Opravář osudů Robert Fulghum - přítel Čechů; Řídit auto i svůj život s láskou; Vynášet opadky tohoto života...

Nevím už, jak to přišlo, že jsem se v 90. letech ocitl v nadační radě Cesty ke světlu, kde byl členem i návštěvníkem Robert Fulghum. Moc situací v životě, kdy jsem zalitoval, že jsem se nevěnoval víc cizím řečem, u mne nenastalo, ale tahle byla jednou z nich. Ale říkám si v takových situacích taky - nemusím být u všeho.

V těchto dnech tento pastor, filosof, humorista, barman, kovboj, učitel hry na kytaru... , mj. i přítel Čechů projíždí některá naše města.

Čtení od něho je hezké, svěží. V něčem možná trochu navazuje na klasiky americké literatury Thoreaua, Emersona, Londona... Takoví utvářeli pravého amerického ducha - činorodého, čestného, odvážného, někdy poněkud pragmaticky zbožného. Pastor Fulghum ale píše už aktuálněji, pro duši současního člověka a tomu odpovídajícím zjednodušeným stylem, někdy mile šokujícím.

V rozhovoru s Adamem Junkem se mj. říká:

Autor bestsellerů napsal knihu z českého prostředí. „Češi jsou inteligentní, pracovití a respektují ostatní. Vlastně jako já,“ míní muž, podle něhož všechno, co potřebujeme znát, jsme se naučili v mateřské školce.

Každý může napravovat osudy. Ale jen po troškách. Můžete třeba zlepšit náladu rozmrzelé prodavačce, ale celý život jí nezměníte. I o tom vypráví v pořadu Výzva americký spisovatel Robert Fulghum, autor bestsellerů jako Už hořela, když jsem si do ní lehal nebo Všechno, co potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.

Právě teď mu v Česku vychází nový román Opravář osudů, který se z velké části odehrává ve staropražské hospodě s rázovitým osazenstvem.

„Znám Čechy moc dobře a cítím se s nimi velmi příjemně. Myslím, že jsme naladěni na stejnou notu,“ tvrdí muž, který ve svém novém románu píše, že českou duši lze nejlépe pochopit skrze dílo Franze Kafky.

Zdroj: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/jsem-jako-cesi-citim-se-tady-jako-doma-rika-americky-spisovatel-robert-fulghum-37623?dop-ab-variant=&seq-no=2&source=hp

Kamarádka mi jen tak vypsala několik jeho typických úvah, výroků, obsah knihy...

 OBSAH:

Název pochází z první povídky o muži, který si lehl do hořící postele a na otázku, jak došlo k požáru, odpovídá: "Já nevím. Už hořela, když jsem si do ní lehal." Autor se zamýšlí nad tím, proč se lidé chovají tak, jak se chovají, a jestli člověk vlastně sám svému jednání rozumí.

JOHN PIERPONT ZEMŘEL
O neúspěšném muži, který nikdy nic "nedokázal", avšak složil písničku Rolničky, kterou si zpívají miliony lidí na světě. To je ohromný úspěch.

TA LEPENKOVÁ KRABICE
Povídka o obyčejných věcech v lepenkové krabici, která dala dcera Fulghumovi do práce s pocitem, že mu dává své nejdražší poklady. Fulghum to nepochopil a věci vyhodil. Když mu došlo, že to bylo to nejcennější, co dcerka má a že mu v té lepenkové krabici dala lásku, vrátil se a vytahal věci z koše.

TENHLE STROM JE ZADANÝ
Povídka o lidech, kteří rádi lezou na stromy, protože jim to přináší radost.

UČITEL JE ZTICHA
O lidském mozku přineseném do třídy, rozdílném myšlení a chápání lidí.

NA VĚTŠINĚ
O řidiči autoškoly a o tom, jak je důležitý pro budoucnost svých žáků, ačkoli si ho nikdo příliš neváží.
"Od něj se studenti učí jednak řídit auto, jednak řídit svůj vlastní život - obojí s láskou."

KDYŽ JE NÁDOBÍ UMYTÉ
O tom, jak dospělí musí dělat "špinavé a nechutné" věci.
"A vynášet odpadky tohoto života je podmínkou vstupu do lidského společenství."

ASPIRIN
O vědě, která nedokáže vysvětlit a pochopit, o vesmíru jako a chaosu.
"Chaos. To je moje. Většina mého života je chaos. Žiju v souladu s vesmírem. Cítím se v něm jako doma."

ŘECKÁ FILOSOFIE ŽIJE
Nikdo nedokáže odpovědět, co je smyslem života, ale jeden Řek otázku zodpověděl. Našel kousky rozbitého zrcátka a poskládal je dohromady. Odrážel světlo do tmavých míst, kam se slunce nedostane. A tohle je pro něj smysl života.