DEZINFORMAČNÍ MAŠINERIE V NAŠÍ REALITĚ I V ESOTERICE; INFIKOVANÉ DUCHOVNÍ TEXTY.

Před šesti lety jsem si poznamenal na adresu Anthroposofických rozhledů: "AR se staly, jak je vidět, krom vysoce hodnotných textů,  i pravidelnou platformou jedince JB k jeho zúženému a antroposofickým přístupům nahony vzdálenému vnímání současného světa i naší země (jakoby se tu bezděčně projevovalo trauma ze zániku přehledného jednoduchého vidění světa za komunismu, nostalgie za starými pořádky, kdy nás cenzura udržovala v poklidu), ke kterému používá omezené až pokleslé výrazivo a klišé (snad v každém čísle ironizuje nějakou "neviditelnou ruku či nohu trhu" nebo "zlaté tele  kapitalismu" apod., tedy kritika toho, nač pisatel, soudruh profesor, nebyl ve své ideologii zvyklý či to znal teoreticky jen z marx-leninských pouček). Tyto expresivní výlevy zapšklého levičáckého zaměření u něho nyní jen sublimují do vidění současného světa, které spíš dezorientuje. Místo kladení faktů a neosobní práce s nimi (v pozadí s vřelým vztahem ke světu) je tu prvořadé ironizující jedovaté hodnocení, což  bývá znakem pokleslé publicistiky. Toto místy zaťaté zužující vidění, byť s občasným použitím anthroposofické terminologie, považuji za degradaci AR na úroveň komentářů hospodských všeznalců či schůzky bývalých nomenklaturních kádrů."

          Podivil jsem se později, že v obdobném náhledu na AR jsme se shodli i s jedním z mála našich tehdejších tvůrčích anthroposofů starší generace panem Ratmírem Zoubkem, kdysi i s Vladimírem Nejedlo či Holanďanem Harriem Salmanem. (Malá perlička: když tento filosof kultury, inspirovaný rosenkruciánstvím a anthroposofií, sociolog a autor skvělé knihy Evropa v novém světle  přicestoval v 90. letech do Čech, aby zde přednášel na univerzitách i domácích seminářích, zaslala holandská Anthroposofická společnost té české pro jistotu dopis, že pan Salman není jejich členem. Není to projevem ideologického strachu, křeče a netolerance? O ruských poměrech vyprávěl Harrie Salman z vlastní zkušenosti cesty přes celé Rusko - bylo to ještě horší, než jak líčila západní "štvavá propaganda".)

           Oprávněně si čeští politici napříč spektrem, snad s výjimkou komunistů a okamurovců, kladou po vítězství Trumpa otázku, zda bude pokračovat dosavadní podpora USA zemím někdejšího východního bloku. Naproti tomu v posledním čísle AR v přeloženém článku autora Eisenhuta jsou USA a EU činěny zodpověnými, že "poškozují Východ" (proč si tedy východní Evropa  zvolila svobodně svou prozápadní orientaci?) a že USA a EU "tvoří společný blok vůči Východu, čímž má být Rusko tlačeno do asijského společenství". Autor si neujasnil, že kdyby tento ochranný blok netvořily, sahalo by ruské okupační impérium (včetně jeho agrese, ožebračování, nekulturnosti a barbarství) přes celou Evropu až k Atlantiku, jak kdysi řekl už Václav Havel. Tedy chudáku mírumilovnému Rusku Západ zase křivdí. Kdo se kam v dějinách tlačil? Rusko k nám nebo Západ do Ruska?

            A jak se ruská dezinformační strategie a praxe projevuje v naší nynější realitě? Jsou jí infikovány mnohé náhledy nejen široké veřejnosti, ale i duchovních kruhů. Má jinou, přívětivější a naoko odbornější úroveň, než měla ta  komunistická, průhledně a přímočaře štvavá. Vynikající přehled o tom má už dávno pan Karel Jirka. Napsal mi o tom text, jehož většina byla původně psána jako reakce v jedné mailové komunikaci:
 
         "Problematiku současné informační války ze strany Ruska (přesněji současného vedení Ruska), jsem od jisté doby začal sledovat poměrně dost pozorně a je jasné, že ne vše je možné rozklíčovat, nebo aspoň ne snadné. Toto působení je velmi masivního charakteru a málokdo si uvědomuje, kolik dezinformačních aktivit je denně vůči Čechům, nebo i státům Evropy rozvíjeno. Svého času jsem se zabýval i některými příklady z Aeronetu. Aeronetem se zabývají i někteří investigativní novináři, podle všeho je to projekt profesionální PR agentury, jež pracuje podle objednávky ruských tajných služeb. Jeho působení je velmi závažné. Možná daleko závažnější je ale působení takového média, jako jsou Parlamentní listy, ty mohou mnozí brát jako profesionální a věrohodné médium (už ten název) a mají obrovskou čtenost a dopad na společnost. Činnost tohoto média je ale tak trochu výsměch skutečné žurnalistice a pravidlům, které ve zdravé žurnalistice mají platit a toto médium se uvádí jako jeden z velkých pomocníků informační, nebo dezinformační války.

         Ruské tajné služby prý už před lety výborně zmapovaly témata, na které lidé v jednotlivých státech "slyší". Na co bych, jako člověk mající vztah k duchovním rozměru světa, asi nejvíce upozorňoval, je, jak se ruským tajným službám u nás to dezinformační působení daří uskutečňovat také prostřednictvím stránek orientovaných právě na lidi, mající potřebu číst a přijímat texty z duchovní oblasti, texty duchovnějšího charakteru. Tam, podle mě, odvedli "pěkný kus práce"... Už před časem, když jsem se o nějakou ruskou propagandu vůbec nestaral, jsem si začal všímat, že se u nás objevují weby, duchovně zaměřené, které mají velmi profesionální úroveň, jsou krásné, přinášejí různé duchovní texty (u nich bylo možno pociťovat, nebo přímo vidět, ruské zdroje), dokonce překlady celých knih. Nyní už to tolik nesleduji, ale vím, že na mnohých se potom postupně začaly, jakoby nenásilně, objevovat zprávy a texty ze sputniku a dalších webů s prokremelským a dezinformačním pohledem, nebo odkazy na zprávy na těchto webech. Ta dezinformační mašinérie u nás velmi dovedně využívá, u určité části obyvatelstva, právě často onoho "esoterního bahýnka", přístupů, které nemusí mít se skutečným duchovnem nic společného, onen typ lidí řídící se "pocity", "vnuknutími", "intuicemi" a často zcela ignorující zdravou soudnost a kritičnost. Je nehezké vidět, jak to lidé bez rozlišení přijímají... Jinak vše je samozřejmě komplikovanější, lidé často přijímají dezinformační pohledy proto, protože v těchto "zprávách" a pohledech se často vyskytují zrnka pravdy, ale tak, aby se lidé "chytili" a přijali prokremelský pohled..."

Výmluvný byl dialog z jednoho tv dokumentu, který se odehrál po jedné z vítězných bitev 2. SV:

Churchill: Bůh je na naší straně.

Stalin: Na naší straně je Ďábel. Je to dobrý komunista.