Meditace k vrcholnému létu.

Napsal Karel Funk (») 20. 7. 2017 v kategorii Možnosti pro budoucí vývoj, přečteno: 585×

Výklad dr. Zdeňka Váni k verši pro tuto dobu z Kalendáře duše Rudolfa Steinera

 

Dar ducha v nitru skrýt

mi káže přísně tušení,

by božské dary zrály,

v základech duše uzrávaly

a plody jáství přinesly.

 

Po spojení duše se světem, za jehož smyslovým zdáním mohla vyciťovat duchovní tkaní, jde nyní o to, aby sílu, přijatou z okolního duchovního světa, uchovala jako vzácný dar ve svém nitru:

 

Dar ducha v nitru skrýt

mi káže přísně tušení,…

 

K tomu ji se vší vážností a přísností vyzývá její vlastní tušení, jež ji provází jako anděl strážný celým letním putováním. Když nyní začíná její opětovný sestup k Zemi, zaznívá motiv tušení jako napomenutí, aby neplýtvala darovaným světlem marnotratně jako bludičky v Goethově pohádce, nýbrž aby je jako zelený had uschovala ve svém nitru a dala mu tiše a skrytě zářit.

 

Nejmocnějším zážitkem v přírodě na sklonku července je zrání. Především obilné klasy, objímané slunečním světlem a teplem, zlátnou v procesu zrání a jsou tak pro duši obrazem toho, co se odehrává v jejím vlastním nitru:

 

… by božské dary zrály …

 

Darovaná síla světového Slova je světelným semenem, zasetým do duše, jež je má v sobě skrýt jako zkypřená půda obilné zrno a přivést je k růstu a zrání. Půdou pro tento proces jsou „základy duše“:

 

… v základech duše uzrávaly…

 

- oblast vnitřního tepla, duševního ohně cítivého či pocitového těla. Jestliže duše přijala božský dar se vší vřelostí a s vnitřním teplem, jež čerpá z této sféry své bytosti, pak v ní může zaseté semeno nejen zdárně růst a zrát, nýbrž přinese jednou plody i její vlastní individualitě:

 

… a plody jáství přinesly.

 

                Dotyk s Duchem světa v takovémto zážitku léta nevede tedy lidské já k rozplynutí v nekonečném oceánu Božství, nýbrž je naopak posvěcením jeho svobodné, samostatné existence.

 

                                                                 .oOo.

V Raku působící Duchy Moudrosti, hovořící k lidstvu i ve vlnícím se obilí, můžeme prosit o požehnání, očistění a uzdravení svého éterického-životního-povahového těla. Toto tělo totiž jako vklad budoucímu člověku vytvořili v pradávném kosmu tzv. Starého Slunce a tím oživili dosud mrtvou prahmotu pro budoucí lidská těla fyzická. I dnes nám mohou jejich posvátné  duchovně uzdravující síly pomáhat v obnově a přípravě na další věky lidského vývoje, směřující jednou k existenci na dalším kosmu, zvaném Nový Jupiter, v bibli Nový Jeruzalém.

V podvečerním  tichém stanutí u lánů obilí můžeme tušit, kterak se imaginární letní zlato kosmických výšin snoubí s duchovní modří zemských hlubin, které imaginárně představují tu podzemní úroveň, kde je zemské těleso  již Kristem produchovněno. Sladká vůně metajících obilných semen je výdechem zemské duše, toužící  se zasnubovat s nebeskou Milostí letního vysokého nebe, plného světových myšlenek pod zamyšleným a člověka bedlivě pozorujícím a nabádajícím pohledem letního Archanděla Uriela.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.