Od paní Hany Poltikovičové jsem dostal e-mailem asi hromadně rozesílaný letáček - oznámení, že jejich film Tajemství smrti vstupuje 31/10 do kinodistribuce, tedy bude uváděn do kin. Reklama končí propagací s laciným reklamním sloganem – že film „změní váš pohled na život“. Nějak se mi vloudil slogan z doby komunismu - „zdraví sílu najdeš v sýru“. A na letáčku obrázek asijské hrůzostrašné rituální pomalované lebky, brr, to je pro mne přímo anti-reklama. A jako častěji u podobné profanační podbízivé esoteriky, figuruje u toho jméno Jaroslava Duška.
Kdyby nám měl kdekterý film, tvrdící, že nám změní názor na život, ten názor opravdu změnit, nemuseli bychom se celoživotně o nic snažit, nic hledat, nic číst, modlit se, ale jen jít do kina na film, či na následnou besedu s hercem-spirit-šoumenem J. Duškem, který patrně putuje s filmem po biografech a beseduje. - Ale vlastně, co když to slíbení změny pohledu na život mám brát jako varování?
S Viliamem Poltikovičem jsme se kdysi koncem 90. let párkrát potkali na nějaké společenské kulturní akci, snad v Hajného galerii i jinde. Prohodili jsme něco souladných a zdvořilostních řečí, trochu jsme si i nějaký čas hezky psali. Pochopil jsem ale, že se nelze zabývat dávným pojetím smrti (snad jen v historickém dokumentu), ale že zde máme její pojetí v pokladu živého Kristova impulsu.
Oblastí našeho odchodu po odložení fyzického těla (někdy se tomu říká smrt) se zabývám v několika knihách, mnoha článcích a na videu, kdysi i na seminářích a přednáškách. Pojednávají o tom spolehlivé moderní evropské prameny duchovní literatury, o které se hlavně opírám. Smrt hmotného těla zde je zrození ducha na onom světě, vylétnutí motýla z kukly, tedy nic strašlivého. Možná onen film obsahuje zrnka pravdy, ale není-li zde čerpáno z idejí mohutného rezervoáru Kristovy aury, ponechané od doby oběti na Golgotě v duchovní atmosféře Země, pak filmu chybí informace o zapojení do spásných proudů pro nynější lidstvo. Od oné doby patří ke smrti neoddělitelně i následné mysterium Zmrtvýchvstání, uskutečněné pro lidstvo dalších věků Kristem.
Tedy - u Poltikoviče je tu významný rozdíl: O dění po odložení fyzického těla dnes už nelze spolehlivě pojednávat jen podle odkazu dávných exotických zdrojů, převážně východních, studených. Není užitečný ani atavisticko-mysticko-romantický přístup s výtvarným ztvárněním, příslušejícím spíše žánru démonicko-magického sci-fi, jaké je na Poltikovičově reklamním doporučení. Nemělo by zde jít jen o „názor“ či „vkus“, ale i o zodpovědnou orientaci současného člověka na přechod, kterým každý z nás projdeme. Informací lze nalézt v duchovní literatuře dostatek. Pak se nám ozřejmí i limity či ošidnost informovanosti podle těch, kteří mj. ve filmu hrají – Stanislava Grofa (nespolehlivá atavistická šamanská praktika holotropního dýchání) či Raymonda Moodyho (popsal prožitky pouze těch, kdo nepřekročili práh do kámaloky a tedy se mohli ještě vrátit).
Pro ucelený obraz dynamiky myšlení a cítění v této oblasti se jeví nevyhnutelně alespoň malý doplňující náznak či námět pro naši pomocnou praxi:
Pomocné myšlenky pozůstalých zemřelému:
- Moje láska budiž obětavě vetkána Tvým schránám, které Tě nyní halí.
- Do světů, v nichž prodléváš, Ti vysílám lásku, aby zahřívala chlad Tvé duše, a chladila její palčivý žár.
- Kristus a Božská Matka jsou vždy s Tebou, stačí si to s důvěrou a vděčně uvědomit.
- Nekonečně velebná je božská Láska odvěká,
jak naplňuje vesmír, nechť ozáří i Tvou duši odtěleného člověka.
- Láskou nesen, světlem prostupován, stoupej vzhůru.
Jsme totiž společně - my nyní zde ve hmotě a oni v nehmotném světě, vnořeni do lůna božského kosmického organismu – od věčnosti do věčnosti.
.oOo.
Strašlivé, ještě že víme o zákonu karmy a o možnosti modlitby za oběti.
Stačí titulek: Znásilnili jsme je a pak zastřelili. Zajatý ruský voják řekl, co prováděl Ukrajinkám.
2025 ©