4 odstavce: Zákon bumerangu je neúprosný i nadějný; Vysílání myšlenek do mentálního rezervoáru světa; Kosmicko-přírodní zákon; Trochu o karmě obecně i aktuálně.

Napsal Karel Funk (») 7. 2. 2023 v kategorii Práce na svém vývoji, přečteno: 458×

Když mi bylo v roce 1994 navrženo, abych byl pro stanici Praha autorem nedělní polední úvahy s tehdy tradičním názvem, pocházejícím ještě od Ferdinanda Peroutky – Živá slova,  strnul jsem: věděl jsem hned, že této jedinečné příležitosti (nevěděl jsem že jich pak bude víc) využiju k tomu nejdůležitějšímu, k osvětlení zákona reinkarnace a karmy. Považte - v neděli v poledne, kdy to poslouchají ateisti, církevně věřící i běžní lidé bez duchovního zaměření, celkem prý tehdy poslouchalo Živá slova asi půl milionu lidí. Bude poprask, říkal jsem si. Mentálně jsem se nadechl, pomodlil a sestavil povídání bez použití slov karma a reinkarnace, někomu možná zbytečně znějících jen orientálně. Použil jsem příměr australského bumerangu, který se vrací k majiteli, jenž ho vyslal. Našel jsem si řadu stoupenců reinkarnace i v evropských dějinách, od Platona a Pythagora přes Kosmovu kroniku až po mnohé světce a mystiky a po například Voltaira, Rousseaua, Goetha, Steinera, Dobrovského, Březinu, Bílka, Purkyně, ba i Masaryka. Zdůraznil jsem i evropské kořeny tohoto učení, ba i poukazy v Bibli. A nastojte – pro mne zázrak: Odvysílaný pořad si vyžádal ještě dvě reprízy, přepis vyšel dvakrát v časopisu Čs. rozhlas, a v rádiu mi ukazovali plné šanony žádosti (počítače ještě nebyly rozšířené) o zaslání nakopírovaného textu. Zalahodilo mi, že to s tímto národem přeci jen není tak špatné, jak to někdy vypadá. Malé vysvětlení jsem měl i tím, že jsem se neprezentoval jako výhradní stoupenec nějakého -ismu nebo -ie, ale jako laik, který k tomu logicky dospěl a poté to našel potvrzené u známých osobností.

A k té karmě a reinkarnaci aktuálně? Jistě že je lepší uvažovat nejprve sebekriticky u sebe, čím jsem si asi to či ono způsobil a co bych měl změnit, než v duchu strouhat mrkvičku sousedovi, kterému někdo škrábnul auto. Zamýšlím se ale někdy také, jak asi jednou dopadnou ti, kteří schvalují ruskou agresi, tedy mučení, vraždění, znásilňování, únosy tisíců dětí, devastaci celých měst, ba cíleně zničení celé Ukrajiny… To už jsou jiné rozměry zla. Informací bylo od počátku agrese dost, tedy i jen počáteční schvalování nebo pokrytecké uhýbání či dokonce heroizce masového zločince Putina bylo vědomě zlé. Ve všem, co námi aktivně prochází, tedy i v takovýchto zásadních stanoviskách nejde jen o „názor“ či „omyl“, ale i o vysílání myšlenek do mentálního rezervoáru světa a o charakter jedince, který tím ovlivňuje svět i rozhoduje o své budoucnosti, třeba vzdálené. Myšlenky jsou tvůrčí síly, a tak jako je náš přítomný život výsledkem minulosti, utváří se budoucnost nynějším myšlením, slovy, stanovisky, konáním. Jsme v tomto smyslu otroky své minulosti, ale i pány budoucnosti své a ovlivňovateli budoucnosti světa. Jako se říkává Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, platí že i kdo nevinnému nejen působí, ale „jen“ přeje hluboké utrpení, sám se ho dočká – na tak dlouho a tak intenzivního, dokud v něm nesvitne jiskra soucítění. Procházíme tím možná občas všichni v menší či větší míře v osobních věcech. Schvalování bezměrného utrpení a genocidy celého nevinného národa ovšem přinese takovým cynikům, mentálním zločincům, něco, co si sotva lze představit a co si nepřipouštějí. Budou v jiné době a jiných poměrech sami obětí zvůle a násilí – tak dlouho, dokud v nich skrze vlastní bolest neuzraje plné soucítění.

Tak jako existuje ve fyzice zákon o zachování energie, existuje i kosmicko-přírodní zákon vyrovnání. Co vyšleme, nepřestane existovat, někde to působí, opíše kruh a vrátí se nám v jiné době a jiné podobě. Platí to o dobru a lásce, i o zlu, byť by bylo zastírané. Karmický zákon není trestem, ale zákonem reakce na akci, zákonem vyrovnání, vedoucím a vychovávajícím nakonec k harmonii, k souladu s božským Řádem. Lze ho označit jak za neúprosný, tak za nadějný. Je vždy lepší karmu už trpělivě sklízet, než si ji nanovo tvořit. A čím jsme vědomější, znalejší těchto zákonitostí Prozřetelnosti, či dokonce členy nějakého duchovního společenství, tím větší odpovědnost máme za své myšlení, řeč, činy – vůči svému okolí rodinnému, pracovnímu, národnímu i světovému.

PS - A kdyby se někdo z nás chtěl malinko uskromnit, třeba ve prospěch devastované Ukrajiny, pak se lze připojit v zasílání příspěvků. Naprosto spolehlivý je například Člověk v tísni, číslo účtu atd. najdete zde:


https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/ukrajina>

 Další podobný článek z 10. 2.:

Jak je to s námi? Náš archetyp všemocného pastýře? Co může on a co my?; Co jsme čekali od TGM či VH - a co od nynějšího prezidenta? A od sebe?; Se sebedůvěrou i s pomocí Boží do toho. Krédo.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.