NOVÁ KNIHA - VÝLETY ZA DUŠÍ ČECH

Napsal Karel Funk (») 8. 11. 2012 v kategorii Publikační činnost, vydané knihy, přečteno: 1341×

Kniha Karla Funka - Výlety za duší Čech aneb Národní kořeny a křídla. Taky by se dala nazvat Zdravé remízky českých dějin.

V rekordně krátkém čase ji vydal Ing. Antonín Červený.

/ťuknutím na obrázek zvětšíte/

                    

 

Text ze zadní strany obálky:

Tato kniha nepatří do řady těch, které nás směrují k energeticky nabitým či jinak vyhledávaným místům naší vlasti. Nenavštívíme v ní silově vibrující místa k návštěvě. Spíše mystéria, zasutá do paměťových stop národa. Budeme evokovat místa, která na mapách nenajdeme. Místa, která tvoří v jistém smyslu průniky do české národní duše, místa na kterých se můžeme ocitnout blíže k vnímání naší národní identity, jak nám byla věnována a vtisknuta naším národním géniem, nebo chcete-li – duchem – duší - archandělem. Náš národ se mu přibližuje, ba snad i na něho napojuje zatím jen v pohnutých dobách, ať už tragických, nebo radostných, katarzních. Nynější starší generace to mohla zažít v době „Pražského jara“, v Srpnu 68 a pak po dlouhé odmlce až po 17. listopadu 89, či krátce před tím, při svatořečení Anežky České, částečně i při povodních. Naposledy se s námi cosi dělo po úmrtí Václava Havla. Je to asi jako když se vám z vlaku na Prahu na vteřinu nečekaně rozevře mezi vrchy pohled na pohádkový svatográlský hrad Karlštejn.

 

 

 

ČÁST OBSAHU:


ČÁST I. - KOŘENY A KŘÍDLA SLOVANSKÉHO VLASTENECTVÍ

NĚCO MÁLO O VZNIKÁNÍ A ZANIKÁNÍ TÉTO KNIHY; VOLNÉ TOULKY DĚJINAMI

LEY-LINIE SLOVANSKÉHO ČASOPROSTORU

SLOVANSKÉ PŘEDJAŘÍ

CESTY VLTAVÍNŮ, ČECHY A SVATÝ GRÁL; KOSMICKÉ OPLODNĚNÍ KRAJINNÉHO CHRÁMU ČESKÉ PÁNVE

POHLEDY DO NEJSTARŠÍ DOBY ZEMĚ ČESKÉ - PRAOTEC ČECH

POSVÁTNÉ HÁJE, BOGORODICE NA ATHOSU

JARNÍ OBRODNÁ MYSTERIA

NAŠE ŘEČ A VESMÍRNÉ SÍLY LOGU

SKRYTÉ POZADÍ 28. ŘÍJNA 1918 - CO O NÁS PŘEDPOVĚDĚLO ZJEVENÍ SV. JANA?

SYMBOLICKÉ SOUVISLOSTI ŽIVOTA I SMRTI TGM

PŘEDOBRAZY BUDOUCÍCH EPOCH

ZA MYSTIKOU NAŠICH NÁRODNÍCH KOŘENŮ – JIRÁSEK, SMETANA, MUCHA

MUŽNÁ PŘÍMOST A HUMÁNNÍ SRDEČNOST JIRÁSKOVA

SLOVANSKÉ OSUDY PODLE ALFONSE MUCHY

SYMBOLIKA NA RŮŽOVÉM PALOUČKU - SRDCE KOMENSKÉHO SPLYNULO SE SRDCEM NÁRODA

ESOTERNÍ POZADÍ VSTUPU KOMUNISMU NA EVROPSKOU SCÉNU

CO NÁM DÁVÁ A CO OD NÁS ŽÁDÁ VODNÁŘSKÝ VĚK?

TAJEMNÁ RUSKÁ LEGENDA; NEVIDITELNÉ MĚSTO NA DNĚ JEZERA SVĚTLOJAR

UCHÝLÍME SE DO RODOVÝCH OSAD?

POD VEDENÍM NÁRODNÍHO ARCHANDĚLA

JAS DUCHOVNÍHO ŽENSTVÍ VE SLOVANSKÉ MINULOSTI I BUDOUCNOSTI


ČÁST II. - OSOBNÍ „ILUSTRACE“ KE KNIZE - SOUDOBÉ PŘÍBĚHY Z NAŠICH KRAJIN

BRÁNA DO ČESKÉHO RÁJE

SVATOGRÁLSKÝ MAJÁK - LÉČENÍ ČESKÉ KRAJINY KARLŠTEJNEM

AKUPUNKTURA PRO ZEMI – SÍLY ŽIVLŮ V PRAZE

SRDCE A HLAVA VÁCLAVSKÉHO NÁMĚSTÍ

NESNÁŠÍME A VÁLCUJEME POTÍŽISTY

HORNICKÁ SVORNOST A ZBOŽNOST POD SVATOU HOROU

ČESKÁ STOPA POD JIŽNÍM KŘÍŽEM

PĚŠÍ POUŤ NA KARLŠTEJN. ODKUD? Z ANGLIE

SKŘÍTKOVÉ DOMORODÍ A SKŘÍTKOVÉ VELEHORŠTÍ


ČÁST III. - TOULKY ČESKÝM UMĚNÍM (Z  AUTOROVY OSOBNÍ KORESPONDENCE - TEDY POVÝTCE SUBJEKTIVNÍ)

VLASTENČENÍ A VLASTENECTVÍ

OPERA - UMÍME JI POSLOUCHAT?

FRANTIŠEK BÍLEK NÁS PROMĚŇUJE

SMETANOVA TRAGIKA A HEROISMUS

DVOŘÁKOVA NÁRODNÍ MYSTIKA; PRVNÍ HUDBA NA MĚSÍCI BYL DVOŘÁK

OD POPU K BAROKU

VTISK DOBOVÉ ATMOSFÉRY DO HUDBY

NÁLEZ: MARTINŮ

VZPOMÍNKY NA MÍSTA

PROMLOUVÁNÍ NÁRODNÍ DUŠE

ŠTĚPÁN RAK A ZODIAK

KDYŽ MALÍ ZTVÁRŇUJÍ ŽIVOTY VELKÝCH, VNÁŠEJÍ DO NICH JEN SVOU MALOST

ČERNOŠICKÁ BAROKNÍ SLAVNOST V ROCE 2011

PETR ULRYCH - MEČ A PŘESLICE

Objednat si ji můžete na tel./fax: 543 213 006, 775 563 052
email: info@agapebrno.cz



Ukázka z úvodu:


NĚCO MÁLO O VZNIKÁNÍ A ZANIKÁNÍ TÉTO KNIHY; VOLNÉ TOULKY DĚJINAMI

 

Tahle kniha je spíše odvrácenou stranou toho, co se píše v učebnicích historie. Zraje už přes půldruhého desetiletí. Odpočívala v počítači v dobách mého zapomnění i zpochybnění, přečkala i nejrůznější záměry ji zkombinovat ještě s něčími texty. Nejprve jsem myslel na pana profesora Zdeňka Neubauera. Trochu jsme o tom i nezávazně jednali, i když bez konkrétnějších kontur. Posléze jsem ale pojal názor, že jeho osobitost a celistvost by nebylo dobré ředit nějakým Funkem. Navíc by to pak byla kniha příliš objemná a pro čtenáře jaksi „dvojaká“ i co do mentálního zaměření. To není jako když pan profesor vzpomíná v jiné knize na svůj svatojánský výlet s Ivanem M. Havlem a Martinem Paloušem - psaní o tom se dalo zkombinovat dobře. Přesto mi to nedalo a cituji v knize alespoň jeden páně profesorův článek. Když podnikl Antonín Dvořák s Leošem Janáčkem výlet po jižních Čechách, zapsal si Janáček do deníčku: Řečí oněch tří dnů mnoho nebylo. Tak co by se do uzlíčku vešlo. O naší krajině, i té dějinně rozprostřené, je krásné mlčet. To by ovšem nemohly vznikat knihy. Snad ale mohou i některé knihy inspirovat k mlčenlivým prožitkům čehosi, co si o to nenápadně říká.

Po zkušenosti se dvěma díly tématicky poněkud roztříštěné knihy Světliny, do které jsem zapojil i texty mých tehdejších kamarádů, jsem hledal k této knize i kombinaci s textem scénáře k někdejší televizní Mýtické trilogii, sešlo však i z tohoto pojetí. Zase by to nebylo ani tak barevné, jako roztříštěné. Coby člověk spíše společenský jsem tehdy opět hledal i nějaké společenství spoluautorů pro psaní. Nakonec jsem si tu pro vás zbyl sám a asi to tak má být. Ono by asi mělo stačit společenství se čtenářem. A je to, máme to vyřešeno. To mi to ale trvalo.

I tak bych této knize asi mohl vytknout její určitou nesourodost v tématech či pojetí, uhýbání od své linie, ale už to tak nechám, třeba se s tím vážený čtenář smíří. Nebo si toho ani nevšimne. Nebo všimne, ale nebude mu to vadit. Anebo žádná nesourodost není? Co na tom. Ani naše letní toulky po krajině nestihnou projít a prožít úplně vše.

Některé texty k této zamýšlené knize, které mi ležely v počítači, jsem už „rozházel“ do knih jiných, hlavně Odívání Sluncem a Epopej Mariánství, ale vznikaly další. Mám dnes silný pocit, že naše společnost či užší zájemci už nepotřebují konkrétní popisy energetických vibrací posvátných míst, o tom už bylo napsáno za poslední roky mnohé a stalo se to téměř módou a základem esoterické turistiky, mnohdy až příliš hlučné. Dnešní doba se vyznačuje konzumem. Nejen hmotným. Existují konzumenti metod či "nabíjecích" předmětů, konzumenti silových míst, konzumenti kostelů, konzumenti guruů, konzumenti přírody... Nám spíše půjde o směr opačný – o sdílení. Sdílení s předky, se současníky, i s těmi, kterým připravujeme budoucnost. Tichým sdílením můžeme i starou hodnotu obnovit, posílit. Předměty sdílení budou obsahy jednotlivých kapitol.

Nemělo by zde jít o sdílení nad prožitky jednotlivých míst (i když ani tomu jsem se zde nevyhnul), ale sdílení nad ději a situacemi, kterými prošly osudy našeho národa a hluboce se do něho vtiskly, snad se staly i součástí jeho mýtu. Víc než jsme ochotni si po desetiletích falešné internacionální propagandy uvědomit, souvisíme i s osudy našeho velkého ale vývojově mladšího bratra, Ruska. I jemu se kniha místy věnuje.

Rádi se mnozí spřízňujeme se svým okolím: se stromy, potoky, mlhami, prosluněnou krajinou, měsíčním svitem…, zkusme se podobně spříznit třeba s Praotcem Čechem, s kosmickým původem vltavínů, s posvátnými slovanskými háji, s mysterii našeho jazyka, s vyzařováním hradu Karlštejn, se skrytým pozadím 28. října 1918, s legendou o Neviditelném městě Kitěži, s bohatou symbolikou Růžového paloučku u Litomyšle… I s kapličkami u cest, které stavěli lidé, kteří měli jiné náboženské i vlastenecké cítění, než my. Dnes už se nelze tetelit svou hrudí při vlasteneckém zanícení. Jsme jiní. Vlastenectví není ani zdolávání sochy svatého Václava opilými hochy po vítězství ve fotbale, ani jejich vyřvávání Ať žijou Češi. Protože se už nemusíme hájit a vymezovat ani vůči Habsburkům, ani vůči Hitlerovi či devastující sovětizaci, je tím krásnější k vlastenectví směřovat samostatně, volně. Nemusíme si ho už vydobývat, nikdo nám neklade odpor. Snad nám to i chybí. Byli jsme zvyklí si vlastenecké vědomí sílit neustále nějakým vymezováním. Vidíme to i z písní, které si národ postupně během dob zpíval: Kdož sú Boží bojovníci, Čechy krásné, Čechy mé, Ta naše písnička česká, My Prahu nedáme nebo Bratříčku zavírej vrátka či Běž domů Ivane. Je nyní na čase v dobách klidu a vnějšího neohrožení hledat si s láskou i jiné prvky národní svébytnosti.

Namísto vlasteneckých citových kulis a prvoplánového vyčichlého hurávlastenčení předminulého století nebo bojů s oběma totalitami ve století minulém usiluje tato kniha probouzet vlastenecké city a prožitky na základě popisů mýtů i událostí, situací, skutečností v jejich skrytějších souvislostech, od dávné minulosti až po dnešek. Nynější vlastenectví by mělo mít kořeny i křídla.

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.