastní a nemocní.

 

To, co jsem řekl, vám pomůže pochopit, jak člověk může prostřednictvím svých jemných těl dosáhnout Duše vesmíru a spojit se s ní. A z tohoto důvodu vznikla modlitba. Modlitba není nic jiného společenství a rozmluva s naším Tvůrcem, je to jednání, kterým se povznášíme nad svou vlastní úroveň, něco, čím přesahujeme sami sebe, abychom vytvořili díla absolutní, božské dokonalosti. A to je také zásadní prvek kosmického morálního zákona. Lidský tvůrce, který chce vytvořit nesmrtelné, nezapomenutelné mistrovské dílo, se nesmí dopustit chyby tolika současných umělců a zůstat na úrovni pěti smyslů. Je to móda, v moderním umění, zobrazovat ty nejprozaičtější skutečnosti každodenního života. Většina umělců neumí vystoupat k rozjímání o vznešené kráse; nemohou nabídnout nic jiného než plytkosti, příšerky, chrliče, protože ztratili tajemství skutečné tvořivosti.

 

Tohle je tedy třetí bod kosmického morálního zákona: pokud se chcete osvobodit od všech obtíží, které vás trápí a stát se skutečným tvůrcem, musíte se spojit s Bohem. Tímto způsobem obdržíte cosi božského, určité drobné božské částice, které pak můžete vložit do svých výtvorů.

Cokoli vytvoříte tímto způsobem, ať už je to dítě nebo umělecké dílo, bude mnohem rozkošnější a inteligentnější než vy, jeho tvůrce. Jaké nepředstavitelné výhledy a obrovské, neprozkoumané obzory se před vámi otevírají, když uchopujete modlitbu, meditaci a rozjímání jako vztah společenství a výměny s vyšší úrovní bytí a prostředek tvorby. Když tomu porozumíte, tak možnosti, které se před vámi otevírají, jsou tak obrovské, že nebude stačit k jejich prozkoumání ani celý váš život.

 

Ti, kteří odmítají uznat nutnost povznesení na vyšší úroveň, proto aby mohli tvořit, by si měli uvědomit, že si podřezávají větev, na které sedí. Jak mohou doufat, že se kdy budou zlepšovat a růst. Vyschnou, a jakmile uschnou, budou jen k tomu, aby byli odhozeni a a spáleni. V celém vesmíru není nic důležitějšího, než být spojen se Stvořitelem. Nikdy jste si nevšimli, že narození dětí je založeno na stejném zákoně, že matka musí splynout s otcem? Každé stvoření vyžaduje spojení mezi otcem a matkou, a pokud je subtilní dimenze duše a představivosti vyloučena z tohoto spojení a nepřispěje k procesu žádnými vyššími prvky, tak se proces stvoření přeruší, pokud nebude přerušeno, nebude to krok vpřed. Skutečná tvorba není čímsi stagnujícím, není to pouhá reprodukce, kopie; je to krok vpřed, má to být evoluce. Jednotlivci a vesmír jako celek se vyvíjejí díky tomuto kreativnímu instinktu. S jedinou výjimkou Boha samotného se musí všechno vyvíjet dál.

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.