Ludmila Z. psala v článku ze 7. 2. tr.: O těch zvířatech - milé pomyšlení. Zažívám to velmi silně - často mě napadá, že to není vztah člověk a tupé zvíře, ale člověk a zvíře, co si od člověka bere i odezírá vše co užitečného potřebuje ke šťastnému životu – bezpečí, podporu, povzbuzení, radost, soucítění, a hlavně Lásku. To všechno si od něho nějak střádá do sebe a použije obratem zase člověku ku radosti.
Maria G. nyní napsala: Psal jste v jednom příspěvku o zvířatech. Chtěla bych trochu reagovat.
Jakoby náhodou jsem objevila fotografie manželů, prezidentského
páru, který po dlouhé (až moc dlouhé) době naši zemi opravdu skvěle reprezentuje. Kdo má rád zvířata, má rád lidi a na těch fotografiích je jasně vidět vztah Evy a Petra Pavlových ke zvířatům. Vyhledala jsem oficiální dva fcb profily pana prezidenta s tím, že snad tam najdu ony fotografie se zvířaty. Zato u příspěvků k jeho jednání, k jeho činnosti nebo zahraničním návštěvám je tolik zlých, nenávistných a sprostých příspěvků, že se mi opravdu zvednul žaludek. To jde úplně mimo zdravý lidský rozum. Připadá mi, jakoby covid napadl mnohé mozky a že ho prodělala obrovská část naší společnosti. Nenávist úplně fanatická se projevuje i k Ukrajincům. Češi po Slovácích, stávajících se ruskou gubernií, padají do bahna a splašků.
Tak krutě, jak se nyní zachází se zvířaty, snad nikdy v historii nebylo. Studenti zemědělských škol nainstalovali skryté kamery na jatka. To, co tam bylo, bylo naprosto šokující. Takovou krutost jsem si neuměla představit. Plačící hovězí dobytek, kde jedna kráva utěšovala druhou, zatímco viděly, jaká smrt je čeká. Nevím jak nyní, ale před několika lety se dostalo na veřejnost, že na jatkách před usmrcením vydloubávají krávám oči, aby se nemohly bránit. - Jaké vibrace asi vstřebáváme třeba s hovězím? Pouze omámení vepři se dívali na své bratry, jak jim zaživa
pouštějí krev a jak, ještě napůl živí, sebou zmítají, visící nabodnutí za nohy na hácích. V drůbežárnách, malinká kuřátka dělí na slepičky a kohoutky. Jeden pás se štěbetajícími a pípajícími kohoutky jede zaživa do drtiče a slepičky do koncentráku, kde budou kvůli vajíčkům. Byla jsem v naprostém šoku a doteď na to nemůžu zapomenout.
Zvířata všech možných druhů jsou láskyplnější, než lidé. Na jednom videu se bůvol marně bránil, obrovský kajman ho táhl jako kořist do vody a najednou přiběhl obrovský hroch a bůvola zachránil, kajmana zahnal.
A lidé? Jak obstojí ve srovnání se zvířaty?
Zasvěcenci píší, a já tomu věřím, že dokud bude člověk ubližovat nebo zabíjet zvířata (a to nebyla zmínka o mučení) pro potravu, kožichy nebo ze sadistického potěšení (třeba asiaté chytají žraloky, uříznou jim ploutve zaživa pro výrobu lahůdek a pak je takto zmrzačené hodí zpět do slané vody, aby pomalu a trýznivě zahynuli), budou na světě války. Když vidím, jak se se zvířaty zachází, zatímco zvířata cítí lásku i zdánlivě nemožnou (slepice nebo husa běží majiteli naproti, hlavu dá na rameno člověka a přitáhne se křídly… pes opatruje káčata… je toho ve skupinách na fcb hodně. Takže lásku a cit netvoří jen savci, ale i zdánliví predátoři. Na krokodýlí farmě od vylíhnutí se o malá mláďata lidé starají a i dospělí krokodýli lidem neublíží. Farmáři mají s sebou i děti a v bezpečí. I takoví tvorové odmala přebírají od člověka lásku, jejich astrální tělo to vnímá a zdaleka to nejsou jen psi, koně a delfíni, jak by se dalo předpokládat.
Věřím tomu, že dokud bude vůči zvířatům člověk tím nejhorším predátorem, budou opravdu války. A stále krutější a na a nových a nových místech.
Tolik jsem chtěla dodat k tomu vašemu povídání o zvířatech.
KF: Až lidstvo jednou v budoucnu odloží z lásky ke zvířatům pojídání masa, tedy zvířecích mrtvol, pocítí mocný příval svěžesti, lehkosti, tvořivosti a duchovní inspirace. -
Chovají-li se k sobě hyeny jako hyeny, či vlci jako vlci, je to v pořádku. Je to jejich přirozenost. Aktuálně: chovají-li se ruští vojáci na dobývaných a okupovaných územích jako zvířata, v pořádku to není. A na závěr něco hezkého: Jiří Jabůrek mi poslal odkaz na video, kde Ukrajinci dávají hladovému ruskému vojákovi najíst a napít. Jak velký rozdíl dvou národů.
https://twitter.com/Send4Madhav/status/1499128084368617472
.oOo.
Březina píše moudře a citlivě i o zvířatech. Málo si uvědomujeme, že jsou to naši mladší bratři a lidstvo že bude jednou, v dálné budoucnosti, vracet zvířecí říši obrovský dluh za odvěké pojídání jejich těl, utrpení při porážení, i za zotročování v zemědělství, dopravě, sportu apod. Na vyšším stupni vývoje bude ta část lidstva, která nepropadne ve vývoji, jednou pečovat o vývoj zvířat ve věčné spirále bytí asi podobně, jako dnes pečují andělé o nás.
.oOo.
K přečtení na toto téma je hezké, krom jiného: Potulný lovec – román z lišákova života. Napsal Karel Nový. Nebo Londonův Vlčák Kazan, Kohákovo PS Psové, Těsnohlídkova Liška Bystrouška. Nazval ji Bystronožka, ale opisovatel pro vydání to spletl. Skřivánčí písně J. V. Sládka. (Možná i Funkovo Psí knížka aneb Je to vepsí. Je asi už rozebraná.) Nebo i pověst z Bernarticka - O čem si povídali dva koně o štědrovečerní půlnoci (zde na webu). Klasika je i Dášenka čili život štěněte od Karla Čapka nebo Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka, zmínky v odkazu Jaroslava Foglara, J. Š. Baar Pro kravičku...
A k poslechu? Bylo by toho mnoho: Symfonické básně: Césara Francka Prokletý lovec, Vítězslava Nováka O věčné touze, Sukův Asrael (Hra na labutě a pávy) nebo Jeana Sibelia o Labuti z Tuonely (líčení posmrtného života), Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky, Rimského-Korsakova Let čmeláka, Schubertova Včelka, Antonín Dvořák - Skřivánčí píseň z opery Hubička, Janáčkova klavírní črta Štěbetaly jak laštovičky, Křičkova předehra Modrý pták...
Z lehčích žánrů například (vybaví se Vám?)
Rudolf Friml - Oslí serenáda
Jan Werich - Ezop a brabenec
Jarka Mottl - O cariboo, aj.
Pavlína Filipovská - Kam letí ten čáp
Hana a Petr Ulrychovi - Zaleť sokol, Orlí hnízda
Karel Hála - Pavouk
Jiří Suchý - Malé kotě, Docela malý blbý psíček, Na okně seděla kočka, Kampak pane potkane...
Eva Pilarová - Jakpak je dnes u nás doma, Želví blues
Waldemar Matuška - Slavíci z Madridu, Čtyři koňský kopyta, Už koníček pádí
Karel Gott - Proč ptáci zpívají, Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?, Ptačí nářečí, Zdvořilý Woody
Milan Chladil - Až zazní volání divokých husí
Ljuba Hermanová - Ryba a papoušek, Koupím si čížka
Helena Vondráčková - Chytila jsem na pasece motýlka
Olympic - Želva
The Rebels - Pět havranů
Wabi Ryvola - Hejna vran
Viktor Sodoma - Papoušek kakadu
Hudba ke groteskám Laurela a Hardyho Šťastný psík, nebo Slepice
The Beatles - I Am The Walrus, Little Piggies
Manfred Mann - Fox On The Run
Simon and Garfunkel - El Condor Pasa
Žanna Bičevskaja - Čornyj voron
Staroměstský pražský orloj - závěrečné zakokrhání kohouta
V lidových písničkách - bezpočet.
.oOo.
Nebylo psáno s nárokem na úplnost, jen vyloveno z paměti.
2025 ©