VZÁCNÁ NABÍDKA OSUDU; VIDITELNÉ ŠTĚPENÍ LIDSTVA V NYNĚJŠÍ SITUACI; JAK VYPLNÍME NYNĚJŠÍ VAKUUM, JE NA NÁS. Nejprve však něco aktuálního: Dostal jsem od Štěpána Raka SMS, že dnes a další dva dny (tj. 5. - 7. 1.) jsou astrologicky významné dny (exaktní konjunkce Pluta s Merkurem v Kozorohu): „Je to opravdová síla, hraničící až s věcmi záhrobními a tajemnými, kdy může přijít nějaká významná životně důležitá zpráva (tisk, dopis, mail, SMS aj.), která může výrazně změnit náš život - od zdraví přes vztahy až po společenské dění. Nemusí se nám líbit, dokonce nás může vylekat, ale neměli bychom před ní utíkat, ale postavit se k ní čelem… Držme si palce, v konečném může pomoci změnit náš život k lepšímu...“- Tak uvidíme, zda to rozpoznáme. A zajímavá časová shoda - dnes skončí Vánoce.
.oOo.
Nynější stav ve světě i u nás mi pořád neurčitě připomínal jakousi situaci z mého dětství či mládí. Až jsem na to přišel. Býval jsem často nemocný (spíš jen zvýšené teploty). Při nemoci, zvláště zpočátku, jsem se těšil na obnovu navyklých radovánek, až se uzdravím. Jenže když k uzdravení došlo, byly ty radovánky nějaké plytké, netěšily mne. Tou nemocí moje chtivosti ochably, ztratily přitažlivost. A nynější společná situace? Při těch omezeních není třeba se litovat, je to blahodárná zkouška vzdávání se svých astrálních libostí. Rouška daná nám přes astralitu. Nabídka očisty. Tedy to, co se učíme ve všech naukách, od jogy přes rosikruciány či Bruntona, až po Steinera aj. A dále - máme konkrétnější, aktuálnější stimul modlit se za potřebné (nemocné, umírající, lidi bez příjmů apod.) či jim rovnou pomáhat. Tedy: odepřením si řady libostí v nás vzniká vakuum – a co s ním uděláme, čím ho vyplníme, je na nás. Je to jedna ze vzácných možností osudu.
Je tu dnes polarizace lidí, další viditelné štěpení: Krom niterné očisty se stupňuje u jiných vrstev lidí chtivost, drzost, bezohlednost, zpupnost, agrese vůči přírodě i bližním.
Pan M. D. mi napsal: Ano, oni si totiž mnozí myslí, že přelstili osud, že se rychle naočkují a vyřešeno. Ale - co asi nás čeká po očkování proti covidu, když po očkování po prasečí chřipce měli lidé závažná onemocnění – narkolepsii, přičemž tato vakcína ještě není odzkoušená? Očkování je spíš pokus zase poručit větru a dešti a přelstít osud. Já se asi taky nechám, ale militantnost zacházení s těmi, kteří by si dovolili zapochybovat, mne zaskočila. Mnozí si myslí, že si to takto pojistí a budou se moci i nadále bezohledně vůči zvířatům a přírodě chovat. I rodič nejdřív napomene, pak třeba ještě jednou a pak plácne přes zadek, a to bolí výrazně víc. Kolegyně mi píšou, jak už to nemohly vydržet a musely na sjezdovku. Jedné se tam zranilo dítě na bobech, protože to tam nebylo bezpečné a jela pro ně záchranka, na Černém jezeře, kde lidé nemají co dělat, nadávali ochranářům, že je vyháněli, neuvěřitelná neúcta k přírodě, žádná pokora, já si říkám, že rodič dítě napomene, a pak mu dá teprve přes zadek, covid je zatím jen to napomenutí… pokud se lidi nezmění - a zatím se mnozí chovají hystericky jak děti, co se domáhají svého bonbonu - tak přijde rána přes zadek.
1. Z článku Petera Selga:
Pandemie koronaviru nepřichází zčistajasna. Můžeme ji chápat jako odpověď přírody na chybějící ekologický postoj moderní společnosti. Jako volání země po změně. Toto rozeznávají zodpovědní vědci, tak hovoří i odkazy Rudolfa Steinera.
V březnovém vydání časopisu „Monde diplomatique“ publikovala americká vědecká žurnalistka Sonia Shah, autorka knihy „Pandemic: Tracking Contagions, from Cholera to Ebola and Beyond“ (New York 2015), pozoruhodný článek s názvem „Odkud pochází koronavirus?“. Zdůrazňuje v něm, že jde o to „rozpoznat hlubší příčinu naší rostoucí zranitelnosti vůči pandemiím: neustále se zrychlující drastické ničení životního prostředí.“ Shah ve svém článku podává zprávu o vysokém počtu nově objevených patogenů během 20. a 21. století (HIV a ebolou počínaje, koronaviry konče) a popisuje okolnosti těchto událostí. Líčí ničení biotopů mnoha živočišných druhů a následnou migraci zvířat, které patogeny přenáší, do blízkosti lidských obydlí. („Ebola je toho dobrým příkladem. Jako původce viru eboly byly identifikovány různé druhy netopýrů. Výzkum provedený v roce 2017 ukázal, že vypuknutí nákazy bylo častější v těch oblastech střední a západní Afriky, kde krátce předtím proběhla masivní těžba lesů. Když porazíme netopýrům stromy, nutíme je, aby přesídlili na naše zahrady a statky.“) Stejně tak byla podle Sonie Shah zjištěna souvislost mezi propuknutím epidemie a odlesňováním u nemocí přenášených komáry a klíšťaty. Dále zdůrazňuje: „Riziko vypuknutí nemocí nezvyšuje pouze ztráta přirozeného životního prostoru, ale i způsob, jakým zacházíme se zvířaty, která jsou určená ke konzumaci člověkem." Shah mluví o ilegálním obchodu, o trzích, kde se prodávají živá nebo čerstvě poražená zvířata, a také o nepřirozené fyzické blízkosti zvířat, která by se nikdy ve volné přírodě nesetkala („a mikroby tak mohou zvesela putovat od jednoho k druhému“) - Přesně tímto způsobem vznikl v letech 2002/2003 koronavirus, který byl zodpovědný za epidemii SARSu (těžký akutní respirační syndrom) a je možné, že stejný původ má i nový koronavirus. Shah poukazuje na masný průmysl a jatka přeplněná zvířaty, která jsou krátce před smrtí natlačena do malého prostoru, čímž se generují ideální podmínky pro přeměnu mikrobů ve smrtící patogeny – a popisuje ještě nesčetně dalších cest k epidemii a potenciální pandemii.
Souvislosti jsou děsivé a ohromující zároveň. Tak jako mnoho jiného v současnosti poukazují na komplexní civilizační krizi a na důsledky špatné, anti-ekologické politiky, které na lidi budou stále více doléhat a pokud nenastane rozhodující obrat, povedou k nouzi a neštěstí. „Snaha Trumpovy politiky, osvobodit průmysl od všech ekologických nařízení a omezení, povede v USA nevyhnutelně ke zvyšující se likvidaci životního prostředí a tím i k rozvoji podmínek pro přenos zvířecích mikrobů na člověka ...“
„Patogeny nejhoršího druhu“
Občas se tvrdí, že bakterie a viry nejsou v antroposofické medicíně brány dostatečně vážně. To ale není pravda. Už Rudolf Steiner se nestavěl pouze kriticky k „panickému strachu z bacilů“ a nepovažoval „obsesivní hygienu“ pouze za „moderní pověru“. Steiner výslovně varoval před nebezpečnou realitou „patogenů toho nejhoršího druhu“, které se stanou „ničiteli lidského života“ a způsobí „strašné epidemie“. Neponechal to ale pouze u toho, a to je pro nás v současnosti významné, aby na tyto skutečnosti jen upozorňoval. V celém Steinerově díle nacházíme stále znovu odkazy na to, jak je důležité, aby v sobě člověk posiloval vnitřní odolnost vůči bakteriím a „bacilům“ (pod které Steiner laicky řadil i viry), a to skrze vhodnou výživu a životní styl, ale také skrze niterný, duševně-duchovní postoj.
Večerní usínání s pocitem strachu a v materialistickém pohroužení má připravovat živnou půdu pro patogenní působení všudypřítomných zárodků; vnitřní labilita živená strachem, nenávistí nebo zděšením oslabuje člověka i celá společenství a umožňuje propuknutí velkých epidemií. V přednáškách načrtává další souvislost mezi kulturní dispozicí ke „lži, pomlouvání, pokrytectví“ a nástupu infekčních chorob. K tomu dochází kvůli přeměně sil elementárního světa. Jde o upozornění, které ve světle celosvětově šířených fake news a nactiutrhačství všeho druhu nabývá na vážnosti. Na „bacily“ by z určitého ohledu mohlo být pohlíženo jako na „fyzická vtělení démonů lži“ - přičemž musíme dbát na to, že Steiner nehovoří o individualitě, o problematice jednotlivého člověka, nýbrž o působnosti „lží“ celé civilizace, které se stávají destruktivními (jako je bezohledný konzumní styl života likvidující celé ekosystémy a proradný systém destruktivní a skrz naskrz prolhané „externalizované společnosti.“) Někdy také Steiner hovořil o „bacilech“ jako o „ahrimanských bytostech“ či formách, v nichž se zjevují anti-michaelské síly…
Nastíněné souvislosti jsou běžnému vědomí naprosto cizí - a byly předávány, jak uvádí Steiner, po staletí jen ve skrytých společenstvích, například u rosekruciánů. („Ve všech tajných evropských školách se učí, že všechny infekční choroby moderního světa mají podobný původ, totiž duchovní. To je esoterickou tradicí u rosekruciánů i dalších okultních učení, kde se o těchto věcech hovoří.“ Rozumíme-li ale té souvislosti, která panuje mezi materialistickým způsobem myšlení - s ohledem na vlastní i světový názor - a současným životním stylem v civilizovaném světě, který vyvstává jako důsledek takového smýšlení, zdají se být Steinerovy výroky o spirituální dynamice současných událostí vším možným, jen ne zcestnými... Ve stockholmské přednášce z 17. dubna 1912 a v esoterické hodině v Kolíně nad Rýnem z 9. května 1912 (jeden den po svých prvních poznámkách ke vzniku sochy Reprezentanta lidství ze sil údivu, lásky a svědomí) poukazuje Steiner dokonce na souvztažnost mezi týráním zvířat pro masovou konzumaci masa a objevením se „bacilů“ a jimi způsobovaných nemocí.
Ita Wegman a mystérium Země
... „Dnes (v této kulturní epoše a stupni vědomí) nehovoříme pouze o opakovaných pozemských životech a lidském osudu, nýbrž o vztahu jednoho člověka ke druhému a k Zemi jako takové“. To křesťanské v tomto ponaučení spočívá v tom, že osud země bude moci být rozpoznán jako součást osudu každého jednotlivého člověka.“ Lidé žijící v současnosti se budou muset stále více cítit zodpovědní za osud celé planety. „Moderní lidstvo začalo zemi obepínat nejprve infrastrukturou a také rozvinutím celosvětového zpravodajství. Dá se říci, že tímto zevním způsobem si ji i dnes cele přivlastnilo. Tím se umožnilo novějšímu lidstvu něco, co tu předtím nikdy nebylo: vznik osudového spojení lidstva s celou zemí, se zemí jako takovou. Toto bude třeba nahlížet stále vědoměji.“ Antika umožňovala člověku pouze velmi omezenou zodpovědnost, řízení světa bylo přenecháno bohům. Nyní však nese lidstvo zodpovědnost za bytí i budoucnost celé Země. „Přírodní procesy a vývoj dějin, které byly nejprve od sebe ostře odděleny, začínají stále více splývat. To se v dávných dobách dělo jen zřídkakdy. Půvabné renesanční město Benátky stojí v moři na pilotech, jež kdysi jako hustý les pokrývaly pohoří Dalmácie. Odlesnění tohoto lesa způsobilo nárůst klimatických změn. Co zde lze pozorovat na malém příkladu, bude si muset budoucnost uvědomit na příkladech větších.“ Selže-li lidstvo v tuto chvíli a nedostojí-li této své zodpovědnosti, bude muset v budoucnu čelit takovým přírodním jevům, které „sice samo způsobí, ale nerozpozná, že je způsobilo.“ Budou se objevovat jevy, pro které nebude uspokojivé vysvětlení - příroda, jež se dosud zdála být uspořádaná podle věčného řádu, se ocitne ve zjevném zmatku. „Skutečně stojíme na prahu těchto světových událostí. Příroda bude zrcadlit chaotické jednání člověka. Ukáže se to na přírodních katastrofách a abnormalitách. A člověk bude to dění v přírodě pozorovat jakoby v zrcadle, aniž v něm rozpozná svůj vlastní odraz.“
Ita Wegman napsala tyto věty na konci roku 1928... Lidstvo mezitím nestojí pouze „na prahu“ té zmiňované epochy, nýbrž se nachází v jejím středu. To je možné vyčíst jak z nedávné minulosti tak z aktuálních událostí. „Ukáže se to v přírodních katastrofách a abnormalitách...“- ve fenoménech klimatických změn a jejich následků, na razantním vymírání druhů, na ničení pozemských základů života a na epidemiích, na vnitřním a vnějším ́klimatu ́ lidstva v jeho ́globalizovaném světě ́. „Příroda bude zrcadlit chaotické jednání člověka.“
Sonia Shah líčí v ́Monde diplomatique ́aspekty tohoto „chaotického jednání“ a také jeho následky. Je zřejmé přinejmenším toto: Téma širších souvislostí a zodpovědnosti je v oblastech klimatu či „antropogenních“ epidemií čím dál více skloňováno, i když snad ještě ne s celým spirituálním kontextem. Nyní však musí být vyvozeny razantní důsledky, než bude pro zemi a lidstvo, které na zemi žije, pozdě. Slovy Ity Wegman: „Znamení času k nám hovoří jasnou řečí. Příroda, jež se proměňuje, nám pokládá vážnou otázku, jestli chceme změnit své myšlení, jestli chceme dojít poznání, že ze zmatku a utrpení nám nejde vstříc záhuba, nýbrž zduchovnění, které se nám zjevuje jako kosmická výzva.“
Antroposofie se svým spirituálním rozuměním světu a člověku hraje nyní při záchraně a uzdravování Země významnou úlohu a to ještě naléhavěji a aktuálněji než kdy jindy. Uprostřed této chaotické krize vyzývá k praktickému jednání globálního i lokálního významu, které se nemůže obejít bez činů pramenících z vlastního Jáství.
(Z němčiny přeložila Markéta Prachařová.)
Originální text najdete zde:https://dasgoetheanum.com/schwerpunkte/2020/3/27/das-mysterium-der-erde
/Původní článek obsahuje řadu zdrojů čerpání, zejména z R. Steinera./
Přeneseno z českého anthroposofického tisku.
2. Jiří Jabůrek k tomu dovysvětlil:
Je to astrologicky/kosmicky zcela revoluční doba, nezvyklé věci, nemáme zkušenost.... Navíc je to umocněno zatměním Měsíce 10. ledna 2020.
Nyní je ta konjunkce pro nás z pohledu ze Země ZA SLUNCEM, tj. je to odstíněno Sluncem a k Zemi to jde v silách slunečních bytostí - buďto Krista nebo Soradta - to právě bude na volbě každého z nás…
Tolik kvadratur a opozicí se v horoskopech jen tak nevidí…
Kvadratury jsou vlastně hudebně kvarty, čili „hoří!” (člověče probuď se!).
Je možná velká pozitivní změna, ale i negace ve formě válečného konfliktu nebo PŘÍRODNÍCH KATASTROF.
Zásadní bude, jestli si lidé zvolí jít za Kristem nebo za 666… jak je to krásně napsáno ve Zjevení.
Kdo má v srdci Lásku a Beránka jako svůj vzor, nemá se čeho bát :-))
3. A Štěpán Rak napsal už v lednu 2020 pro tyto stránky:
12.1.2020 - historická konstelace. Planeta Saturn totiž vstupuje do exaktní konjunkce s Plutem. Stává se tak ve znamení Kozoroha, což se naposledy událo 13. ledna léta Páně 1518. Nikdo neví, co to přinese, není mezi námi totiž pamětníka. Pan profesor Štěpán Urban, který mne učil nejen hře na kytaru a kompozici, ale také oněm věcem mezi nebem a zemí říkával, že vztah Saturna k Plutu lze vyjádřit slovy - Kat předává výsledek své práce hrobníkovi, který vše pohřbí do temné Matičky země. Je to velká transformace celého lidstva, která se týká beze zbytku nás všech. Je třeba pohřbít vše nepotřebné a žít život nový. Jinak nás botulotoxin všech nepohřbených zdechlin uvnitř našeho nitra zamoří a třeba i zahubí. Je to obrovský úkol a každý se s nim musí vypořádat po svém. Ve své podstatě však je to zpráva pozitivní. Nebojme se opustit zastaralé, překonané, nefunkční a zatěžující energie, jež sebou léta vláčíme s alibistickou výmluvou, že to třeba ještě někdy budeme potřebovat. Tato konstelace však jasně říká NE. Tentokrát už to prostě neprojde. Je třeba postavit se k příkazu nové doby čelem a už déle nekličkovat a neskrývat se za obnošené výmluvy. Držím nám všem palce.
2025 ©