Trocha aktuálního čtení.

Napsal Karel Funk (») 29. 10. 2014 v kategorii Inspirace z dopisů přijatých, přečteno: 713×

Z mailu:

Když jsem se na to udílení včera dívala, nevěřila jsem, co všechno je možné. Až kam tahle "hlávka" našeho státu zajde, aby ocenila své oddané přívržence. Bílou za podporu v prezidentské kampani, Renče za předvolební klip, Sedláčka za oslavný filmový dokument, když byl tím důchodcem na Vysočině. Jak jen se tím tenkrát oháněl, když za ním filmaři přijeli! Vypadalo to téměř věrohodně, že opravdu už bude od té karikatury v naší politice pokoj. A teď se tu předvádí za půltíkem ve Vladislavském sále u státních vyznamenání. Schwarzenberg se k tomu vyjádřil zas tím svým typicky schopným postřehováním. S Churchillem a Gorbaněvskou to vystihl moc hezky. 

 

Odměna podporovatelů osoby Miloše Zemana státním vyznamenáním je pozoruhodný počin. Winston Churchill, to je hezké, ale je to padesát let po jeho smrti. Je to poněkud zvláštní. Snad by mohl příště vyznamenat prezidenta Wilsona, když už se jmenuje nádraží hlavní a ne Wilsonovo. Sám se sluní v odlesku Winstona Churchilla, než že by Winston Churchill z toho něco měl. Že dostal vyznamenání sir Nicholas Winton, to byl ten nejlepší nápad. Zaplaťpánbůh za to. Ale s odpuštěním Natálie Gorbaněvská, statečná žena, dostala jen medaili. Ptám se, jestli by nemohla dostat aspoň řád TGM. Je tu taky otázka, jestli by neměl vyznamenat taky Mustafu Džemileva, který seděl tři roky za to, že protestoval proti okupaci Československa, ale teď místo vyznamenání musí poslouchat výzvy pana prezidenta, aby se smířil s tím, že je Krym ruský. To je naše odměna. Velice smutné.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.