Na můj minulý text, místy trochu povrchní, reagoval oprávněně přítel Karel Jirka: Je to velice pěkné počtení. Jenom bych asi nesouhlasil s tím, že kromě "babišnovin" jsou tu jenom ty elektronické. Z těch hlavních a podle mne seriózních jsou tu třeba Hospodářské noviny a Deník, které mají podle mne stálou kvalitní úroveň, i třeba ono Právo, ale i řada časopisů z nichž některé jsou založené výraznými novináři, kteří odešli z Mafry poté, co ji koupil Babiš, například: Respekt, Reflex, Echo 24, Reportér, spíše levicovější A2 Alarm - to jsou ty větší, pak jsou tu nízkonákladové kulturní týdeníky typu Tvar apodobně. Ono má smysl o nich vědět a podporovat je, aby nezanikly. Zrovna dnes (asi to nebude náhoda) jsem četl na facebooku velmi trefný a důležitý status paní Veselkové (farářky Obce křesťanů) s výňatky z recenze Pavla Hlavatého ke knize Timothy Snydera "Tyranie - 20 lekcí z 20. století", ve které se píše o těchto věcech a o této důležité podpoře tištěných novin.
Status je veřejný, dovolím si Vám ho sem tedy překopírovat:
"Žádní dospělí nepřijdou. Ten binec je náš.
Timothy Snyder
...
Bod 1: Nepodřizuj se předem.
...Ilustrativními historickými příklady jsou situace v Německu v roce 1932 poté, co nacisté zvítězili v demokratických volbách a obdobná situace v Československu roku 1946 (byť tyto volby už tak úplně demokratické nebyly) — období naší třetí republiky (1945–1948) ostatně považuji za nejbližší tuzemskou historickou analogii s naší dnešní situací. ...
Bod 2: Ochraňuj instituce a braň je.
... Proto je důležité si spolu se Snyderem uvědomit: „Instituce se neubrání samy od sebe. Pokud se jim nedostává soustavné ochrany, zhroutí se jedna po druhé.“ Vybraným příkladem (tentokrát jediným) je likvidace struktur právního státu po nástupu nacistů v Německu. Mnoho občanů odmítalo připustit — také veřejně — že nacisté opravdu uskuteční to, co předtím programově hlásali, protože jim v tom zabrání přežívající instituce demokratického státu. Uskutečnili, a to překvapivě rychle.
Bod 4: Přijmi zodpovědnost za podobu světa.
... Zůstaneme-li u symbolů, pak hákové kříže jsou u nás stále ještě celkem ostrakizovány, jakkoliv tolerance k nim mírně stoupá. Nicméně pěticípé hvězdy a srp a kladivo jsou symboly, které dnes lze potkat docela často. Snad ještě větší je pak tolerance k zobrazování osob-symbolů — oblékl-li by si někdo tričko s Hitlerem, asi by daleko nedošel, tričko s Leninem či Stalinem by negativní odezvu většinou nevyvolalo a Che Guevara se dnes „nosí“ docela běžně. Ilustrativní příklad, že přece „není nenávist jako nenávist“.
Bod 9: Nepoužívej fráze, přemýšlej o tom, co říkáš.
... „Vyhýbej se otřepaným frázím. Vyjadřuj se samostatně. Odtrhni se od internetu. Čti knihy.“ ... Právě tady je třeba zmínit problém klipovitosti, která stále více paralyzuje četbu, kdy kratší texty vytlačují delší, mělčí hlubší, jednodušší složitější a banální zásadní. Jedním z výsledků tohoto procesu jsou pak sociální bubliny, jejichž členové se utvrzují ve svých omylech, bludech, chybách, předsudcích i konspiracích. A to zacykleně a vůči vnějšku stále více agresivně. Přitom to vše máme v sobě v nějaké podobě všichni a tlumit či korigovat to mohou pouze mravní sebereflexe, sebevzdělávání, kontemplace a diskuse.
Bod 11: Hledej, pátrej, analyzuj.
... Důraz je kladen na ověřování zpráv i analýzu zdrojů. Dále pak na převzetí zodpovědnosti za zprávu, kterou dál šíříme. Velmi důležitá je výzva ke koupi (či předplacení) seriózních tištěných médií, protože to, co platíme, samozřejmě podporujeme. „Zaplatit instalatérovi nebo automechanikovi považujeme za správné, ale zprávy požadujeme zadarmo.“ Na to jako bychom v době internetových zpráv zdarma zapomínali. ...
Bod 14: Chraň si soukromí.
... „Totalitarismus smazává rozdíl mezi soukromým a veřejným nejenom proto, aby jedince zbavil svobody, ale také aby celou společnost odpoutal od normální politiky a nalákal ji na konspirační teorie. Namísto rozlišování faktů a vytváření jejich interpretací se necháváme svádět představou skryté skutečnosti a všeobjasňujících temných spiknutí.“
Tento bod souvisí s body devět a jedenáct, ostatně většina Snyderových bodů je mezi sebou úzce propojena či se přímo překrývá. Současné tažení — opravdu se nechce napsat „vítězné“ — různých dezinformačních, konspiračních či kryptopropagandistických webů i jiných médií je opravdu velmi znepokojivé, v této souvislosti je třeba si pozorně všímat inflace slov „nezávislý“, „svobodný“, „otevřený“, „necenzurovaný“ apod., která je zvláště výrazná v posledních letech. ...
Bod 18: Když nastane, co bylo nemyslitelné, zachovej klid.
... V závěru tohoto bodu cituje Snyder postřeh prezidenta Spojených států Jamese Madisona „tyranie vzniká kvůli nějaké vhodně nastalé krizi“. Poselství tohoto bodu lze také aplikovat na negativní systémové změny (ať už půjde o následky voleb či nikoliv), které nás v horizontu blízké budoucnosti s vysokou mírou pravděpodobnosti čekají. A nejde tu o ono švejkovské „to chce klid“ (to mimochodem nepochází od Haška, ale až z literárně slabého pokračování Švejka od Karla Vaňka), které překrývalo všeprostupující pasivistický cynismus normalizačního období, ale o schopnost čelit s chladnou hlavou výzvám, které nás v blízké budoucnosti čekají.
(Výňatky z recenze Pavla Hlavatého ke knize Timothy Snydera "Tyranie - 20 lekcí z 20. století". Recenze uveřejněna ve sborníku Okruh a střed 2017/2 - Mezi demokracií a tyranií.)
http://oas.obec-krestanu.cz/2017-3
zdroj zde: https://www.facebook.com/stanislava.veselkova/posts/2193261777625823
Text statusu z FB publikován s laskavým svolením autorky.
2024 ©