Karel Funk (») | 6. 8. 2016 | přečteno: 539×
Zmiňme se o čtyřech, alespoň z těch všeobecně známých, i když je jich mnohem více. T. G. Masaryk hovořil o Ježíšovi jako pravzoru správného lidského chování. To ano, byl jím. Ale je to všechno? Jeden duchovědec mu kdysi vyčítal, že nebyl mystik, protože nemluvil o Kristu. Jenže: mystikem nemusí být hned každý, kdo něco pozoruhodného na poli ducha a jeho pozemského uskuteňování dokázal, a podobně je to i s hovořením o Kristu. Nezapomínejme, že před rozšířením duchovní vědy, která teprve osvětluje Kristův impuls plně a v pravém významu, byl tento pojem "majetkem" církve, s jejímž zmaterializovaným křesťanstvím se mnozí neztotožňovali. O Kristu i Panně Marii resp. Boží Matce se zdráhali mluvit i jiní, protože tato jména evokovala cosi kostelního, zkresleného, někdy modlářského, snad až znehodnoceného. číst dál