Dialektika
Na slunci maže si holčička
své první bílé šaty
za ní ve stínu babička
rozbolavělé paty
Jedna má bílé šatičky
druhá má vlasy bílé
obě musí jíst kašičky
žádné to není milé
Jedna má do ženství daleko
druhá už od něj nic nečeká
ta v bílých šatičkách dětství
bílých vlasů se neleká
Ta malá šaty si mazat přestane
té druhé vzpomínek bolavá pata zůstane
/pro odlehčení posmrtných témat - dávný opis básně, darované snad od M. P., napsané v jejím dětství/