Rozšíření své duše; Síla vysílání lásky; Čtyři živly v kosmu a v naší bytosti a povaze - sami si je můžeme rozpoznat a pracovat si s nimi

/Z  mailu kamarádce/ Pokud myslíme s opravdovou láskou a oddaností na někoho vzácného, nebo na Krista či Matku boží, pak je dobré to dělat nejen za sebe či pro sebe, ale rovnou v klidném rozšíření se té oddanosti dál,  rozhodnutí se o společnou lásku bezeslovně dělit dál, rozšiřovat svou duši naplněnou láskou k nim, naplňovat svět tím, co zrovna hezké ve mně je (není to žádná věda ani něco jednoznačně vypadajícího, co by se muselo pracně docílit, je to jednoduché, a i kdyby se to plně nedařilo, stačí úmysl). Jsme pak na chvíli vědomou součástí jejich světa (stupeň naší "dokonalosti" nerozhoduje).  Pak je to i naše plné naplnění, když je to současné rozšířené sdílení do šíře. Pak je to přiblížění se Kristu, možná na okamžiky i plynutí v Něm. Myslel jsem dlouho, že "spojení s Kristem" je něco pro mne nedosažitelného (v porovnání se středověkými extatickými mystiky), ale ono to lze částečně kdykoliv. Ne třeba plné proniknutí, ale podle našich možností. Když řekl - Kde dva či tři jsou ve jménu mém, jsem mezi nimi, nezdůrazňoval u toho žádnou vysokou mystiku či vysoké stupně. Tak lze i nám, obyčejným, dávat někomu kousek Krista. Ti dva či tři či lidstvo jako celek nemusí být fyzicky přítomni, ale v našem modlitebním postoji. Proto je Otče náš, ne Otče můj. Vzhlížím ke Kristu nejen já, ale kdesi v pozadí mysli (to stačí) - my. Nenásilně, klidně, radostně, trpělivě i kdyby to hned nešlo. I za to se lze občas modlit.

A lze si uvědomovat, že jsme součástí Božího světa trvale, vznášíme se a plyneme odvěků a navěky v Jeho Lůně, pouze o tom většinou nevíme. Pak se přiblížíme i poznání, že čas je jen fiktivní představa. Jsou jen změny našeho vědomí.

Uvažování: nítit, zanítit - směrem nahoru ze vz-nět. Vzmodlitba. Vzmeditace. Vzmyšlení. Vzláska... = uvolnění se od naší tíhy a zatuhlosti. Pak se ani druhými a jejich problémy či osobnostmi nenecháváme pohlcovat, vhlcovat, zahlcovat, přehlcovat, ale jen pozorujeme a zpovzdálí jednáme podle potřeby.

Lze i uvažovat podle živlů a pracovat na sobě v následujícím smyslu.

(pokud někdo dělá občas nebo dokonce denně večerní hodnocení svého prožití dne, může mu i toto občas posloužit jako vodítko, osnova či inspirace k meditaci) 

Oheň - nebeský Oheň Lásky planoucí v celém kosmu, jehož jsme součástí...; zanícení nitra láskou, zapalování láskou druhé, šíření jí jako ohně; spalování nečistého...

Voda - omývání nečistot; volné plynutí s osudem, nechávání se nadnášet; rozvolňování tvrdostí do tvárného, kapalného stavu; náplň naší krve; "slzy pokání omývají roucho duše"...

Vzduch - nádech, rozšíření se do horizontu, volné plutí prostorem, vznášení se (vzduch = vz-duch, tedy duch se vznáší, jde směrem nahoru...); naplnění duchem...; i výdech našich úst je naplněn tím, co chováme ve svém nitru; posvátný duchovní vzduch rozšiřuje naši hruď, dává volnost našemu dechu...

Země - naše pevnost, spolehlivost, opora; žití na hmotné zemi s dalšími třemi živly (ohněm, vodou, vzduchem); poctivé plnění zemských povinností; karmické tříbení...; i naše tělo je boží zemí, buňkou božího království lásky, je stvořeno a trvale udržováno dvanácti hierarchickými řády; má se stávat místem obětního oltáře božské Lásky;  i zeměkoule je proniknuta Kristem..., Petr = skála

Jsou samozřejmě i záporné vlivy živlů:

Oheň - vznětlivost, divoká vášnivost, vzteklost, bujarost, nekontrolovaná sobecká radost, závist, nenávist, vášnivé hájení svých názorů apod.

Voda - nízká, vilná sexualita (i proto byla Atlantida nakonec zaplavena), plytkost, nespolehlivost, úhybnost...

Vzduch : ulítávání myšlenek; luciferská touha po předčasném odhmotnění a zduchovnění; mentální neukotvenost; smutek, melancholie; myšlenková roztěkanost; vše, co souvisí s řečí, tedy s tím, co vypouštějí do vzduchu naše ústa: lež, pomluva, plané sliby, přetvářka, pochlebování, zkreslování informací, prázdné a plytké hovory (které navíc odčerpávají duchovní sílu), klení, vulgarita; povrchní prchavé záliby a zábavy; oddávání se hrůze, beznaději či touze po sebevraždě; záměrné vzbuzování závisti; falešné umění; inspirace nižších duchů; vichřice zloby a nenávisti; uragán totalitního myšlení - nacismus, komunismus...

Země - materialismus, ahrimanismus, sobectví, přízemnost, hmotařství, zatvrzelost, dogmatářství, ničení duchovna, uvažování jen zemským rozumem bez připuštění vyšších vlivů, sobecké finančnictví, zmaterializované náboženství, ateismus...

Prosme, aby všechny živly, které do nás vstupují, byly posvěcovány boží přítomností a ovládány sebevědomím našeho duchovního Já, žijícího v Ohni božské Lásky.