Češi bohatnou. Projděte si porovnání kupní síly s rokem 1989

Praha - Názory lidí, jak se jim ekonomicky daří pětadvacet let po pádu komunismu, jsou různé. Čísla Českého statistického úřadu ale mluví jasně – ve srovnání s rokem 1989 se Češi v průměru mají lépe. A potvrzuje to i analýza online deníku Aktuálně.cz.

Ceny základního zboží sice za posledních 25 let několikanásobně stouply, ale průměrné mzdy rostly rychleji než většina cen. Domácnosti si tedy mohou z výplaty koupit více než v roce 1989.

Spočítejte si, na co stačil váš plat v roce 1989 a nyní

Jak se změnily ceny za 25 let? Podívejte se na konkrétní případy v naší grafice a zkuste interaktivní kalkulačku!

Kdyby se člověk v roce 1989 rozhodl utratit celou výplatu za půlkilová balení pražené zrnkové kávy, koupil by jich 26. Nyní by mu průměrná mzda vystačila na 355 balení. 

"Čokoláda byla před rokem 1989 luxusní zboží, a nebyla tak dotovaná státem jako jiné základní potraviny. To samé se týká i kávy," vysvětluje agrární analytik Petr Havel jeden z důvodů, proč bylo toto zboží do roku 1989 relativně dražší.

Zatímco v roce 1989 stačila výplata na 206 kilogramů kuřat, nyní je to 355 kilo. Rýže, hrubé mouky a vepřového bůčku si lidé koupí z výplaty více než dvojnásobek.

Na co stačí průměrná výplata? Potraviny, které zlevnily nejvíce:

Zdroj: ČSÚ

Měsíční mzda už stačí na pračku či ledničku

Jedna průměrná měsíční výplata v roce 1989 nestačila na nákup ledničky s mrazničkou nebo automatické pračky. Lidé si vydělali 3 170 korun, zatímco lednička stála 5 780 Kčs a pračka 5 960 Kčs.

Letos už stačí průměrná mzda na více než dva kusy obou spotřebičů. Lidé si v průměru vydělají 25 500 korun, přičemž lednička stojí 11 927 korun a pračka 9 573 korun. Stejně tak sporák. V roce 1989 stál o desetinu více, než činila průměrná mzda, teď by si domácnost mohla pořídit tři.

Za zlevněním elektroniky nebo třeba počítačů stojí hlavně technologický pokrok. "Navíc výroba řady součástek či rovnou celých elektrospotřebičů se přesunula do zemí s nižšími mzdovými náklady. Pokles cen u elektra je tak opravdu výrazný a lze jej určitě označit nálepkou prospěšná nabídková deflace," říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podobně je to s oblečením. Například pánských košil za průměrných 122,9 Kčs si lidé v roce 1989 mohli z výplaty koupit více než 25. Nyní sice stojí 581 Kč, výplata ale stačí na 43 košil. Dámské punčochové kalhoty zdražily z 14,2 Kčs na 40,3 Kč, z výplaty si jich ale můžeme místo tehdejších 223 kusů teoreticky koupit 633.

Na co by vystačila průměrná mzda:

Zdroj: ČSÚ

Zdražilo uhlí i známky

Ve srovnání s rokem 1989 naopak zdražilo třeba uhlí nebo poštovní známka na dopis do České republiky.

Metrák černého uhlí zdražil z 39,4 na 588,7 koruny, což je patnáctkrát více. Cena hnědého uhlí stoupla z 25,9 na 377 korun, tedy na třináctinásobek. Pro připomenutí, mzda se ve stejném období zvýšila jen osmkrát.

Za relativní zdražení uhlí může hlavně útlum těžby. "Těžký průmysl hrál v socialistické ekonomice nesrovnatelně významnější roli než dnes. Ceny se navíc za socialismu netvořily na tržní bázi," říká Novák.

Známka na dopis v rámci České republiky stála v roce 1989 korunu, nyní přesně třináctkrát více.

Konec umělých cen

Mezi několik potravin, které relativně (tedy po započtení růstu platů) zdražily, patří chléb, brambory a mléko.

Zatímco v roce 1989 stačila celá výplata na 1132 kilogramů chleba, nyní je to 1109 kilo. Tehdy stál kilogram v průměru 2,8 Kčs, nyní to je 23 Kč.

Brambor si lidé mohli tehdy koupit 1981 kilogramů, nyní by jim celá mzda stačila na 1689,9 kilo, tedy o 14,7 procenta méně. Absolutní cena se zvedla z 1,6 Kčs na 15,1 Kč.

Důvod je jednoduchý: Na rozdíl od "luxusní" čokolády a kávy se před rokem 1989 na tyto základní potraviny vztahovala státní podpora, tudíž všeobecně stály méně. "Stát je dotoval takzvanou zápornou daní z obratu, takže ceny potravin neodrážely reálné náklady," připomíná analytik Petr Havel.

Srovnání po padesáti letech

Zajímavé je i srovnání s rokem 1964. Z Historické statistické ročenky ČSSR vyplývá, že průměrná česká domácnost si nyní - po padesáti letech - může koupit z výplaty například 6,5krát více kuřat, 8,9krát více zrnkové kávy, 9,3krát více slunečnicového oleje nebo 5,7krát více litrů tuzemáku. Zatímco průměrná mzda, který v roce 1964 činila 1456 korun, stačila třeba na 18,2 litru "rumu", v září 2014 by z ní bylo možné koupit 103 litrů.

Obdobně velký rozdíl zaznamenají spotřebitelé i v případě vajec. Oproti roku 1964 si jich mohou z výplaty koupit 6,11krát více. V roce 1964 by průměrný spotřebitel koupil z výplaty zhruba 139 balení s deseti vejci, dnes by to bylo 847.

Jak se změnily ceny za padesát let:

Zdroj: ČSÚ

autor: Tereza Holanová