U výročí dne, kdy se nám dostalo velkého daru spatřiti světlo tohoto světa a současně dne velikého zármutku, lítosti a strachu z opuštění našeho krásného, hřejivého a blaženého domova si lidé obyčejně blahopřejí, přejí vše nejlepší atd. Myslím však, že ze všeho nejdůležitější je pro duchovního člověka jedna věc:
uvědomit si ten nesmírný dar zrodit se do tohoto slzavého údolí a všechny ty možnosti, které z toho plynou a které nikde jinde, v žádném z těch bezpočtu světů, nejsou. A na základě tohoto uvědomění usměrnit cílevědoměji svůj další život.
Aby to lépe šlo, dařilo se uskutečňovat dobrá předsevzetí, k tomu potřebujeme žít zde na Zemi s jasnými cíli, hlubokým porozuměním všemu co prožíváme a také s radostí, že svůj úkol pro tento život můžeme vůbec vykonávat, s radostí a vděčností že jsme se vůbec vtělili. Tyto myšlenky je třeba dynamizovat, aby se staly vůdčí nití veškerého našeho počínání. A proto si říkám dnes a denně, proč žiji na světě rád:
1. Jen na Zemi se můžeme dopracovat k tomu, abychom se vědomě spojili s Bohem,
2. jen na Zemi můžeme přetvořit sedmero astrální zlo v sedmero astrální dobro,
3. jen na Zemi můžeme přetvořovat sedmero nectností éterického těla v sedmero ctností a dosáhnut desatera blahoslavenství,
4. jen prožíváním bezpočtu zemských inkarnací lze se z úplného nevědomí propracovat k vědomému prožívání světa fyzického současně s vědomým prožíváním světa duševního a současně i duchovního, tj. nabýt současně vědomí v oblasti ducha, duše i těla;
5. jen na Zemi můžeme postupným uvědomováním si božích zákonů a jejich dodržováním získat Moudrost, a životem v Moudrosti pak
6. přeměnit astrální tělo v zářící manas, světlo Svatého Ducha;
7. jen předlouhým řetězem utrpení můžeme nabýt soucítění s lidmi, zvířaty, rostlinami i kamením, tj. stát se milosrdnými a začínat nabývat všelásky a tím
8. nabýt schopnosti dokonalé a úplně oběti pro všechny a všechno a tak
9. přeměnit své éterické tělo v budhi, přetavit každou buňku svého těla v zářící slunce;
10. stálým životem v Lásce a Moudrosti postupně přetvořit fyzické tělo v atmana a tak
11. se stát vědomým v Duchu, Duši a Těle božím a v něm vědomě žíti a tvořiti na věky.
A proto dnes a denně děkujme Bohu za vše, co nám dává, protože to je pro náš duchovní vývoj nezbytné a je to to nejlepší, co se nám může dostat. Proto můžeme s radostí za vše děkovat, vše s radostí přijímat, vše s radostí vykonávat, vše s radostí prožívat a dělat vše tak, jak to přichází od Něj a ne jinak. A dělat to s plným vědomím důležitosti všeho, neboť to máme od Toho, který nás má nade vše rád, od Toho, který vše dokonale řídí, takže se nemusíme ničeho obávat, ničeho strachovat a proto můžeme žít v radosti, ve štěstí, neboť nás nemůže potkat nic, co by On nechtěl, aby nás potkalo.
A každý to prožíváme svým individuálním způsobem, protože to je způsob, který je pro nás nejlepší a nechtějme, aby ten druhý to prožíval stejně jako my. A proto žijme s radostí. Pochopme drahocennost každé vteřiny života a zužitkujme ji tím nejlepším způsobem, jakého jsme schopni.
/autor neznámý/