Za tajemstvím vtělení a odtělení V.; Zdálo se Čuangovi, že je motýl, anebo se motýlovi právě teď zdá, že je filosof Čuang?

Lehce si o tomto témtu zafilosofujme, tentokrát po čínsku. Jejich dávná zpracování tématu jsou hravá, smavá, laskavá, netragická. Podle taoisty Lie-c´ - "Smrt je návrat tam, odkud jsme vzešli a kde jsme byli, než jsme se narodili. Jak můžu tedy vědět, zda když zemřu tady, nenarodím se jinde? Jak můžu vědět, zda život a smrt nejsou stejně dobré? Jak můžu vědět, zda není iluzí lpět úzkostlivě na životě? A jak můžu vědět, zda blízká smrt nebude lepší než můj právě plynoucí život?"

Svátek Dušiček (Čching-ming-ťia) býval v Číně jedním z nejoblíbenějších. Chodilo se na hroby většinou umístěné někde v polích nebo na horském svahu za městem či vsí.

Mistr Čuang-C´ (3, stol. před Kristem) podal takovýto básnický obraz: "Mistru Čuangovi se zdálo, že je poletujícím motýlem. Motýl byl spokojený sám se sebou a nevěděl, že je ve skutečnosti Čuang-C´. Najednou se ale probudil a ustrnul, když zjistil, že je Čuang! A teď už vůbec neví, zda se Čuangovi zdálo, že je motýl anebo se motýlovi právě teď zdá, že je filosof Čuang?! Čuang anebo motýl, že by v tom nebyl žádný rozdíl? Nuž - a tomu se říká: Proměnlivost věcí."

Na to posléze navázal Siang Ming:

"Zdálo se mi,

že si pohrávám s květy,

že rozhrnuji trávu

a kolem poletuje nádherný motýl.

Bylo to jako v tom příběhu

z Jednoty věcí a jejich vyjádření.

Odtehdy jsem už léta na pochybách,

zda se v mém snu

neproměnil Čuang-C´ v motýla,

který přiletěl z filosofova hrobu

do mé snové Zahrady.

Podle Siang Minga

"duše mrtvých předků hudrají:

Ó, za chvíli tu zas bude Svátek mrtvých!

Co nám ti uplakaní potomci přinesou?..."

Podobně staroperský mystik Sehábí Asterábádí:

V ten den kdy touhám dveře zavírá umírání

Pousměje se jeden - jiný tvář v slzách sklání

Kdo ten den zaplakal ztratit štěstí se bál

Ti co se usmívají jsou u prahu svých přání.