K svátku archanděla Michaela
Michaeli vítězi,/ pod jehož štítem jsem dokonal obchůzku,/ ty, Michaeli na bílém koni,/ s blýskajícím se mečem,/ přemožiteli draka,/ stůj za mnou.
Ty, strážce nebes,/ světlý sluho Boží,/ Michaeli vítězi,/ má chloubo, můj vůdce,/ Michaeli vítězi,/ jenž jsi oku mému paprsek světla.
Svou obchůzku jsem konal/ spolu se svým svatým/ na suché zemi, na zelené louce,/ na chladném pahrbku./ Byť bych cestoval po všech mořích,/ přes všechny hory na zeměkouli, / zlo by mi neublížilo / pod ochranou štítu tvého,/ Michaeli vítězi,/ klenote srdce mého,/ Michaeli vítězi,/ jenž jsi pastýřem Božím.
Ze starokeltské modlitby.
Vládce planetárních archandělů.
Odvážnému i hvězdy pomohou.
Korejské přísloví.
Mysteriem Golgoty byl překonán nejnižší bod zemského úpadku do odbojných sil. Bůh Slunce, Kristus, se stal Duchem Země. Spojil se s Pannou, vládkyní a duší Země. Nyní září z hlubin Země božské Já Kristovo i věčné Já Matky Země, věčné Panny. Proto každý člověk může najít ze svého nitra Krista, neboť Kristus v mysteriu Golgoty prošlehl a oplodnil Ohněm své krve všechna lidská já. Každé lidské duchovní já má v sobě od té doby latentně Kristův zářící obraz (zničit ho lze pouze vědomě cílenou černou magií). Proto může být každý člověk Země spasen Kristem, když se učí žít z vlastního božského já. Kristem vykoupené božské já si jen potřebuje uvědomit golgotské mysterium a nastoupí tím cestu ke vzkříšení v Kristu, pocítí jeho vliv v hlubině svého bytí. Až jeho silou přepracuje své nižší já a Světlo Kristovo vědomě vetká do temnot pudového podvědomí své duše, dosáhne osvobození z karmických sítí.
Kristus na cestě z duchovních výšin k pozemskému lidstvu s sebou nesl kosmickou inteligenci, kterou by mohlo lidstvo v dalším vývoji používat. Michael jako Kristův pomocník doprovází lidstvo v jejím správném individuálním využívání. Měl od samého počátku za cíl svobodného člověka, jednajícího z poznání. Vzhlíželi k němu nejvyšší zasvěcenci a učitelé lidstva. Doprovázeli proto člověka k dosažení cíle tohoto vývoje tím, že zdůrazňovali samostatné poznání a sílu úsudku. Na této dlouhé cestě zachoval Michael člověku věrnost.
V předkřesťanských dobách jsme měli probudit síly Svatého ducha. Pak mělo procitnout i naše vyšší já, které přijalo od Krista sílu vzkříšení. Aby člověk mohl následovat Krista, zůstal archanděl Michael tváří Kristovou, jeho největším pomocníkem, sestupujícím až k člověku. Začal působit na lidské já, aby se nedalo strhnout do zla. Učí člověka, aby porozuměl kosmickým silám Slunce, ze kterých přišel Kristův impuls na Zemi. Připravuje lidské duše k prohloubení a dává jim každoročním přílivem sil sférického železa kosmickou sílu sebevlády. Znovu a znovu pomáhá každý podzim člověku, aby se přiblížil ke Kristu a pochopil jeho božskou podstatu.
Tento aristokrat mezi archanděly zaujímá místo, srovnatelné s postavením Slunce mezi planetami. Je vládcem planetární solární sedmy planet: Měsíce, Merkura, Venuše, Slunce, Marsu, Jupitera, Saturna, neboť Slunce je centrem sedmi planet kosmických, které z něho čerpají své životní síly.
Neptun, Uran a Pluto, které lze nazvat kontrolními planetami, náležely k jinému hvězdnému systému. To lze zjisti již z toho, že se otáčejí v opačném směru nežli sedm planet solární sedmičky. Připojily se k naší sluneční soustavě a nabývají stále většího vlivu na naši Zemi.
Každý ze sedmi planetárních archandělů vládne nejen jednomu ze dnů týdnu, ale i jedné zemské epoše, dlouhé zhruba tři a půl století. Skrze tyto archanděly uplatňuje Michael rovněž své působení. V dnešní době, od roku 1879, panuje epocha působení právě archanděla Michaela.
Jeho působení není vázáno pouze ke kosmu a mikrokosmu, nýbrž působí také v makrokosmu. Je též vládcem lidské astrality a každoročně na podzim proniká lidskou krev svými meteorickými vlivy. Pak rozvíjí síly, které nám vtělil, průběhem roku dále, takže tyto síly mají na konci jeho kosmické vlády vymanit lidstvo z vlivu draka zemského rozumu.
Když Archanděl Michael vystupuje na sluneční oblast působení, spojuje nás také se zodiakálními mysterii. Je prostředníkem mezi lidským duchem a silou Slunce i silami, plynoucími z makro-kosmického zřízení zodiakálního. Proto je „článkem“ věčného života, který pojí zřízení kosmické a který pomáhá každý podzim lidstvu z okovů ahrimanských mocností.
Během roku je podzimní vláda archanděla Michaela nejmocnější, když se Slunce nachází ve znamení Střelce, v době Neposkvrněného Početí. Mysticky Michael působí nejvíce, když Slunce vstupuje do svého domu, do zodiakálního znamení Lva. Je největším archandělem sluneční říše a je archandělem středu našeho planetárního systému.
Všimněme si: naše mentální čilost i naše vědomí sebe sama od konce zimy k létu ztrácí průzračnost, ochabuje, leniví, zatemňuje se. S létem nás to láká spojovat se s přírodním okolím i potěšením, které nabízí. Usínáme vůči niterným snahám, hodnotám a ideám, podobně jako ustrnuje příroda, opuštěná elementárními bytostmi. Ty vystupují v celých zástupech se zemskou duší do kosmických výšin. Tím ustupuje do pozadí i naše mentální aktivita, přihlašuje se činnost smyslů a sklon k efektním požitkům, které přinášejí okamžité silné uspokojení, předvedení se před okolím i před sebou. Člověk se více začleňuje do okolního světa, spíše však jen na smyslové úrovni vnějších podnětů. Není to dáno jen dobou dovolených a prázdnin, dobou teplého počasí, ale tyto niterné procesy jsou bezděčným odrazem či otiskem velkých procesů mezi kosmem a Zemí. Pluky elementárních bytostí, tyto „myšlenky Země“, berou na jaře a hlavně v létě lidskou mentální aktivitu v jistém smyslu s sebou k výstupu do kosmických výšin.
Pro nás to znamená spíše oslabování myšlenek, jejich vzdalování či odnímání. Naše myšlenky se stávají těžkopádnými, avšak v kosmických výšinách přijímají oplodnění, tříbení a oživování. To do nás vstoupí až s přicházejícím podzimem, spolu se sestupem zemské duše a všech elementárních bytostí zpět do našeho prostředí.
A jak konkrétně působí Michael na člověka? Po letním vzdutí smyslových, zábavních nebo společenských aktivit, po zlenivění myšlenek, se naše nitro klidní a zprůzračňuje. Těžiště naší osobnosti se uchyluje více do nitra. Myšlenky k nám snáze připlouvají, plují v nás přehledněji, orientovaněji. V soustředěném myšlení a logických posloupnostech můžeme nalézat zaujetí a zalíbení. Je to vhodná doba ke sledování impulsů myšlení, emocí, slov i činů a k logickému navazování jednotlivých myšlenkových pochodů, abychom nepoškozovali orgán myšlení nesprávným myšlením, které není vedeno logickým řetězem myšlenek, ale je ponecháno nahodilým vnějším i vnitřním vněmům. Současně s opouštěním venkovních radovánek, s odlučováním se od podnětů či lákadel světa, od smyslovosti, se naše vědomí postupně stahuje do soukromí nitra, jsme více sami se sebou. Vnitřní život se aktivizuje, stává se pestřejším a bohatším, u někoho i rozjímavějším. Někdy cítíme i úlevu od letní honičky za zábavami a nitro se nám stává zklidňujícím asylem. Současně s tím, jak s podzimem sestupuje duše Země z kosmu do svého planetárního tělesa a sjednocuje se s ním, sestupují s ní i elementární bytosti, nyní oplodněné a zaktivizované myšlenkovou činností kosmických hierarchií. Protože nás neviditelně obklopují, bere se odtud naše tendence k mentální aktivitě a jasu. Po oživení duchem vesmíru k nám přicházejí myšlenky tak svěží a průzračné, jako když jsme se právě probudili po osvěžujícím a obohacujícím spánku v duchovních říších. Jsme intimně naplněni a osvěženi moudrostí kosmu, kterou naše myšlenky oplodnily sestupující elementární bytosti.
Není proto ani náhodné, že již od keltských dob se v prvních dvou listopadových dnech vzpomíná na ty, kteří nás předešli na onen svět. Je to vzácné období, kdy se ztenčuje hranice mezi naším a jejich světem. Název svátků Všech svatých a Dušiček má konkrétní rozlišení. Svátek Všech svatých je vzpomínkovou slavností na zemřelé, kteří již dosáhli dokonalé čistoty a rajské blaženosti. O Dušičkách se vzpomíná na ty, kteří tohoto blaženého stupně zatím nedosáhli, tedy na duše v očistci. Síly, které proudí v několika dnech na přelomu října a listopadu, sbližují oba světy. Duše, které již vystupují či vystoupily z kámaloky, se mohou snáze přiblížit našemu zemskému prostředí a na chvíli vyhledat své pozůstalé. Lidem s vyvinutějším niterným vnímáním umožňuje tato doba snazší napojení na jejich milé na druhém břehu bytí, někdy i přijetí jejich sdělení.
Z KNIHY PUTOVÁNÍ MYSTICKÝM ROKEM A SKRYTÝ VÝZNAM SVÁTKŮ. (Malvern 2016)
2024 ©