Subjektivní podivnost: Když vzhlížím každou chvilku od počítače do okna, vidím tam kulatý měsíc v plné fázi. Myslel bych, že jsem ho tam takhle viděl včera, předevčírem, vždycky. Podobně třeba – když vidím na jaře jiřičky, jak si staví-nalepují z kousíčků bláta v rozích mého okna hnízdo, hádal bych se (se sebou), že ho tam stavěly včera, před týdnem či před měsícem, a ne před rokem. Anebo bych se asi se čtenáři hádal, že jsem o tom ještě nepsal. Ale poctivěji - tuším že asi jo. Učeně se tomu říká konfirmační zkreslení. Tedy vnímání jen toho, co se nám líbí či co potvrdí naše názory. Lze si toho všimnout i ve vnímání vztahů nebo věcí veřejných a politiky. Všimnout si konfirmačního zkreslení u politiků, to by nám šlo, ale nutno si všímat i u sebe; Zas prý někdo kradl? No jasně, všichni jsou zloději. Nebo z duchovní vědy – někteří stoupenci vysokého zasvěcence od něho odvozují svoji vlastní vysokost. Možná jen z nízkosti svého snobismu. Lze se s tím setkat v těchto kruzích často.
číst dál