O hojení ran.

O hojení ran

Uzdravování je umění projevit lásku k bližnímu,

který s tebou sdílí život.

Dodáš-li mu odvahu, hojíš tak rány, které mu zasadil strach.

Odpouštíš-li mu chyby, zbavuješ ho jeho domnělé viny.

Uspokojuješ-li jeho hmotné potřeby, zaháníš jeho zdánlivou nouzi.

Dáváš-li mu soucítění, podáváš mu lék proti sklíčenosti a děsu.

Jestliže ho potěšíš, zaplašíš jeho pocit osamělosti.

Odkrýváš-li mu pravdu, bojuješ proti jeho nevědomosti.

Sdílíš-li s ním krásu stvoření, navracíš mu schopnost vnímat.

Jestliže ho chválíš jen proto, že je, díky tobě nalézá ztracenou sebeúctu.

Dáváš-li mu lásku svého srdce, navracíš ho zpět k životu.

Děláš-li všechny tyto věci pro druhého, děláš je ke svému prospěchu

a také tvé rány se zhojí.

J. C. Taylor – Okamžiky ztišení

DÍTĚ

Žije-li dítě v trestu a kárání, naučí se odsuzovat.

Žije-li dítě v nepřátelství, naučí se útočit.

Žije-li dítě v posměchu, naučí se vyhýbavosti.

Žije-li dítě v nedůvěře k lidem, bude obětí podvodů.

Žije-li dítě v povzbuzení, naučí se smělosti.

Žije-li dítě v toleranci, naučí se trpělivosti.

Žije-li dítě s pochvalou, naučí se oceňovat.

Žije-li dítě v poctivosti, naučí se spravedlnosti.

Žije-li dítě ve střídmosti, naučí se vážit si věcí.

Žije-li dítě v bezpečí, naučí se věřit.

Žije-li dítě v kázni, osvojí si sebekázeň.

Žije-li dítě v pokoře, naučí se úctě.

Žije-li dítě v úctě, otevřou se mu vyšší hodnoty.

Žije-li dítě přijímáno a obklopeno přátelstvím,

naučí se ve světě hledat lásku.