Odpovědnost, odvahu a vztyčenou hlavu; Je to na nás. Nejsme bezmocní. - Takto bych si představoval projev skutečného státníka.

Kroměřížská výzva - z posledních informací: "v uplynulých měsících jsme společnými silami vybírali řadu osobností, které bychom si představovali jako naše potenciální kandidáty na prezidenta. Z navrhovaných osobností již vzešly čtyři..., které zvažují kandidaturu nebo již svůj záměr kandidovat oznámily."

Z názorů, které byly takto zprostředkovány, mne zaujalo přání jednoho z nich, Petra Koláře.  Takto bych si představoval i novoroční projev skutečného státníka.

Petr Kolář je či byl mj. diplomatem, ambasadorem, poradcem Václava Havla...

Vyhledání www adresy, uvedené dole, vřele doporučuji.

Vážení a milí spoluobčané,

děkuji Kroměřížské výzvě za příležitost vás oslovit a vám,
signatářům, za vaši ochotu být plnohodnotnou součástí občanské
společnosti. 
 
Končí podivný a zmatený rok 2016, ale ve svém závěru jako by chtěl
zanechat naději pro roky příští. Spojil oslavu křesťanských Vánoc
a židovské chanuky. Spojení tak přirozené, že navzdory všem hrůzám
minulosti až dojemně inspirující. Zvláště pak v době, kdy
základní kameny naší společné civilizace a hodnoty na nich stavěné
jsou vystaveny ničivému příboji vln xenofobie, nenávisti, netolerance,
primitivního populismu, brutálního násilí a nových i staronových
šílených ideologií. 
 
Západ prý prodělává krizi identity. Nevím. Zdá se mi, že jde
spíše o ztrátu sebevědomí způsobenou stále větší touhou po
všeobecném blahobytu a jistotách, které neustále někdo a něco
ohrožuje a ruší tak náš klid a bezstarostnou pohodu. Hlavní hodnotou
naší civilizace již jakoby nebyla svoboda, ale trvalý růst. Zvykli
jsme si na život v míru, pohodlí a prosperitě a zapomněli jsme, že
tento blažený stav musíme být schopni také bránit, třeba i se
zbraní v ruce. Chceme se mít stále lépe, a to pokud možno bez velkého
úsilí a vlastního přičinění. Proto někteří lidé hledají
alternativní modely společenského uspořádání a touží po vládě
pevné ruky. Ruky mocného, nepochybujícího, nechybujícího a
rozhodného vladaře, který se o vše bez zbytečných diskusí postará.
Za nás. 

Jenže komu vadí, že nakonec i bez nás? A je nás, kterým to vadí,
dost?

Rozhodně nás není málo a není všem dnům konec. Kyvadlo dějin se
sice nebezpečně vychýlilo, nikoli však nenávratně. Běh času
nezastavíme, můžeme však výrazně přispět k tomu, aby se chyby
našich předků a tragické historické události neopakovaly a abychom
předešli novým apokalypsám. Je to na nás. Nejsme bezmocní.
 

Do nového roku, který může být v mnohém přelomový, nám všem
přeji, abysme jej prožili se ctí a s hlavou vztyčenou a abysme se v
jeho závěru za sebe nemuseli stydět. To přeji nám všem, kteří
chápeme svobodu jako tu nejvyšší hodnotu a vnímáme ji jako
odpovědnost. Odpovědnost vůči sobě, svým bližním, své zemi, našim
spojencům. Jako spoluodpovědnost za to, v jakém prostředí,
společnosti a společenství žijeme. 

Přeji nám, abychom hodnoty liberální demokracie nejen uhájili, ale
vlastním přičiněním a příkladem to, co je nám drahé, učinili
opět přitažlivým i pro ty, kteří tápou. 

Přeji nám, abychom v sobě našli sílu a odvahu bránit toleranci proti
netolerantním, solidaritu s potřebnými proti těm, kteří ji ve
skutečnosti nepotřebijí a jen ji zneužívají.

Přeji nám, aby vláda práva nebyla v naší zemi jen prázdným pojmem
vysmívaným dokonce hlavou státu.

Přeji nám, abychom dokázali uplatnit zdravý rozum a otevřené srdce
proti manipulátorům a populistům libujicím si v chaosu a naší
nejistotě. 

Přeji nám, abychom dokázali nejen brát, ale i dávat. A aby to
pocítili také naši spojenci.

Přeji nám, aby legitimní a zcela opodstatněné obavy o naši budoucnost
nepřerostly do panického strachu a abysme se nestali součástí
vyděšeného stáda slepě následujícího různé falešné spasitele
nabízející jednoduchá a definitvní řešení. 

Přeji nám, aby v naší společnosti ubývalo těch, kteří svobodu
vnímají jen jako břímě nebo si ji pletou s egoismem. 

Přeji nám, aby přibývalo těch, kteří chápou, že ke svobodě
patří jistá míra nejistoty a že je to tak správné a zdravé a že
slibovači  všech možných jistot, výhod a bezpečí se jen chtějí
zmocnit našich životů a ovládnout nás. Vždyť již Aristoteles
napsal, že kdo dává bezpečnosti přednost před svobodou, je právem
otrokem...

Přeji nám ale také a hlavně vůli, energii a odhodlání hledat a
nacházet cesty, jak přesvědčit sebe sama i okolní svět, že jsme
ochotni, schopni a připraveni bránit své hodnoty, že odmítáme cestu
sebedestruktivních kompromisů a relativizací, že víme, co je dobro a
co zlo, co je pravda a co lež, kdo je napadený a kdo agresor, co je útok
a co sebeobrana, kdo jsou naši spojenci a kdo nepřátelé, že víme, kam
a proč chceme patřit a že víme, kde a co je Východ a kde a co je
Západ. Ukažme, že máme také svaly a zuby a že nejsme jen ta
zpovykaná, rozmazlená, věčně kňourající a jen na poměry planě
žehrající skupinka kavárenských budižkničemů. Buďme sebevědomí a
nebuďme apatičtí. Našimi největšími nepřáteli jsou ignorance,
hloupost, lhostejnost, letargie, paralyzující strach, defétismus a
beznaděj. 
 
Vážení a milí spoluobčané, politická kultura v naší zemi
nevzkvétá. To ale není důvod k rezignaci. Naopak. Pravda je na naší
straně, věřme si. Totiž ti, kteří se vysmívají pravdě a lásce,
nechápou, že láska je skutečná víra v druhého člověka. Bez této
víry nemohou uspět. A my můžeme být sice občas poraženi, ale
nemůžeme prohrát.

Přeji šťastný, radosti, sebevědomí, síly, odvahy a naděje plný
nový rok!

Petr Kolář

Sledujte nás:
www.kromerizskavyzva.cz: