LOKAJSTVÍ VERSUS MORÁLNÍ ZODPOVĚDNOST A SAMOSTATNOST

Podával jsem na těchto stránkách charakteristiky sekt. I když i lokajství tam bylo implicitně, tedy bez použití tohoto výstižného slova obsaženo, zaujal mne následující postřeh z LN, který se vztahuje na lokajství v širším pojetí. Lze se zamyslet i nad lokajstvím naší společnosti v době totality. I nad častým odporem k těm, kdo - jak je níže uvedeno - mají odlišné názory od většiny a rozhodují se sami, nikoliv podle konvenčních zvyklostí. Zároveň lze vidět v něčem v naší společnosti pokrok co do tolerance. Zmínit se před pětadvaceti a více lety před někým o reinkarnaci či karmě znamenalo být exot, lidově řečeno cvok (zatímco v té době reinkarnaci připouštěla nebo o ní byla přesvědčena například čtvrtina Američanů). Podobně s vegetariánstvím - kdo by pomyslel, že budou i vegetariánské restaurace či širší nabídka bezmasých jídel v restauracích (dříve pouze smažený sýr s bramborem). Vegetariáni sami pamatují výsměch, ústrky, ťukání si kolegů na čelo apod.

Určitá míra lokajství se táhne našimi dějinami už od doby po bitvě na Bílé hoře a nabývá v každém režimu a době jiné podoby. Bylo by to na dlouhý článek. Stačí přeskočit do současnosti: Co jiného než lokajství k "velkému bratru" na Východě je servilnost Klause a nyní Zemana vůči Putinovi, o to nebezpečnější, vezmeme-li v úvahu  jeho ambice imperiálního Ruska?

Jana Nováčková, Zdeněk Brož, Oldřich Botlík: Šikana a česká společnost. LN 5. 3. 16 

... V roce 1961 začal psycholog Stanley Milgram z Yaleovy university hledat odpověď na tehdy aktuální otázku: Je možné, že Eichman a tolik dalších pachatelů holokaustu "jen" plnilo rozkazy? Milgram vystavil pokusné osoby velkému dilematu. Odborná autorita je žádala o něco, co se tvářilo jako prospěšné vědě, ale bylo v rozporu s morálními hodnotami: ubližovat druhým. Dochované záznamy těchto dnes již klasických experimentů ukazují, že pokusné osoby byly ve velkém stresu - vzdychaly, potily se, snažily se poukazovat na morální aspekt situace (bolest způsobovanou domnělými elektrickými šoky o napětí až 450 V). Přesto se celkem 65 procent účastníků experimentu podřídilo autoritě a stisklo tlačítko u štítku s nejvyšším napětím. Ubližování samotnému se nevzepřel nikdo.

Lokajská podřízenost autoritám a slepá poslušnost bez odpovědnosti jsou mnohem pohodlnější než samostatné rozhodování s odpovědností za důsledky. Jejich nebezpečnost pro společnost je ovšem značná. To když vrchnost není zrovna paní kněžna z Babičky.  Když se třeba rozhodne zneužívat strach, který je lokajské nátuře vlastní, a začne ty slepě poslušné hecovat. Třeba proti odlišným nebo proti těm, kteří mají vlastní názor a rozhodují se sami.

Demokratické výchově ve škole  brání především to, nač upozornil Milgram: míra lokajství je ve společnosti řádově vyšší, než odhadovali renomovaní odborníci. I se ji mnozí pokoušeli zpochybnit. Zarážející výsledky pokusu však byly mnohokrát potvrzeny v různých zemích, například v Německu dokonce hodnotou přes 80 procent. Míra lokajství nepochybně souvisí také s tím, jak jsme byli vychováváni a vzděláváni my sami, a s tím, jak vychováváme a vzděláváme své děti. Začít ji snižovat znamená začít měnit prostředí, které vede žáky k šikaně, na prostředí, ve kterém ostatní proti šikaně aktivně vystupují. Prolomit začarovaný kruh.