Počátkem devadesátých let se měl pan kolega Zdeněk Prokopec, přednosta OkÚ Písek, spolu se čtyřmi generály NATO (to jsme ještě nebyli členy) sejít (spíše sletět) u Schwarzenberské hrobky u Orlíka s panem kancléřem Schwarzenbergem, který tam již čekal. Přiletěli helikoptérou, ale při přistávání si pilot všiml, že víření vrtule silně rozvibrovává tašky blízké střechy, tedy popoletěl zpátky, přičemž  zavadil  vrtulí o stromy. Vrtulník z výšky několika metrů spadnul. Asi nejtvrdší přistání, které generálové zažili. Skvělá vizitka před generály, kteří nás měli doporučovat do NATO. Ještě skvělejší bylo, že se v celém okolí (mobily tehdy ještě nebyly) nenašlo jediné auto, které by je namísto poškozené helikoptéry dovezlo k jejich autům do Českých Budějovic. Generálové prý brali věc velkoryse, ba s humorem, ač dopad na jejich sedací části byl jistě drsný. Zajímavé: podobná situace - dopad vrtulníkem z několika metrů natvrdo - stihla pana přednostu přibližně ve stejné době, když provázel kosmonauta Cernana. Dobírali jsme si ho tehdy, že by měl mít zákaz vstupu do vrtulníku. Přistání z kosmu bylo pro Cernana měkčí než dopad vrtulníku na louku u Bernartic, odkud pocházeli jeho předkové (Cernan = Čerňan).

Ještě článek z internetu:

Kvůli velkému majetku zestátnili po válce Schwarzenberkům hrobku

Máte velký majetek, kolaboranti jste sice nebyli, tak vám zabavíme mrtvé. I tak by se dal ve stručnosti interpretovat od roku 1947 uplatňovaný zvláštní zákon Lex Schwarzenberg. /viz níže/

I nebožtíci se dají znárodnit

Schwarzenbergové jsou šlechtou, která procházela evropskými dějinami. Jejich  jednotlivé rodové větve najdeme ve všech okolních státech. Jsou tam i jejich hrobky, česká třeboňská je jednou z nejkrásnějších. Je to spíš zámeček, i když v něm je uloženo  26 rakví.

Funebrální architektura je leckdy velmi pompézní, zdobná, až monstrózní. Dobře je to patrné například na pražských Olšanech. Třeboňská  hrobka působí sice velmi pompézně, ale nemáte tu ani v kryptě dojem ponurosti.

Spíš vyrovnání se vším pozemským, tady platí obvyklé hřbitovní: Co jste vy, byli jsme i my, a co jsme my, budete i vy.

Hrobka vystavěná kvůli hygienickým předpisům

Schwarzenberkové byli dříve pohřbíváni  nedaleko odtud, ve hřbitovním kostele svatého Jiljí u břehu rybníka Svět. 

Poté přišly předpisy, že se musí pohřbívat do země, jestliže nebude hrobka důsledně oddělena od sakrálního prostoru kostela. Těle se měla balzamovat před uložením do dvouplášťové rakve kvůli možným epidemiím.

Schwarzenberkové začali s výstavbou hrobky roku 1874. Věžičkami obklopený  objekt je postavený z cihel, potažených omítkou, která imituje pískovec. Ani při omaku nepoznáte, že zdivo není kamenné. Cihly se pálily ve zvláštní cihelně u rybníka při extrémně vysokých teplotách. Vápenec na ostění pochází z Českého ráje a Rakouska.

Stavba trvající přes dva roky dosáhla nákladů 251 tisíc zlatých, to bylo velké jmění. Vysvěcení provedl 29. července 1877 pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.

Kaple půdorysu pravidelného osmiúhelníku je zasvěcená Božskému Vykupiteli, oltář je z bílého pískovce, mramoru a sádry. Kaple má skvělou akustiku, pořádají se tu koncerty. Hráli tu například V. Hudeček nebo J. Svěcený. 

Do prostorné krypty se vchází mřížovaným vchodem pod hlavním kaplovým dvouramenným schodištěm.

V rakvích jsou uložena těla šlechticů, srdce čtyř se nacházejíce ve speciálních schránkách v českokrumlovské kapli Jana Nepomuckého kostela svatého Víta. Jde o krumlovské vévody a jejich manželky. Srdce dítěte kněžny Eleonory, "malého prince", jenž tragicky zahynul při nehodě kočáru, je pochováno zvlášť zde v kryptě.

Leží tu řada pozoruhodných osobností, povětšinou veřejně a politicky činných, osud některých byl tragický.

V nejmenší z rakví, rozměry dětské, leží pozůstatky Pauline Charlotte z Ahrenbachu, která uhořela v roce 1810 na plese. Čekala 10. dítě, plod byl uložen do zvláštní skleněné nádoby spolu s pozůstatky šlechtičny.  

Další příslušník rodu tu má jen pamětní desku, zemřel na lodi a byl pohřben do moře.

Schwarzenbergové zákon, který jim sebral hrobku, napadli, po několika zamítavých stanoviscích soudů nižší instance rozhodl v roce 2009 Ústavní soud o vynětí hrobky z Lex Schwarzenberg. Právoplatným dědicem hrobky je Karel Schwarzenberg. Spravuje ji ale Národní památkový ústav.

Zdroj: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/jindrichuv-hradec/1297-39712-kvuli-velkemu-majetku-zestatnili-po-valce-schwarzenberkum-hrobku.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Podstatné části z Wikipedie:

Lex Schwarzenberg

Lex Schwarzenberg je neformální název zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.

Vznik zákona

Tímto zákonem přešel veškerý v Československu se nacházející nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga k 13. srpnu 1947 ex lege na zemi Českou a to bez náhrady (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda).

Důvodem této konfiskace nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenbergové vždy aktivně vystupovali proti nacismu a byli za vystupování proti nacismu oficiálně ocenění Adolf Schwarzenberg mj. štědře finančně podporoval Benešovu exilovou československou vládu a spolufinancoval výstavbu československého opevnění. Právě z toho důvodu jim byl ostatně majetek poprvé zabaven už na počátku druhé světové války.

Roli mohl hrát i obrovský rozsah majetku  a koncentrace v rukách jediného majitele. Důvodem, proč byl majetek vyvlastněn jako celek, a ne pouze částečně, bylo příkladné fungování^], a to nejen z hlediska ekonomického, ale také ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců, vztahu ke krajině atp. Vedle znárodněných podniků, připravovaných JZD a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo údajně výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepříjemnou konfrontací.

...Zákon je výjimečný především tím, že postihuje konkrétní osoby způsobem, vysvětlovaným rozhodnutím československého lidu o cestě k socialismu, obtížně však akceptovatelným z hlediska tradičních právnických principů, respektujících nedotknutelnost vlastnictví a úlohu zákona jako obecného normativního právního aktu, kterého by nemělo být užíváno k úpravě právních vztahů konkrétně identifikovaných jednotlivců.