Videopovídání o cestách k harmonii duše a ledasčem dalším – první díl při mlsání poháru Horká láska u kamenné zdi restaurace U Zlatého býka, v noci se nám pak zalíbilo točit mezi skálou a řekou (neúmyslně zvolený protiklad tvrdosti a poddajnosti, o kterém tam taky hovořím), třetí díl u píseckého Kamenného mostu. Točil přítel Petr, přičemž Petr = skála. Čtvrtý díl, točený na kamenných schodech u řeky, se zpracovává (stříhat Funka prý není jen tak, přeřeky a pomlky mi jdou docela dobře). Dopoledne točil Petr krokodýly v ohradě zoo v Protivíně, pak mne – zatím na svobodě. Když nám nakonec vybyl čas ještě na natočení tohoto dílu, bleskla mi hlavou věta A přece se točí. Nějaká povědomá, že? Jenže ji pronesl před čtyřmi staletími Galileo Galilei, a ne o filmování, ale o pohybu planet. Řekl to před církevním soudem, to mne nemusí strašit, ba ani riziko komunistického soudu, a to už 33 let. I to je důvod ke štěstí.
První díl jsme točili poblíž kamenné Putimské brány, která ovšem - dlouho jsem to nevěděl, hanba mi - není v Putimi, ale v Písku. Tak jako Písecká brána není v Písku, ale v Praze. A tak jako Karlovarské oplatky, Hořické trubičky, Ostravskou klobásu, Karlovarskou Becherovku nebo Olomoucké syrečky koupíme v každém městě.
Ale vůbec – hrdost na unikátnosti se na Písecku nějak vytratila. Tradiční hospoda U Reinerů měla na zdech interiéru nádherná stará vyobrazení. Restaurace tím byla unikátní ne-li v republice, tak alespoň v kraji. Malby před pár lety zmizely. To tuctové, co je tam teď, nestojí za pohled. Kapličkový hřbitov v Albrechticích nad Vltavou, navštěvovaný coby rarita turisty z celé Evropy, by též potřebval lepší péči. Každá kaplička obsahuje nebo obsahovala malbu světce a pod ním mravoučný verš, který charakterizoval konkrétního zesnulého či jeho povolání, Jsou to originální náhrobky s půvabnými a často vtipnými rýmovačkami o zesnulém. Tradiční unikátní rybárna Na Floriánku zanikla, patrně netečností nové majitelky. Restaurace řeckých specialit Poseidon dole na náměstí, kam jsem vodil návštěvy, zanikla. Architektonicky jedinečná písecká čtvrť malých baráčků podél řeky, Portyč (podle píseckých vojáků, vrátivších se v době napoleonských válek od italské Portici, kterým písecké domečky toto město připomínaly), taktéž. Rád jsem tam kdysi nasával dávnou atmosféru. Nebyla ochráněna, ale zbourána a nahrazena tuctovou moderní výstavbou. V zájmu turismu bylo uděláno z poklidného měšťanského Velkého náměstí - velké parkoviště. Ještě že nejde takto „zrenovovat“ Kamenný most či kostelní věž. A ještě že lze alespoň koupit v prodejně farmářů domácí mléko či kefír z farmy Vlkov, nebo v pekárně Čížovský chleba a drobné pečivo z rodinné pekárny v Drahonicích. V jedněch z prvních Hovorů z Lán v roce 1990 řekl Václav Havel, že by si přál, aby byl v každé ulici krámek, kde by měli něco, co jinde nemají. Někde to tak (skoro) je. Važme si toho, co nyní jakožto vyspělá země máme, není to málo, ale žádejme a dělejme víc, a nejen materiálně.
Bratranec – zedník obnovil po Listopadu zadarmo mirotickou kostelní věž a několik zchátralých kapliček. Nyní opět chátrají, neobnoveny. Oproti komunistické šedi, nudě, bídě a uniformitě se ledacos podařilo, skoro vše zlepšilo, jsme bohatí, buďme za to vděční, ale nějak jsme tím zlhostejněli. Není za co bojovat, máme svobodu slova, svobodu podnikání, svobodu cestování, svobodné volby, svobodu demonstrovat, svobodu vyznání, tedy si konzumně až marnotratně užíváme, ale z tradic se vykořeňujeme. I ze svátků si děláme svátky plného břicha, bujaré rozeřvané zábavy, aniž bychom se zajímali, jak posvátný účel kdysi ty které svátky a slavnosti měly. Viz například morbidní maškarády Halloweenu - původně svátku Všech svatých a Dušiček (tyto dny sblížení obou světů si ovšem můžeme trávit niterně posvém). Že tedy není za co bojovat? Ale je. Hlavně v nás samých. A je to na nás, zde se nelze vymlouvat na okolnosti, na svět. na..., a na... Duchovní svět na to čeká a je vždy nápomocen.
V něčem jsme ale i tak dobří. Třeba v rozsahu pomoci napadeným bratrům z Ukrajiny.
K vidění a slyšení na:
https://www.facebook.com/KARELFUNKoficialni/
2024 ©