Obvykle míváme psy na vodítku či řetězu, tenhle PES Baskervillský ale drží na řetězu nás. Naštěstí. PSI nám ten řetěz teď oplácejí. Psal jsem Tomáši Adamcovi, že nejen že nikam nemůžu, ale už ani nevím jak chutná točené pivo. Ten mi ale rozumně připomněl, že aspoň víme, jak chutná to lahvové. Tak dobře. Je to pro nás škola, kterou jsme nečekali, ale jistě důležitá. Koledovali jsme si o to dlouho. Přeju tedy milým čtenářům, aby neměli náladu ve PSÍ či pod PSA. A taky aby nepodléhali morálně retardovaným nezodpovědným antirouškařům, pyšnícím se veřejně svou hloupostí a ohrožujícím okolí. I Klaus měl na srdci se předvést na obskurní demonstraci před rozdováděnými hordami, kterým stačí být vždy někde "proti" – no, aspoň jednou se o něm zas píše, byl chvilku brán pár lidmi vážně a byl zas někomu v čele.
Tím odříkáním se můžeme vědomě dostat i k částečnému prožívání vlivu Saturna, aniž bychom museli ovládat astrologii. Neustále totiž žijeme ve vlivu sedmi základních kosmických těles. Saturn, jehož vliv je nejsilnější v sobotu (sférický dech každé planety lze však vnímat i v jiných dnech) dává mnoho užitečného zejména k udržení harmonie i za pohnutých životních okolností a dramatických zvratů, i pro každodenní ztišení a vyčistění nitra od strachu, děsu, vznětlivosti i nevázané bujarosti či neukázněného temperamentu. Umožňuje soustředění k vědomému vstupu do posvátného ticha záhrobních říší, kde lze přijímat hluboké duchovní Poznání sférické harmonie. To člověka postupně uschopňuje k hluboké koncentraci a meditaci, která hojivým Tichem prostupuje, propracovává a rozzařuje naše duchovní já, tlumí var lidské krve (nižší astralitu), učí naslouchat druhým klidně a mlčenlivě, rozlišovat podstatné od nepodstatného z hlediska správného vývoje, pomíjivé od věčného, pravdu od pouhého mínění či od demagogie jak některých vůdců, tak části pobloudilého hysterického davu. Boží milost přes svět Saturna pociťovaná má tichý, posvátný, vznešený přídech, který rozpouští animalitu i těkavou materiální aktivitu povrchních světských libostí i starostí a může tím odkrýt i nirvánický Prazáklad našeho vědomí. Lze si vybavovat i jeho souvislost s pojmem Boží chudoby (není míněna hmotná), který se vyskytuje jak v buddhismu, tak v Bibli.
K integraci principu Saturna do své osobnosti radí T. Dethlefsen mj. snažit se, aby nejrůznější oblasti našeho života nabyly nové struktury; na určité období vyloučit veškeré expanzivní snahy, vyhýbat se té společnosti, kde se necháváme nekontrolovaně unášet libostí, a vůbec všemu, co je spojeno s rozptýlením, zábavou a nadbytkem. Svou místnost si vybavit jen tím nejnutnějším a nejjednodušším, vyhýbat se bohaté stravě, poslouchat vážnou, klasickou hudbu, dbát na pořádek ve všem, co děláme, naučit se poznávat klid a samotu a vážit si jich, a podobně.
Toto vše je samozřejmě jen jedním stavebním kamenem naší povahy a tyto praktiky jsou doporučeny dotud, dokud člověk nepozná, neporozumí a nepřijme ,,boha Saturna", který v něm zanechá neocenitelný účinek i na období či situace, kdy je člověk postaven do opačných okolností a situací rozptylujících, děsících, hektických, expresívních, svádějících, vzrušujících. Saturnský princip omezení, ztišení, nicnechtění, osamocenosti, ticha, po čase cvičení totiž nečekaně a neocenitelně obohatí celý náš život a staneme se zralejšími pro nové dimenze skutečnosti. Dostoupíme-li hlubiny pravého Ticha a vzdání se všeho, získáme-li skromnost, nenáročnost a umění vzdávat se libého i přijímat nelibé, objeví se nám pak v novém, čirém světle i nezkalené štěstí a my si po saturnské očistné lázni zavýskneme jako děti radostí ze života. Poznáme pak, že pravá radost nepotřebuje zevní příčiny a že to, co jsme dříve měli za radost, byla pouhá plytká a iluzorní zábava. Život se nám pak stane pestřejším, hlubším a bohatším. Jen naučíme-li se být dokonale sami, naučíme se pak být i lépe s druhými a pro druhé, staneme se jejich duševní a duchovní potravou. Jen z pólu klidu, ticha a vzdání se oceníme pól radosti a plnosti života. Většinou se však jen polovičatě potácíme ve vnitřně nedořešeném chtění libosti, smýkáni pak ranami nelibosti. To vyléčí osvojení si saturnského klidu. Je to pouhý princip či archetyp, nalezneme ho obsažený v téměř všech pravých učeních, aniž by nutně musela být řeč o planetě Saturnu.
Jan Kment k nynější době dodává: Připadá mi, jako kdyby nám Saturn trošku "klepal na dveře". Malé 72leté saturnské období sice začíná až v roce 2061 (nyní jsme v jupiterském), ale asi je nám trochu dáváno najevo, že bychom k integraci saturnských kvalit měli přistoupit o trochu dřív. Velká saturnská perioda, následující po té sluneční, Michaelově, přijde až ve 22. století, ale i ta už "vystrkuje drápky" do naší přítomnosti…
MUDr. Blanka Urbánková osvětlila: Saturn nyní prochází Vodnářem, kde je starým vládcem, novým je Uran. Vždy, když Saturn prochází znamením, které je pro nás významné - máme tam Světla, více planet, osy, případně aspekty na tyto signatury, tak se zamýšlíme v součinnosti s postavením Saturnu v našem horoskopu narození - radixu, co nám to má říci, na co se máme zaměřit - zodpovědnost, plnění úkolů, upevňování, důraz na danou oblast. A v této souvislosti se můžeme ohlédnout zpět na roky, kdy tudy procházel Saturn naposledy. Oběžná dráha Saturnu je cca 28 let - lépe zkontrolovat přesnější data v některém z programů. Za život projde Saturn stejnou oblastí 2 až 3x.
Je dobré se proto ohlédnout, co se v daném, již prošlém období událo, jaké životní křižovatky jsme řešili, co nám to přineslo, zda máme po těchto rozhodnutích čisté svědomí, čili, čistý stůl. A pokud do života vejdou podobné situace aspoň přibližně, je nutné se zodpovědně zamyslet, zda nelze něco napravit. Tedy: Vždy se zkoumá a zpytuje, co se stalo před 28 lety, kdy byl Saturn tamtéž a zřejmě máme napravovat, co jsme tehdy udělali hloupě.
2025 ©