V pátek, 21. října, pan profesor Zubov na facebooku napsal další silný text, jeho překlad je zde: Tuto středu jsem poprvé po osmi letech přednášel studentům univerzity.
Na jaře 2014, poté, co jsem ve "Vedomosti" publikoval článek "Už se to stalo" o anexi Krymu a o tom, co bude následovat, pokud se nezastavíme a nedáme zpátečku, jsem byl vyloučen z MGIMO, a jak jsem záhy pochopil, zakázali jakékoli ruské univerzitě přijmout mě do profesorského sboru. Potom mi KGB zablokovala cestu na střední školu. Moje oblíbená profese byla zakázaná. S pomocí přátel jsem se ze situace nějak dostal – přednášel jsem na platformách "Novaja Gazeta", "Přímá řeč", přednáškový sál "Duben", přednášel jsem je doma před kamerou. Ale všechno tohle nebyla práce s mladými lidmi na jejich vzdělání a výchově, ale obracení se ke světu. Velmi důležitá věc, ale zároveň velmi odlišná od mé milované pedagogiky a vyučování.
Nudní lidé z Lubjanky mi zakázali pracovat na vysokých školách, zakázali mi učit ruskou mládež, a zakázali jí učit se ode mne.
A po více než osmi letech – první vysokoškolská přednáška. Obrovské „on-line“ publikum, asi dvě stě studentů a učitelů, kteří se k nim připojili. Vřelá, přátelská atmosféra, pozdrav od prorektora, takové ticho v sále, že je slyšet bzučení klimatizací.
Byl jsem rozrušený, bál jsem se, že jsem za ta léta, co jsem byl nucen opustit školu, zapomněl, jak se studentům přednáší. Obzvlášť proto, že jsem přednášel v cizím anglickém jazyce, kterým vůbec nemluvím jako rusky, a přednáším pro studenty, jejichž angličtina taky není rodná - přednáším Rusům a Ukrajincům, Bělorusům a Maďarům, Čechům a Slovákům, Němcům a Rumunům. Přednesl jsem první přednášku kurzu o filozofii ruských dějin v cizí zemi, a pak jsem odpovídal na otázky. A to všechno v českém Brně, na Univerzitě Tomáše Masaryka, kam jsem byl pozván v těchto pro naši zemi těžkých dnech.
Přijal jsem toto laskavé pozvání jen proto, že jsem věděl - ve své vlasti mám zaručené v lepším případě mlčení, v horším vězení - jako můj dobrý přítel Leonid Gozman, můj přítel a kolega Vladimir Kara-Murza, jako Jurij Dmitrijev a mnoho dalších.
Krok za krokem v mé zemi vládnoucí KGB vytvořila policejní despotismus a poté, co udusila svobodu slova, uvrhla občany do chřtánu války. Tento proslulý výbor nepotřebuje myslící lidi, kteří znají historii své země a světa, kteří se zamýšlejí nad vznešenými otázkami filozofie a teologie. Potřebuje "polena s očima", kteří věří primitivním nesmyslům čekistických ideologů a poslušně je opakují. Potřebuje vojáky s vymytým mozkem, kteří jsou připraveni jít na smrt a vraždit nevinné lidi. Potřebuje je, neví proč, protože tento zatracený Výbor, dobře si vědomý soukromých cílů, není ochoten přemýšlet nad cílem konečným, finálním, protože tento cíl děsí samotné čekisty - tímto cílem je zničení celého světa, každého života v něm, každé myšlenky, každé svobody. Tímto cílem je proměna naší krásné Země, naší modré planety, ve smrt a peklo, v termonukleární popel.
A aby se to nestalo, musíme učit, musíme inspirovat mladé lidi k hledání pravdy, musíme zapalovat pochodně jejich duší, aby se jim odhalilo vše svaté a krásné, čím lidstvo po staletí žilo. A samozřejmě to musí být v první řadě provedeno v mém rodném jazyce, v mé rodné zemi, mým rodným lidem v Rusku.
Ale pokud jsem zatím v Rusku odsouzen k mlčení, budu tak činit kdekoli na světě v jakémkoli jazyce, který znám, jakýmkoli studentům, bez ohledu na to, z jaké země mě přijdou poslouchat. A vždy budu mít na paměti, že tím, že je učím, učím i své ruské studenty a zasévám semínka pravdy ve své rodné zemi, kde jsou i hroby mých otců.
Mezitím - tady, v Brně, pod českým nebem tak přátelským k Rusku, v útulném městě připomínajícím starou, předrevoluční Moskvu, její Arbatské uličky, na univerzitě pojmenované po Tomáši Garrigue Masarykovi - muži, který ve své době, v době prvního ruského exilu, udělal neskonale mnoho pro zachování ruské kultury, pro výchovu ruského člověka, osvobozeného od čekismu-bolševismu.
A jsem rád, že jsem svou první přednášku po osmi letech mlčení, kdy je mi má vlast stále uzavřena, přednesl právě zde - na české půdě, v Brně. Bůh žehnej tomuto úsilí!
Přeložil a laskavě poskytl Karel Jirka;
Profesor Zubov uveřejnil na FB. Učí na Filosofické fakultě
Masarykovy university v Brně.
Vysvětlivka k pojmu Čeka:
Čeka byla první ze série tajných policií v Sovětském Rusku. Byla založena Felixem Dzeržinskim na Leninův popud 20. prosince 1917. Podle Bucharina bylo "Státní donucování pod diktaturou proletariátu metodou budování komunistické společnosti." Čeka získala mimosoudní pravomoci, tj. právo stanovit výši trestu bez projednání případu před soudem. V roce 1922 byla přetvořena v GPU, posléze v roce 1923 v OGPU. Soupeřila s vojenskou rozvědkou GRU, v roce 1934 pak byly všechny složky tajné policie sjednoceny pod NKVD. Její pětiletá existence stála život odhadem 200 až 500 tisíc lidí. Její štáb se nacházel v Moskvě, v ulici Bolšaja Lubjanka, v domě č. 11, kde dříve sídlila pojišťovna Jakor a londýnská společnost Lloyds. Později se Čeka přestěhovala do domu č. 2, kde se nacházela ruská pojišťovací společnost Rossija. Ulice byla později přejmenována po prvním předsedovi – ulice Dzeržinského/Dzeržinská.Wikipedia (CS)
.oOo.
POSLEDNÍ ROZHOVOR S PANEM PROFESOREM:
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-putin-valci-kvuli-imperialni-nostalgii-rusu-rika-historik-zubov-40413105#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu>
Rusko míří do 19. století.
.oOo.
A ODKAZ NA MILÝ ROZHOVOR S ŠARMANTNÍ MANŽELKOU BÝVALÉHO
VELVYSLANCE V KYJEVĚ; POZDRAVUJE VNOUČATA VÁŽENÉHO
FERDINANDA VAŇKA, TEDY VÁCLAVA HAVLA
https://twitter.com/OndrejNovacek/status/1587398792701251585?s=20&t=XiKgIXXWRsii6I9o9FIsrA>
.oOo.
Rozhovor Petry Procházkové:
file:///tmp/mozilla_admin0010/Ukrajina-20221031.pdf
.oOo.
Z mailu Martina Dohnala:
Tohle se mi hrozně hezky čte:
Ukrajinská média zdůrazňují, že Praha od počátku ruské invaze patří mezi největší spojence Kyjeva. Českou pomoc Ukrajině vyčíslují v řádu desítek miliard korun.
Zelenskyj vyznamenal Prahu čestným titulem - Novinky<https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zelenskyj-udelil-titul-praze-40412977>
Tyhle zprávy mne hřejí u srdce
Přijde mi, že jsme jedna krev, jsou nám blízcí původem, a vlastně nevědomky splácíme otrockou práci ukrajinských stavebních dělníků za třicet let a práci ukrajianských uklízeček a pomocného personálu ve zdravotnictví. Dost pomohli rozkvětu naší ekonomiky.
.oOo.
Drobná osobní vzpomínka: Když se chartistům podařil za komunistů
ten vtip, že do Rudého práva dali blahopřání k padesátinám
Ferdinanda Vańka,
což byla hlavní postava Havlových her, a k tomu fotku Václava Havla s
přáním, aby ještě dlouho pomáhal našemu národu, prodával se ten
"ruďas" pod rukou za stonásobnou cenu. Cenzura soudruhů asi
nevěděla, jak ten "rozvraceč" Havel vypadá. Asi poprvé v historii
trafikanti rozprodali komunistický plátek hned. Byl jsem rád za
posledních deset kusů, které jsem sehnal k rozdávání.
2024 ©