Velkonoční obraz Grálu na obloze.

Duchovní  síla Slunce - Velikonoce - obraz Grálu na obloze…

 (část přednášky RS z 2. ledna 1914 v Lipsku – vypsáno z knihy Tajemství Grálu – Zdeněk Vána - Rudolf Steiner - od str. 162 dole)

"…Poukázal jsem na to, že ve zlatě skvoucím měsíčním srpku, který se nachází na obloze a z něhož se pozvedá, jak může každý při důkladném pozorování vidět, zbývající tmavá část Měsíce, vůči níž jako by onen zlatě skvoucí srpek byl ohraničen – že se tu v okultním písmu ukazuje jméno Parsifalovo.

Ovšem dříve než budeme ve výkladu pokračovat a než se pokusíme tento obrazec na obloze interpretovat, musím upozornit na jeden důležitý zákon, na jednu důležitou skutečnost. To, co zde vzniká jako srpek, vzniká tím, že na Měsíc dopadají fyzické sluneční paprsky. Jelikož Slunce svítí odsud, osvěcuje Měsíc na této straně, a osvícenou část vidíme jako zlatě skvoucí misku. V ní spočívá tmavá hostie: fyzicky, neosvícená část, ta část, která zůstává tmavá, kam nemohou proniknout sluneční paprsky; duchovně ještě něco jiného.

I když sluneční paprsky, které dopadají na část Měsíce, jsou ve zlatém lesku odráženy, něco fyzickou hmotou přesto prochází. Tím, co prochází, je duchovno žijící ve slunečních paprscích. Duchovní síla Slunce není na rozdíl od jeho fyzické síly zadržována a odrážena nazpět. Prochází hmotou Měsíce, a tím, že je zadržována silou Měsíce, vidíme právě v tom, co zde spočívá ve zlaté misce, ve skutečnosti duchovní sílu Slunce. Můžeme tedy říci, že v temné části Měsíce, kterou vidíme, spatřujeme (zříme) duchovní sílu Slunce. Podíváme-li se tedy na Měsíc, ve zlatě skvoucí části, v části představující misku, vidíme fyzickou sílu Slunce. Takže sluneční duch ve skutečnosti spočívá v měsíční misce.

A nyní vezmeme v úvahu všechno, co jsme kdy řekli o tomto slunečním duchu a jeho vztahu ke Kristu, a to, co Měsíc činí fyzicky, se nám bude jevit jako důležitý symbol. Tím, že odráží sluneční paprsky a vytváří tak zlatě skvoucí misku, se nám ukazuje jako nositel slunečního ducha; tento duch je uvnitř v podobě kotouče s charakterem hostie.…Připomeňme si, že stanovení Velikonoc se děje podle dávné tradice, jedné z tradicí, jež patří k tomu, co jsem naznačil včera: k trvajícímu působení Kristova impulsu v hlubinách duše. Na jaký den se stanovují Velikonoce? Když jarní Slunce, tedy Slunce přibývající na síle – náš symbol Krista – má svůj den, svou neděli (neděle je v němčině Sonntag, tedy den Slunce, pozn. překl.) po jarním úplňku. A jaký je na obloze jarní úplněk o Velikonocích? Jaký musí na obloze být o Velikonocích? Jakmile nastane úplněk, Měsíc se musí začít, alespoň trochu, stávat srpkem. Musí se stát viditelným něco z té temné části, musí zde být něco ze slunečního ducha, který dostal svou jarní sílu. To znamená, že podle oné dávné tradice se o Velikonocích musí na obloze objevit tento obraz svatého Grálu. Tak to musí být. O Velikonocích tedy může každý spatřit obraz svatého Grálu. Za tím účelem jsou Velikonoce náležitě stanovovány podle dávné tradice."