1. Dávejme jim najevo, jaké jsou vedle nás nezkušené nuly. Bagatelizujme povýšene jejich problémy, radme stylem To musíš… Vysv?tlujme druhým jako neco veleduležitého i duchovní veci, které znají p?inejmenším tak dobre, jako my. Tvarme se pri tom jako autori t?ch myšlenek.

  2. Vytvárejme si autoritu a neomylnost podle poctu let svého studia ci podle známostí s významnými osobnostmi oboru; Sebejiste a subjektivne hodnotme, jak je ten ci onen duchovní clovek "vysoko" ci "daleko".

  3. Když neco nevíme, tak místo prostého slova Nevím, vec zeširoka okecávejme; A když chceme kritizovat – a my víme že by se to nem?lo, opentleme to breckou vznešených výrazu.

  4. Delejme ze sebe oprávneného neomylného vykladace duchovní vedy i tam, kde nejsme tázáni ci si nejsme jistí (jiná vec jsou oznámená erudovaná pojednání, promluvy a prednášky, p?ibližující vyšší pravdy a pripouštející i diskusi).

  5. Cílene se delejme tajemnými a duležitými, jak zodpov?dne pracujeme na luštení záhad ci velikých duchovních úkolech, kterým oni nemohou rozumet. Neodpovídejme na maily. Neplnme sliby. Nepouštejme druhého ke slovu.

  6. Máme-li herecký ci komediální talent, berme si posvátné nám?ty ke svým prednáškovým show nebo videím, kde slouží posvátno k naší sebeprezentaci (i kdyby to byla anthroposofie), nikoliv my posvátnu.

  7. Ohýbejme subjektivne ve svuj prospech nastudovaná pravidla a principy, racme co nejcasteji a kategoricky obecná pravidla („To musíš mít v sobe harmonii“, „To musíš tolerovat!“, „To se za to musíš modlit...“). - Považujeme-li nekoho za nezkušeného, nabídneme mu blahosklonne, že mu rozšíríme pohledy, aniž bysme vedeli, zda je nemá širší než my. Obzvlášte ti, kdo byli kdysi cleny KSC, si nesou jako podkožní cip direktivnost, agitacnost a potrebu vnikat do soukromí druhých.

  8. Varujme pred necím, co sami nedodržujeme. Neplnme sliby. Pohrdejme zemskými predpisy a zákony.

   9. Mluvme o pokore, ale šermujme a vyhrožujme druhým karmou ci Božími mlýny podle svých sympatií a antipatií a podle subjektivního úsudku…

  10. Nezapomenme druhému vmést: Vidíš, já ti to ríkal. Ironizujme posmešne ty, se kterými nesouhlasíme.

  11. Vyjde-li najevo náš omyl ci chyba, rozmelneme to dlouhým proslovem ve smyslu, jak jsme to vlastne mysleli a že to bylo jen jakési nedorozumení a informacní šum.

  12. Posypme si v urrité situaci hlavu popelem a zacátecník si ?ekne: "Ó, jak vysoce sebezpytující náhled ten duchovní clovek zaujal, mohl by snad mít svatozár z pokory". Takto obleeni do šatu "nehodného služebníka" máme rázem povoleno vyslovovat své soudy libovoln? príkre, nerozmyslne, ukvapene, jakkoli jsou treba i zlovolné ?i neoprávnené. A nezkušený naslouchá s otevrenou pusou. (tento bod doplnen od L. Z.) 

  13. Mluvme štítive a nadrazene o zkaženém lidstvu, jako n?kdo, kdo se z neho plne svou urovni vyclenil.

  14. Zacínejme hovor se zacínajícími treba temito zpusoby:

- Vy mladí se dnes máte jak v bavlnce, to za nás…

- Moje intuice /ci andel/ mi ríká, že…

- Tak jsem na dnešek mluvil v duchovnu se Steinerem (Bruntonem, svatou Anežkou…) a vzkazuje, že...

- Pridelím vám cvicení: ...

- Nechci pomlouvat, ale…

- Nechci vyzvídat, ale reknete mi...

- Bráním se, cítím, jak na mne XY vysílá…

- Oni mne tam vysáli

- Máte rozbourenou tretí cakru

- My se známe z minula

- Vidím kolem vás devet andelu

- Vaše energetické vibrace jsou dnes lepší/horší

- Minule jste byl…

- Vaše aura je…

Copak z toho asi pasuje na mne? Kolik toho porušuju?

Vlastn? – ono to muže nejen nekoho odradit, ale jiného, méne bystrého, treba obalamutit a naopak prilákat; i takto si nekterí získávají príznivce. Jenže – kdo se stane stoupencem anthroposofie ci jiného uení pod vlivem nekterého z výše uvedených podbízivých zpusobu (napr. 1. 2, 4, 6), muže to mít s anthroposofií ci duchovnem obecne spojeno a nesplní-li kvalitní anthroposof jeho senzacechtivá o?ekávání, pak odpadne.

Ale hlavne: Pro zájemce to muže být zkouška, zda nezavrhnou ucení kv?li lidským chybám jeho stoupence. Je to síto, selekce tech, kdo touží opravdove, vedome, s vrelostí duše a jasem ducha.

Též to lze obrátit: CHCE SI STARŠÍ ŽÁK ZÍSKAT DUVERU MLADŠÍCH? TEDY BY BYLO DOBRÉ TROCHU ZPYTOVAT SVÉ CHOVÁNÍ TREBA I PODLE TECHTO A PODOBNYCH NAMETU.

A MALÉ POLIDŠTENÍ: KAŽDÝ Z NÁS OBCAS UDELÁ NECO NEDOKONALÉHO, TEDY NESLOUŽÍ TYTO BODY, ABYCHOM NEKOHO SOUDILI. JSOU PRO SAMOSTATNOU INSPIRACI.

Doplnení: Tána Fischerová, která prošla židovstvím, katolictvím a posléze i anthroposofií, mela podobne zkušenosti (paradoxn? nejvíc u antrposofu) a nazvala to lapidárne duchovním buranstvím.