Antroposof pan Jaroslav K. má potřebu dávat mi nevyžádané rady. Před časem mne při pořadu Alfreda Strejčka v RÚ poučil, že bych si měl přečíst něco od toho, co se jmenuje Steiner, abych ho poznal. Po mé odpovědi, že se jím v posledních skoro padesáti letech zabývám a že jsem za komunistů opsal s kopiemi k rozdání desítky jeho cyklů, vypadal nejistě, zda si z něho nestřílím. Mnozí, co se po Listopadu hlásí k antroposofii, kdysi udatně napomáhali nelidskému, nekulturnímu, devastujícímu režimu, často s rudou legitimací KSČ, kde ovšem byla i klauzule o „vědeckém“, tedy ateistickém světonázoru. Tedy byli jaksi názorově i mravně rozdvojení. Někteří jsou dosud, ač v jiných situacích. Cosi nezreflektovaného, mlhavého se s nimi táhne dosud. Nedávno mi onen antroposof-hudebník volal, že se mu líbí mé knihy. No dobře. A že mi pošle CD se svým oratoriem. Nemám zájem. Přiznám se – moje ucho není na moderní, pro mne sofistikovanou hudbu (byť mířící, třeba i u něho, na vysoká duchovní témata) naladěné. Od dětství mám rád skutečné genie klasiky - symfonické, komorní i operní. Na tom jsem vyrůstal a i zůstanu. Z těch moderních ještě tak Estonce Arvo Pärta, Američana Aarona Coplanda či našeho Petra Ebena. Ba skoro utrpením byl pro mne kdysi i poslech  syrově naturalisticky pojatého oratoria Arthura Honeggera na jinak posvátné téma o Jeanne d' Arc.

Když jsem se onomu panu antroposofovi zmínil o ruské barbarské bestiální genocidě Ukrajiny, na kterou - s mnoha dalšími - upozorňuji od počátku i na mém webu, poučil mne spíše polemicky a paternalisticky, ale bez souvislosti, kolik vzácných skladatelů a literátů Rusové měli.  Ale - ruská kultura se vyvíjela od té ukrajinské, a za století vlády komunistů zhasla či se stala pitoreskní služkou propagandy vládnoucího režimu. Řada ruských velikánů hudby a literatury, známých i u nás, byla Kremlem šikanována či donucena režimu sloužit (Prokofjev...), a že mnozí z nich byli Ukrajinci, tehdy ovšem považováni za Rusy. A prý - že Rusové mají být po pár tisíciletích vůdčím národem slovanské kultury. To možná ano (i když Steiner i posléze Prokofjev o tom píší jen podmíněně – podaří-li se…). Páté či šesté  tisíciletí ale není dnešek. Nyní jsou nejbarbarštějším a nejbrutálnějším národem světa, mají v čele, a většinou rádi a oddaně, masového zločince a praktikujícího černého mága Putina, srovnatelného s Hitlerem. Rozdíl je v tom, že zločinec Hitler chtěl ovládnut několik okolních národů, cílem gangstera Putina je, jak sám prohlásil, celý svět. Shodou obou je ale využívání temného asijského okultismu a šamanismu, černé magie (konkrétněji o tom jinde na  těchto stránkách).   Rusko je nyní protipólem onoho budoucího ideálu sbratření. To onen pán patrně z mysli vytěsnil. (Pozn. 14. 6. - patrně šlo o nedorozumění, s Putinem prý nesouhlasí, tak jako ani přátelé z jeho blízkosti.) Putinovo stoupenců je ovšem v duchovních kruzích ostudně dost. Informací je ale dnes dostatek, a kdo schvaluje ruské vraždění a uchvacování (v dějinách Ruska dominuje už po staletí, zažili jsme to v roce 1968 i my), mentálně je sám vrahem.

Mám na webu už od doby ruského uchvácení Krymu řadu článků, hlavně svých, někdy i převzatých, o ruském tradičním imperiálním uchvácení nejen většiny okolních zemí a národů, ale nyní i ničím se neprovinivší Ukrajiny, a o bestiálně barbarském chování se vůči tomuto historicky kulturnímu a humánnímu národu. Sektu (tak je informovaně označuji) našich proputinovských „antroposofů“ tím vědomě dráždím. No a co. (A každou volnou korunu poukazuji na Ukrajinu.) Tito „antroposofové“ vývojově a morálně propadají – už jen podle základního kategorického imperativu Rudolfa Steinera, ale i našeho Masaryka – o nutnosti mravnosti na prvním místě.

Charakterově ochablé až zvrácené povahy, mnohdy osobně zamindrákované, mají lokajskou potřebu lísání se k pýše mocných, obzvláště těch, co ovládají větší zemi, než je naše. Ruská buranská svalovina imponuje nenaplněným touhám pohůnků a lokajíčků mocných i u nás, tedy jsou jimi alespoň mentálně. Nepřipustí si, že Putin své kolaborantské lísající se lokajíčky na dobytých územích pohrdavě odkopne coby – řečeno Leninovým výrazem – užitečné idioty. Takovými by byla i část antroposofů. Farizejsky hovoří o míru, aniž by přiznali, kdo je útočníkem, a kdo se jen brání, když mu byl boj vnucen. Mír je hezká věc, nicméně požadavky, aby se oběť přestala bránit, jsou morálně zvrhlé.

Velikášské megaego Putinovského Ruska (odpůrci byli povraždění, pozavíráni do vězení a psychiatrií, mnozí včas uprchli do svobodného světa) je lákavé i pro část (chci věřit, že menší) antroposofů – onu sociální bublinu, kterou lze nazvat antroposofašisty. Po zkušenostech mé někdejší profese v sociální oblasti se zhoubným vlivem sekt, jsem kdysi napsal psychologicko-sociologickou studii s charakteristikou sekt, i těch konkrétních (byla otisknuta i v časopisu MPSV Sociální péče a využívána ve výuce), a podle ní nesou některé znaky sekt i některé nynější duchovní kruhy, včetně části AS. Zároveň ale, když Ministerstvo vnitra zařadilo v 90. letech Anthroposofickou společnost oficiálně mezi sekty, sepsali jsme s tehdejším prvním polistopadovým předsedou AS, vzácným panem Váňou, argumenty vybavenou oponenturu a docílili jsme, že AS byla ze seznamu sekt vymazána. Kdo ví, jak dlouho, či snad dosud, by na onom seznamu byla.

Dostal se ke mně citát jakéhosi Dmitrije Fomenka, vzácného pisatele. Připomíná historický fakt, že Kyjev byl v 11. století hlavním městem tehdejší Evropy. Dokonce byl desetkrát větší než Paříž, a padesátkrát než Londýn. Na fasádách Sofie Kyjev jsou vyobrazeny čtyři královny: Francie: Anna, Maďarsko - Anastázie, Norsko a poté Dánsko - Alžběta, Anglie – Agáta. Celá Evropa bez výjimky měla rodinné příbuzenské vazby s ukrajinským Kyjevem! Ten existoval celé století před založením vesnice Moskva. Rodinné vazby na vládce Ukrajiny měli tehdy panovníci celé Evropy. V Kyjevě bylo napsáno i Evangelium, na které přísahali všichni francouzští králové.

Moskevské marx-leninské ateisty minulého století, snad i tohoto, provokoval mj. i kyjevský, tisíc let starý zázrak sakrální architektury. Ukrajinské Boží chrámy byly tehdy vzácné, ojedinělé. Ukrajina měla odedávna vazby na angličtinu, francouzštinu, na řeč normanskou, dánskou, švédskou, polskou, norskou, maďarskou... Ale kde je tady ten Rus?

.oOo.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rusko-ukrajina-zemedelstvi/r~2b5c1d4a1f4211efb2180cc47ab5f122/>

Rusové ničí obilnici Evropy a ohrožují svět hladem. Důkazy teď vidí přímo z ambasády.

.oOo.

Postřehy Marie G.: „Ti antroposové zapomněli, jaké mini promile měli Rusové velkých duchů ve srovnání s krutou vládnoucí garniturou (Kateřina Veliká byla Němka). Už nadšení rusofilové z doby vlády carů, popisují Rusko jako zemi bídy hmotné i morální, zmaru a chlastu a (dosud) POHRDÁNÍ LIDSKÝM ŽIVOTEM. Víc než století tam vládne komunistický režim, jehož represe a zacházení s lidmi je tak bestiální, před kterým by šli asi hrůzou zvracet i SS šéfové koncentráků. A to nacisté byli u vlády necelé desetiletí!!!! Zásadní hodnoty, jak je učí Steiner a na kterých jeho učení stojí, jsou obráceny naruby z té druhé strany černé magie a zrůdnosti. Pokud tito "antroposofové" stojí na straně Ruska, jsou vlastně skrytými satanisty a černými mágy. Přijali do hlubokého učení a zásadně vysokého poznání, ty nejhorší stránky temna, černé magie a koncentrovaného zla...“

.oOo.

A co ti povolaní – ukrajinští antroposofové?

Výtah: Sergej Kopyl: VÁLKA O BUDOUCNOST; Evžen Muzyčenko

/2. část – ŽIVÝ DUCH ČASU/

... poutá vývoj na Ukrajině pozornost lidí na celém světě, včetně antroposofů. Jelikož rozpoznat síly působící za viditelnými událostmi je skutečně hlavní snahou duchovní vědy, setkali jsme se v poslední době s postoji k tomuto tématu u mnoha antroposofů.

A věřte, že my - ukrajinští antroposofové, kteří jsme se účastnili revoluce na Majdanu a nadále sledujeme vše, co se na Ukrajině děje nyní, jsme byli ohromeni.

Předpokládali jsme, že i pro pohled z dálky, je-li tento pohled antroposofický, by měla být situace jasná jako facka - zejména po anexi Krymu a začátku války v Donbasu. Ale poté, co jsme mnohokrát viděli zcela jiné stanovisko a zejména jsme ho viděli v hlavním časopise Goetheanum, jsme pochopili, že se zde setkáváme s velmi zvláštním způsobem myšlení.

A my si myslíme, že se jedná o systémovou krizi, milí přátelé.

O osobních zkušenostech

Evropští přátelé, kteří nám naslouchají a soucítí s námi po vzájemné komunikaci, říkají: "Měli byste Evropanům popsat své zážitky z Majdanu, mnoho detailů neznáme". Ale my nemáme naději, že by tu osobní zážitky pomohly: právě proto, že výše zmíněný způsob myšlení nemá o osobní zážitky vůbec zájem. Tento způsob myšlení je zcela zaujat do "úvah o silách, které zůstávají v zákulisí a tahají za nitky".

Tento způsob myšlení jakoby pomíjel, že by se lidské myšlení, cítění a vůle mohly podílet na dějinném vývoji. Mnohem více operuje velkými "bytostmi" (často to zdůvodňuje "pohledem historika"): před očima se mu vznáší "Rusko a jeho zájmy", "Amerika a její zájmy", "EU a její zájmy", "Rusko jako organismus" atd. a samozřejmě "všemocné tajné okultní anglicky mluvící lóže". Všechno, co se děje na společensko-politické úrovni, je v tomto způsobu myšlení globální hra, kde každý jev, ať už by byl pro zdravé myšlení a zdravé cítění jakkoli samozřejmý, je jen podvodem a zástěnou pro nějaké úplně jiné "skutečné zájmy". A každé úsilí a aktivita jednotlivého člověka je iluzí, sama svoboda individuality je dle tohoto pohledu iluzí.

Navíc popisovat "zájmy Ruska", "zájmy Ameriky" atd. jazykem symptomatologie (vědecké studium příznaků), tedy nahlížet na tyto subjekty jako na duchovní bytosti, tento způsob myšlení tyto zájmy zcela redukuje jen na jednání příslušných vlád. Ale obyčejní lidé (v nichž by se podle člověka měla projevit duše národa) jsou dle tohoto pohledu jen loutky, němým davem, čímkoliv jen ne skutečnou aktivní sílou.

Jakoby neexistovala žádná individuální svoboda, prostí lidé byli standardně řízeným davem, duchovní síly nevstupovaly do jednotlivých osob, ale otevíraly se pouze vládcům...

Jsme jediní, kdo si myslí, že takové pojetí pochází z faraonských dob a je zastaralé již několik tisíc let?

Kam až toto pojetí degradovalo? Materialismus uspěl a duchovní síly jsou dnes z tohoto hlediska považovány za jakási společenství lidí, společenství se svými soukromými zájmy, která náhle získala schopnosti typické pro anděly. Je tu tendence vládnout snahám a pudům vůle milionů lidí, skrytě se vkrádajícím do jejich duší a zůstávajícím neviditelným i pro vědomí duše.

Doslova magicky jakoby působil výklad, když objeví-li se například senátor McCain na scéně Majdanu, pak od této chvíle do všeho, co žije v duších tamních lidí, pronikají emanace jeho a za ním stojící CIA...

Nebo když vyjde najevo, že USA vynakládají peníze na "podporu nevládních organizací za lidská práva" v nějaké zemi, pak je tato země prohlášena za "nakaženou, manipulovanou" a od té doby bude každý její občan, který se také odváží politických aktivit za lidská práva proti vládě, automaticky považován za americkou loutku. Tento způsob uvažování se nezajímá o individuální pohnutky tohoto občana ani o to, že předtím, než vyšel do ulic, o dané nevládní organizaci vůbec neslyšel a nedostal od ní žádné informace ani peníze. Nikoho nezajímá hledání konkrétních důkazů, právě proto, že se zde nezabýváme poznáním, ale přesvědčením.

Bylo by to pochopitelné, když takový způsob myšlení žije mezi materialisty/ateisty, kteří se opravdu nepozvedají výš než na lidskou úroveň. (I když při trochu hlubším pohledu je vidět, že ve skutečnosti také touží po přiblížení se k oněm skutečným duchovním silám, které zůstávají v pozadí, ale protože nejsou schopni prolomit hradbu materialismu, redukují tyto síly na transcendentální moc USA - a víra v tuto moc už vypadá jako náboženství).

Ale jak by se tato víra mohla uchytit v antroposofickém společenství - v tom společenství, kde všichni vědí o vývoji duše a sebeuvědomění, o síle Já a rovném postavení, kde každý ví, že neexistují jen peníze a vnější vlivy, které mohou přimět lidi, aby jednali? Kde všichni vědí o skutečných duchovních silách a archandělu Michaelovi, pro něhož svoboda a demokracie nejsou jen hesla, ale podstata, který "více než kterýkoli jiný anděl důvěřuje lidem", který se nedívá na lidi jako na bezvýznamné loutky, ale nabádá je, aby se řídili vlastní schopností úsudku, vlastním vnitřním sluncem, které dává svobodu a důstojnost? A kdo je navíc dnes duchem času!

Jsme snad jediní, kdo si myslí, že popsaný způsob myšlení se vůbec neřídí Michaelem? A jeho základem je zcela jiný duch - duch, pro něhož jsou jednotliví lidé přesně jako malé šroubky ve státním stroji a který byl vždy (ještě nesoucí jméno Chronos) bohem historiků, kteří často přehlížejí jednotlivé lidi z jejich úrovně... A právě on stál za názorem, že člověk se skládá pouze z těla a duše a nemá ducha, který by byl schopen se sám orientovat ve světě.

Výsledkem bylo, jak si všichni pamatujeme, Velké rozdělení andělů: jedna část odešla s tímto duchem a druhá zůstala věrná Michaelovi. A antroposofická společnost by měla být s těmito druhými. Alespoň to tak bylo zamýšleno...

(Překlad Zdeněk Beil, s omluvou za případné nedostatky, více méně volného překladu. Text byl z ukrajinštiny a angličtiny přeložen překladačem s následnou korekturou.)

Pozn. KF: Je to tentýž způsob myšlení, jaký měli komunisti vůči disidentům resp. nám všem, kdo jsme s jejich nelidským režimem nesouhlasili: komouši lidu „ujasňovali“, že tací jsou ovlivněni cizí propagandou, je třeba odhalit tajné plány protistrany, někdo ze západu tu tahá za nitky... Podobně "argumentuje" nynější Putinův režim. A podobně falešné a licoměrné jsou od samého počátku "rady" některých našich i jiných evropských antroposofů, že by Ukrajinci měli s Rusy "jednat". Ovšem jsou-li bez jednání a bez varování bombardováni, jsou-li cíleně bombardovány i nemocnice, porodnice a školy, unášeny tisíce dětí neznámo kam, atd., pak není s kým a o čem jednat. Když dům našich sousedů včetně lidí zničí nečekaně bomba, vytkneme sousedům, že měli jednat? Pak je nutná vůči zločinci sebeobrana a pomoc sousedů, což se nyní děje, zejména zásluhou USA. Zdaleka však ne dostatečně.

I když většina z polistopadové generace těch antroposofických funkcionářů - kteří byli dříve aktivními členy KSČ, postupně odchází, infikace některých tehdejších antroposofů elementály vyděšenosti ze zlé Ameriky a přichýlení se k Rusku, tehdy Sovětskému svazu, se částečně přenáší dosud, včetně vyhýbání se jasnému pojmenování jeho masových zločinů. I to je jeden z důvodů nepřitažlivosti AS u nás i ve světě).

Ignorance některých podnětů je už asi vžitá. Bylo by ale dobré si uvědomit, že i někteří představitelé antroposofie jsou - byť skromně - placeni státem (budiž jim to přáno, jinak by to dělat asi nemohli), a příspěvky (byť nízkými), tedy mají i určité povinnosti vůči veřejnosti.

Takový Člověk v tísni se svou neuvěřitelně vysokou nasbíranou pomocí Ukrajině je možná křesťanštější, než sterilní teoretizování, byť třeba dobře zpracované, o duchovnu (jeho sbírka pokračuje).

Odkaz k textu výše (anglicky):

https://www.facebook.com/lgmuzyka/posts/4848779398563663

Autentické jsou i zde uveřejněné dopisy z Ukrajiny - texty z  23. 4. a 26. 4. 2022. První z nich je svědectví organizátorky waldorfských seminářů v Kyjevě.

Chcete pomoci?

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/455707-pomoc-pro-ukrajinu>

Pomoc lidem na Ukrajině | Zdroj: TN.cz

​I nezisková organizace ADRA vybízí k pomoci lidem na Ukrajině. Variabilní číslo jejího sbírkového účtu je 66888866/0300 a variabilní symbol 500.
Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/455707-pomoc-pro-ukrajinu?campaignsrc=tn_clipboard