Nejprve z mailu Jiřího J.: Rozvíjí se různé konspirační teorie, kdo nebo co vlastně stojí za Petrem Pavlem? Opět jsou na scéně všechny možné nesmysly, ilumináti a americké lóže, podobně jako byly s Čaputovou… Viz např. tisková konference Fica, nebo články na Parlamentních listech a jiných proruských webech. - Je to přitom zcela prosté: za Pavlem stojí síly TGM a Strážných duchů, podporované i silami našich modliteb a silami Lásky.
Naštěstí prezidenta u nás nejde prakticky odvolat a má ve zvyku tam u nás vydržet 10 let, i kdyby byl jednou nohou v hrobě :-) . A doplnil Karel Jirka: Dalo by se to také říci tak, že je znakem kvality Petra Pavla, jestli na něj cílí články na "alternativních" a prokremelských webech, Parlamentních listech, řetězové maily, dezinformace...
.oOo.
Po mnoha letech temna nám byl dán Václav Havel. Na zkoušku. Nevěděl, že to zde jednou „rupne“, přesto nasazoval své zdraví, pověst a bezpečí za nás – dobrovolně. Mohl si za své honoráře žít doživotně v luxusu třeba v Americe, byl světově slavný dramatik od své třicítky. Někteří ho tady doma pochopili, jiní nesnesli jeho etický přesah a okopávali mu kotníky, dodnes jim nedá spát a vyhledávají a znásobují jeho drobné lidské chyby. - Pak roky zemanovského temna, lží a zloby – sami jsme si ho zvolili, dokonce opakovaně. A nyní - opět je nám dán jeden vzácný na zkoušku. Jmenuje se skoro jako Havel, jen o jedno písmeno jinak. A opět – lůza se činí, je pracovitá, alespoň ve zlu.
Opět přetahování, ve viditelnu i neviditelnu: dobra, naděje, naslouchání - a zla, pomluv, sypání písku do ložisek. Tedy - opět významně určující doba i pro budoucnost: zasloužíme si ho? Převáží ocenění jeho vzácného charakteru, ocenění jeho někdejšího nasazení života za život druhých, ocenění jeho světové prestiže, - nebo zloba, závist, zášť? Pominou nebo nepominou? Mraky zhoustnou nebo je prosluníme? Navykli jsme si národním životem pohodlně proplouvat cestou nejmenšího momentálního odporu a úsilí, nebo se ukážeme jako platná a zodpovědná složka světového či alespoň evropského vývoje? Budeme jen na všechno remcat, nebo oceníme i dobré kroky „těch nahoře“? Pomohli bychom tím jim i sobě. Umíme se zastat napadených? Zdá se, že si zde vedeme dobře. Světová autorita, otevřenost, rozvaha a rovná páteř nového prezidenta (i kdybychom s ním někdy v něčem nesouhlasili) je k tomu ten nejvzácnější předpoklad. Uvědomme si: zatímco jedni generálové válčí nebo by alespoň chtěli, a nejsou od nás moc daleko, díky jiným generálům, bdícím nad mírem, můžeme klidně spát. Opět – zastřeme ho v mracích pomluv a falešných varování před smyšlenými riziky, nebo ponecháme nad ním a nad sebou alespoň co nejčastěji převažující jasnou oblohu? Pomáhej nám Bůh. K tomu Mu ale musíme sami odtud aktivně poskytnout prostor. Za lenivé a zlostné nemohou pracovat ani Andělé.