Přátelé a kamarádi,
od dětství jsem se bál představy, že zůstanu jednou někomu na krku a nebudu schopný se o sebe postarat. Před sedmi lety se má obava vyplnila a já zůstal na krku dokonce celému kolektivu ošetřovatelek, bez jejichž pomoci bych se v posteli ani neobrátil na bok. Murphy to předpověděl: Čeho se nejvíc bojíš přijde a bude to ještě daleko horší, než si umíš představit!
Ale ono to není horší, je to jen jiné... Nejlepší a nedocenitelné rady mi dala nevidomá kamarádka - Musíš se naučit přijmout s pokorou svůj osud a zamilovat si ho!
Toto poselství vám posílám do nového roku a upřímně děkuji za přátelství, kterého si vážím s postupujícím časem stále víc!... při zadávání vašich adres jsem si s každým chviličku popovídal...
Přeji vám štěstí, protože sám na sobě jsem poznal, že je lepší být trochu nemocen a šťastný, než absolutně zdráv a nešťastný...
Těším se na setkání!
Alfred