„A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí,“ z druhé kapitoly Evangelia podle Matouše. Co bylo touto hvězdou? A co můžeme sami prožívat?
Podle astrologů (Jiří Jabůrek aj.) "nás čeká při nejdelší noci roku - 21. 12. 2020 krásná konjunkce Jupitera se Saturnem, poukazující na zrození Krista (Hvězdy Loga). Je to ale aspekt především DUCHOVNÍ, nikoliv hmotný, takže o letošních Vánocích máme příležitost nechat v sobě zrodit Hvězdu Loga, pokud odsuneme hmotný ahrimanský chaos „labyrintu světa“ a ponoříme se do „ráje srdce“. Co bude na hmotné úrovni, bude záležet na tom, jak tento impuls lidstvo uchopí."
Není tedy podstatné, zda uvidíme na obloze pouhým okem či dalekohledem dvě sbližující se velká hmotná tělesa. Je to sice zajímavý pohled, ale vidíme to tak jen z naší zemské optiky. Je tu však něco důležitějšího, co se týká až naší niterné bytosti, pokud ji alespoň trochu pootevřeme.
Čteme-li v Matoušově evangeliu, že se králové či mudrci od Východu ptali: "Kde je ten právě narozený král Židů?" - vyčetli okamžik narození z postavení Měsíce v určitém souhvězdí. Když se o vánoční půlnoci Ježíš narodil, byl srpek Měsíce v souhvězdí Panny. Zde je významná souvislost. V záznamu o Zarathustrově (Zaradoštově) proroctví, zapsaném Bar Hebreem ve 13. století čteme: "Říká se, že Zaradošt byl žákem proroka Eliáše. Ten poučil Peršany o příchodu Kristově a zvěstoval jim: "Na konci časů porodí Panna syna, a až se narodí, objeví se hvězda, která svítí ve dne a v jejím středu bude Panna. Vy, mé děti, zpozorujete její příchod. Až tedy uvidíte onu hvězdu, vydejte se na cestu, kam vás povede a přineste dítěti své dary a pokloňte se mu. Dítě je Slovo, které je základem nebe."
Samozřejmě že ani nejlepším současným dalekohledem by nemohl nikdo spatřit pannu v nějaké hvězdě. Astrologicky tedy poselství asi znělo, že Spasitel se narodí, až bude Měsíc v souhvězdí Panny. Proto se lze ptát, máme-li v "betlémské hvězdě" vůbec co činit s vnějšně pozorovatelnou hvězdou nebo viditelnou událostí? Mágové jako zasvěcenci mysterií ještě měli schopnost jasnozření.
Na tuto otázku odpověděl ve své přednášce o "hvězdě mudrců" dr. Rudolf Steiner takto: "Čím byli tedy svatí tři králové vedeni a kam přišli? Byli vedeni hvězdou a přivedeni do Betléma do jeskyně. Tomu může opravdu rozumět jen ten, kdo je obeznámen s tzv. nižším nebo astrálním mysteriem. Být veden hvězdou neznamená nic jiného, než vidět samu duši jako hvězdu. Kdy však vidíme duši jako hvězdu? Když ji můžeme vnímat jako zářící auru. Pak se objevuje duše jako hvězda. Co mágům svítilo, nebylo nic jiného než duše Krista samého. Nad jeskyní v Betlémě jim zářil sám Kristus - vtělený Logos."
Betlémská hvězda tedy nebyla na nebi viditelnou konjunkcí Jupitera a Saturna, i když i tato konjunkce měla hluboký význam (trojnásobná konjunkce byla v roce 7 před Kristem a pak krátce po jeho ukřižování, tedy zarámovala život Ježíšův - tuto nejvýznamnější událost Země do dvou nejblíže možných konjunkcí).
Jako kometu namaloval tuto hvězdu poprvé až Giotto na přelomu 13. a 14. století. Od té doby se takto traduje jako jeden ze symbolů Vánoc. Nešlo tedy i skutečnou kometu.
A tři králové? Je tu též významná esoterní symbolika. Vývoj lidských zasvěcení se děje podle duchovní vědy v postupujících kulturních epochách, vyvolávaných a inspirovaných Prozřetelností. Ježíš Kristus se svým mesiášským úkolem zrodil do 4. epochy, později nazvané řecko-latinská. Před ním sloužila jako duchovní příprava lidstva na tuto událost zasvěcení tří základních zemských kulturních epoch: indické, staroperské (Írán) a egyptsko-chaldejské. Odkaz jejich hlubokých zasvěcení připravil i v duchovním světě půdu pro nejdůležitější událost Země – misi Kristovu. I proto je symbolické, že oni tři králové – zasvěcenci se přišli Ježíškovi poklonit. Oněmi dary, které přinesli, byly výsledky předcházejících zasvěcení Země, na které mělo toto nejvyšší zasvěcení navázat. I v dávných zasvěceních před Kristem se totiž vědělo a budoucí základní události vývoje Země – sestupu Vykupitele - a nejvyšší zasvěcenci a proroci na tuto událost lidstvo připravovali. Tři králové či mudrci, hlavně ale zasvěcenci (krále z nich učinila až církev) – představitelé předcházejících duchovních zasvěcení, se šli poklonit nově narozenému Mesiáši, který měl na jejich zasvěcení navázat, stvrdit je, korunovat, podstatně doplnit, zvěstovat světu a svou obětí prozářit Zemi navždy sluneční aurou. Zasvěcenci se pak vrátili do svých zemí.
Písmena K+M+B, která někteří z nás píšeme na dveře o svátku Tří králů, ovšem neznamenala původně tato tři jména (tak byli pojmenováni až později církví). Znamenají z latiny Christus Mansionem Benedicat, tedy Kristus žehnej tomuto domu. Píší se k 6. lednu, původně ne kvůli třem králům, ale protože tím dnem končí – jsou završeny Vánoce, tedy mocné otevření všech dvanácti zodiakálních oblastí pro naše vnímání, skrze které k nám proudí mohutné Já Kristovo. I před dvěma tisíciletími Ježíšovo Já po průchodu těmito oblastmi splynulo 6. ledna s makrokosmickým Já Krista.
A proč se hovoří o narození v jeskyni? Z esoterického nazírání je jeskyně to, v čem duše přebývá: tělo. Astrální pozorovatelé vidí tělo zevnitř. Takže vidí tělo jako jeskyni, jako skrýši, útulek. A tak zářila v těle Ježíšově hvězda Kristova, duše Kristova. Vidíme, že hledání "hvězdy betlémské" nás může přivádět jak ke skutečnému jevu na nebi - královské konjunkci, tedy trojnásobné za sebou, k níž došlo 7 let před narozením Ježíšovým, tak i k astrálnímu vidění duše Krista, sestupující z duchovních sfér do lidské tělesné schránky. Z tohoto hlediska je "okno do nebe", které se nám otevírá konjunkcemi Jupitera a Saturna, ještě pozoruhodnější. I proto je tento den hluboce významný – jasně prozářený. Můžeme si uvědomit i pojem Půlnočního Slunce, tedy Slunce, které prožehá Zemi z opačné strany (z našeho pohledu od protinožců). Proto zimní meditace, a zvláště 21. prosince a v okolních dnech, nám může jít při našem ztišení spíše z komůrky či jeskyně nitra, hluboce intimně, jako ona tajemná mystická škvírka do duchovního srdce. Pak se může rozzářit dál do světa.
Možná mají někteří z nás letos k tomuto prožívání obzvláště příhodné podmínky kvůli omezením materiální stránky i astrálních rozptýlení v důsledku corona-krize.