DOLE: Zásady elementární sociální inteligence: Sdělit odesílateli: Búúúú dostal jsem to; Česká republika patřila před ruskou agresí k největším vývozcům kremačních pecí do Ruska. Uznávám, v Rusku přeci jen něco skvěle prosperuje: krematoria. Někdy se něco děje a teprve později to nabyde i někde jinde ještě většího užitku. Třeba toto: Vzhledem k obrovským ztrátám desítek tisíc vojáků není překvapivé, že ruské pohřební služby se nezastaví. Podle webu The Insider mají ohromné množství zakázek. Trocha sarkasmu: třeba si vzpomněli na někdejší lámání pracovních rekordů: „subotniky“, uzavírání socialistických závazků, „Brigády socialistické práce“ či Stachanovské pracovní hnutí ze sovětské éry. Někde už není ani místo na hroby, jinde rostou nová krematoria. Vida: dnešní podoba jejich někdejšího pyšného budovatelského úsilí, které se ovšem moc nedařilo. Budují své hroby.
Je to cynické? Ne, je to jen popis reality. Jeden z bezpočtu ruských paradoxů: Odedávna se pyšní, jak jsou velká země, šestina světa (i když jen podle rozlohy), „mnogo v něj lesov, polej i rek“, ale na pohřbení mrtvých místo nemají. Další paradox: Chlubili se věčností svého rozlehlého impéria. Dnes nemají místo ani pro ty, kdo byli na věčnost posláni. Neměli by mít pro nebožtíky pořadník? (Třeba jako před lety na žigulíky, kdy se na jedno auto skládalo společně několik rodin a čekalo se až deset let.)
Zákazníky těch krematorií jsou jak padlí ruští vojáci, kteří šli s nenávistí v srdci mučit, vraždit a znásilňovat, tak ti, kteří byli do války nahnáni pod hrozbou zastřelení a padli, i ti, kteří odmítli a byli za to zastřeleni. Tedy, symbolicky, z krematoria se táhnou dvě dráhy duší: zářící a čoudící. Každá do jiné úrovně, do jiného světa. Tu čoudící dráhu posiluje od nás třeba i obskurní prokremelské křídlo Anthroposofické společnosti (či jejích zbytků), ale i skoro polovina naší společnosti… (Na Slovensku je proputinovská více než polovina - jakou budoucnost si národ utvoří, takovou bude muset jednou projít.) A tato bezbarvá zvětralá část antroposofů? Diskutují a diskutují, až se snad udiskutují. Jasná stanoviska nevidět. Připomínají někdy mlhavé tvrzení o ženě „tak trochu těhotné“. Někteří namísto aktuálních témat raději nabízejí v programu „doporučení ohledně jídla během esoterní práce“. Ó jé, co bych si v životě počal bez takových rad? - Sami si toho moc nemyslí, spíš jen prefabrikují výroky autorit své organizace. Opět podobnost s mentalitou členů KSČ - té dávné i nedávné.
.oOo.
Ukrajina tím utrpením prochází mohutnou vlnou národní sebereflexe a očisty i očisty jednotlivců. Sdílení společných tragických osudů v nich povzbuzuje vědomí sounáležitosti a solidarity, tak jako je to u demokratického světa vůči Ukrajině. Víc než ušlechtilý potlesk Západu by Ukrajině ale pomohlo více skutků - větší materiální a vojenská pomoc.
Násilná smrt s čistým národním svědomím Ukrajince posunuje k tvůrčí práci v další inkarnaci. U Rusů je tomu právě naopak. Přímý přenos z převládající polohy nynější ruské duše trvá už přes rok. Není to hezký pohled. Kdo tedy bude skutečným vítězem?
Tu čoudící dráhu ovšem posílí v ČR i leckteří čeští příznivci putinismu, pohrobci někdejšího SČSP – Svazu československo-sovětského přátelství. Malá osobní vzpomínka: V osmdesátých letech byla jako protiváha SČSP odvážně založena v Československu SPUSA - Společnost přátel USA (nezaměnit se současnou sportovní organizací s toutéž zkratkou). Z hlediska našeho režimu – provokativní čin. Hezky o tom pravidelně referovával Ivan Medek z Hlasu Ameriky, i s kontakty atd. Podal jsem přihlášku, byl jsem nadšeným členem a čekal jsem, jak se režim zachová. Pravda, trochu strachu jsem měl. Komunisti ovšem opět zareagovali podle očekávání – zakázali nás. Oficiální registrace této organizace byla na Ministerstvu vnitra zamítnuta. To už se ale poměry u nás uvolňovaly, z velké části díky iniciativě USA (zejména projektu SDI – Strategická obranná iniciativa), tedy postihu jsem se nedočkal. Bylo to v době posledního, nejdelšího věznění Václava Havla, kdy americký dramatik Arthur Miller řekl z Hlasu Ameriky slova téměř prorocká: „Budoucnost Československa je v Havlově cele.“ Byla.
Týmž mravním principem lze odvodit, že budoucnost Ukrajiny je v těch, kteří trpí nebo odcházejí nevinnou smrtí. Mariupol, Buč, Bachmut a jiná zničená společenství obyvatel jistě povstávají v duchovních světech jako další inspirativní zářiče pro dalekou budoucnost.
A drobný postřeh: Všimněme si, že Rusové nemají smysl pro humor (natož pak pro sebeironii), nebo přinejmenším ho nedovedou sami tvořit. Leda pro posměch, výsměch, satiru vůči světu. Berou se smrtelně vážně - jako jedinci i jako národ. Jsou tou posedlosti sebedůležitostí až komičtí. Připomínají nadutého generála na přehlídce, který si nevšiml, že si zapomněl obléct kalhoty. Neznají slunečnost, žijí v přítmí křeče národní paranoie. Bylo to tak za Sovětů, je to i teď. Jak svěže naproti tomu působí smysl pro humor Ukrajinců, ba i pro happening, včetně jejich prezidenta. Mimochodem: podle nauky o barvách dá vhodná směs barvy žluté a modré barvu zelenou. Obě národní barvy Ukrajiny, modrá a žlutá, „vytvořily“ zeleného Zelenského. Jestlipak o tom ví?
.oOo.
Znovu zde uvedu malou inspiraci k modlitbě či vysílanému postoji k povražděným:
Naši drazí bratři! Víme o Vás, překročili jste práh smrti nedobrovolně a většinou nečekaně. Tím více lásky odtud ze země potřebujete. Archeové, Velcí Strážcové duší lidí, prosíme, vyslyšte nás a bděte nad nimi i nad dušemi tisíců dětí, vyhnaných z domovů od matek do cizího prostředí k ruské „převýchově“. Dejte jim jas nitra, naději i sílu odolnosti vůči lži propagandy. Osvěcujte jejich srdce v lásce k vlasti. Posilujte i jejich plačící matky, i otce, bojující ve spravedlivém boji za svou napadenou vlast.
Archeové, neste na svých perutích čistý dech naší lásky, aby osvětlovala a posvěcovala srdce padlých a zavražděných. Jsou-li v temnotě kámaloky, prosíme, osvěcujte je Láskou Kristovou. Nechť jim je i Vaše Láska i Láska dalších nebeských řádů silou probuzení a uvědomění si posmrtných stavů. Prosíme všechny božské bytosti všech řádů od Andělů a Archandělů až po Cherubíny a Serafíny, smilujte se nad nimi a darujte jim sílu a požehnání svých úrovní k jejich spasení.
Tak jako před staletími naši exulanti - vyhnanci ze svých domovů, připomenutí ina Růžovém paloučku u Litomyšle, i Vy, dnešní vyhnanci či doma strádající hladem, žízní nebo v azylu steskem po vlasti i po těch, kteří tam zůstali, si odnášejte lásku k Bohu i vlasti a vězte, že Vaše oběť, pokud není zkalena nenávistí, otevírá vstup do vyšších úrovní nejen Vám, ale i Vašim potomkům. Každá oběť za vyšší ideály přináší sílu budoucím, aby tyto ideály vyplňovali.
Zabití, vezměte z kříže Kristova + posilu k prožití své kámaloky. Vezměte z Lásky Kristovy Klid, Mír, odpuštění svých prohřešků a odpuštění těm, kteří se na Vás provinili. Vezměte i sílu k předsevzetí v příštím životě správně myslit, cítit a jednat.
Děkujeme Vám, všechny božské bytosti, za Vaše požehnání a pomoc pro ně.
Bůh žehnej a pomáhej i těm našim spoluobčanům, kteří se ujímají ukrajinských uprchlíků.
Dej jim i uprchlíkům sílu ke vzájemné toleranci i k pochopení lidských nedostatků, které si všichni s sebou neseme. Přesto ale – jak bylo psáno – Láska překrývá množství hříchů.
.oOo.
Anebo podobné, třeba ke střídání (stačí třeba i jeden verš či slovní spojení k prostoupení se tím):
MODLITBA ZA NEVINNÉ OBĚTI VÁLKY
Naši drazí obětovaní! I přes zlo a krutosti Vám učiněné, neodcházejte s nenávistí ke svým trýznitelům a vrahům. Tím by se zatemnila posvátnost oběti i Vaše budoucnost. Nikdo neujde soudu, ať už na zemské úrovni, nebo podle dalšího řízení Prozřetelnosti v budoucnosti. I když je to těžké, nevracejte se k bolestem Vám učiněným a nechte do sebe proudit světlo božské útěchy a naděje. Snažte se vnímat teplo božské Lásky, která nás jednou, po osudových zvratech a nových zkušenostech, ze všeho vyvede.
- Kriste, osvěť jejich mysl a obroď jejich srdce, aby v nich vyrostl nový květ radosti a čistoty. Naplň je trpělivostí a osvěť je, aby jejich strastiplná situace se stala zdrojem jejich dalšího poznání a duchovního pokroku. Pomoz jim stát v poznané pravdě s klidem a jistotou, že vše bude jednou vyšším vedením vyrovnáno a oceněno.
- Nechť Oheň Boží přítomnosti v nich spálí jejich bolest a posílí jejich víru, naději a lásku.
- Pane, prosíme, dej jejich matkám vše, co potřebují pro své děti.
- Vyléči je i nás Ohněm své Lásky z karmických ran. Pomoz nám i jim zbavovat se všech nízkých pokušení, abychom se mohli stát spolupracovníky na obrození lidstva.
- Odpusť jim i nám naše viny proto, abychom mohli projasňovat jasem nevinnosti okolí.
- Bože, dovol jim i nám se k Tobě v pokoře a úctě přiblížit, kéž se smíme Milostí Tvou v hloubce niter nechat posvětit. Pomoz jim zdolávat všechny překážky budoucího života. Za vše Ti, Bože náš, děkujeme.
/Jsou to jen náměty pro inspiraci, samozřejmě si každý z nás může vyhledat v nitru něco podle svého. Vždy však je vhodná modlitba, odkázaná nám přímo Kristem - Otčenáš./
.
.oOo.
Zásady elementární sociální inteligence: Búúúú dostal jsem to:
A ještě PS - Ke článku z 19. 2. Každé okolí není naše publikum, mi Martin Dohnal mj. napsal: To je zajímavé, no jo, oni se dnes mnozí lidé přepli do role absolutních konzumentů, tuhle si táta stěžoval také, že jeho známý někomu poslal mail podle nějakých pokynů s prací a náročnou analýzou, a dotyčný se ani neobtěžoval, napsat búúúú, dostal jsem to. Mně to přijde jako jedna ze zásad elementární sociální inteligence, ale holt no...
A k tomu PS od KF: Ano, plně souhlasím. Takové zkušenosti mívám obzvláště v duchovních kruzích, říkám tomu duchovní buranství či snobismus. S takovými zvažuji další kontakt. Samozřejmě to nemusí vždy platit mezi těmi nejbližšími, se kterými si třeba píšeme či cosi přeposíláme souladně, soustavně a dlouhodobě.
2026 ©