Pár úvah o intimitě v manželství (partnerství)

Pár úvah o intimitě v manželství či partnerství

bez nároku na plnou objektivitu, jen pro samostatný výběr inspirace.

Často si i ti, se kterými jsme vstoupili do manželství a kteří jsou hodní, nám oddaní či obětaví, se kterými si v řadě věcí rozumíme, nesou kdesi v hloubi podvědomí temné a nečisté vztahové stopy, o kterých sami nevědí. Bylo by lepší, kdyby v nich nebyly pro styk s námi oživeny. Mnohdy naše vnitřní cudnost či hlubší jinakost je k tělesnému sblížení neinspiruje, nevyvolá v nich touhu, a to nás bezděčně možná chrání před případným otevřením sopečného kanálku jejich podvědomí. V určité oblasti (třeba sexuální) se s nimi míjíme, možná z důvodu naší ochrany před infikací neznámým podvědomím, aniž bychom to takto sami věděli či zamýšleli.

Kdyby ukojení bylo vybuzeno pouze samoúčelně, pudově, tedy bez souladného celku krásného  milostného cítění, tedy nebylo-li to neseno vlnami celkové harmonie a z ní plynoucí touhy, pak to (i v jinak hezkém vztahu) může být jen obyčejné smyslné živočišné ukojení či experimentování s tělem, po kterém může být i vztahová či estetická kocovina. Přístup k partnerovi bývá v řadě manželství jen legalizovanou náhradou prostitutky nebo džigola. Manželství samo o sobě tedy nečiní  pohlavní akt čistším nebo prostoupenějším láskou. Mnohá manželství drží jen díky možnosti občasné vzájemné zápůjčky pohlavních orgánů.

Jinak řečeno: někdy i hodný člověk, otevře-li komnatu dávných nánosů v sexuální oblasti, nás může někam zatáhnout či strhnout, pokud je naše podvědomí čistší  než jeho. Ale i naopak, my jeho. Mnohá duše je v této oblasti okoralá svou rutinní zkušeností, zvládnutými praktikami, „zručností“, nesenými v paměťové stopě z dávna a není schopna, aby tělesný projev vyplynul z lásky a něhy.

Malé rozvinutí předešlé úvahy: V podvědomí míváme celý sloupec minulostních nánosů či úrovní prožitků. Mnohé z nich, které má jeden už zjemnělé, podmíněné kvalitou citu, druhý může mít jen živočišně, smyslně (aniž to ví nebo připustí, protože to obyčejně neumíme rozeznávat) a může je tomu druhému infikovat z nižší úrovně. Proto i u hovorů, četby, filmů atd. se sexuální tématikou, i kdyby třeba jen lehčí, je dobré si pečlivě a zdrženlivě vybírat, s kým o tom hovoříme,  či s kým sdílíme třeba i něco z televize (už tím, že s nimi sedíme a společně se koukáme). Sexuální tématika se dnes až chorobně a nepřirozeně plete do všeho a proto cizí aurické výrony, čili naskakující naladění při sexuálních inspiracích (třeba z televize či v kině apod.), nemusí být pro nás dobré, ba může sežehovat naši čistotu (máme-li nějakou). Svou auru si zejména v této velmi nakažlivé oblasti nemáme nechat kdykoliv prostupovat vzrušením či naladěním druhých, třeba i blízkých lidí. Pro naši čistotu to může být jako mráz na květy. (Viz např. Odívání sluncem str. 247-8.)  Zdravě a kvalitně cítící člověk ale nemá potřebu sledovat programy, které nerozeznávají a narušují posvátný původ sexuality. Zde je větším hrdinstvím i moudrostí odmítnutí sledování nízkosti, než falešná tolerance. Proto zbytečné povídání o tom bývalo ve všech zdravých kulturách a národech spojeno s instinktivním ochranným tabuizováním. Jistě, je třeba někdy o tom mluvit taky a ne se tvářit, že člověk existuje jen od pasu nahoru, ale takovéto věcné mluvení je odůvodněné jen v pár procentech z toho, jak se s tím dnes nakládá.

Samozřejmě že je třeba prohlédnout i falešnou morálku, farizejství a pokrytectví apod., ale to odtabuizování sexuality zejména při „sexuální revoluci“ v 60. letech vylilo z vaničky i dítě. Pokrytecká morálka vzniká tam, kde se nemorálnost tváří morálně, kde se zastírá, aby nevyšlo najevo to nižší, čím člověk stejně žije. Člověk se chce navenek jevit jinak, než jaký je. Odstranění toho však nemá znamenat odstranění přirozeného zdravého studu a cudnosti.

Ona ta módní  otevřenost ve filmu atd., byť byl „ze života“, otevírá i špinavé studnice podvědomí druhých, o kterých nevíme, a zde je třeba aspoň okamžitá vnitřní distance. Nechávají-li si lidi třeba při filmu falešnou „otevřeností“ znásilňovat či potřísňovat panenství duše (pokud ještě nějaké mají), pak marně hledají skutečnou lásku, marně sní o úžasných milostných prožitcích, nebo z nich mohou prožít něco jen omezeně. I pro lásku je třeba vytvořit „vnímací a vysílací orgány“ – důstojný prostor. Zde platí totéž, co pro meditaci – o posvátném by se mělo myslit, cítit a mluvit taky jen posvátně.

Může být, že je-li manželství i harmonické, ale převážně přátelské (čili „kolegové z manželství“), tedy bez jiskření milostného citu v duši, pak když už dojde k intimnímu sblížení, které není integrováno do vztahu lásky, může od druhého izolovaně vyproudit i cosi ničivého pro čistotu našeho podvědomí. Určitým jednoduchým ukazatelem je, pokud celý proces touhy, sblížení, stimulace atd., je započat a veden ve shodném a klidném duševním rozpoložení, v touze oddat se druhému pro společnou radost, pro mou radost z jeho prožitku a jeho radost z mého (a nedojde-li k vlastnímu uspokojení, není to prvořadé). Je dobré si uvědomovat, že obzvláště při vrcholných okamžicích aktu dochází k nejhlubší aurické (astrální) výměně výtrysků podvědomí, a při tom se může rozbouřit a infikovat ledacos z minulosti, co kdysi bývalo prožíváno nízce, necudně  či lepkavě, chlípně… (to je individuální) s jinými partnery. To může někomu i sežehnout či zlámat křídla pro krásu a lásku. Určitou i když jen malou ochranou či zmírněním může být praxe „včas utéct“, protože pak už je se svým dokončením muž víc sám.

Podobné účinky mohou mít i různé psycho-servisácké metody (hypnóza, holotropní dýchání apod.), kdy se při ztlumeném vědomí přelévají obsahy podvědomí, mnohdy právě sexuální, mezi terapeutem a pacientem resp. účastníkem. U hypnózy před tím varoval už C. G. Jung.

Někdy se může stát, že druhý se moc tělesně neprojevuje i proto, že jeho sexuální cítění, kdesi hlouběji uložené a nezaktivované, sami neinspirujeme, nevybuzujeme, protože bezděčně toužíme celkově po jiném prožití intimity, komplexnějším, sdílejícnějším, radostnějším, možná i čistším. Může v tom být i ochrana pro nás. Někdy partnerské nenaplnění v této oblasti může být v tomto smyslu i darem pro oba.

Samozřejmě že jsou i vyšší úrovně, kde lze lásku úžasně a plně prožívat i bez tělesného kontaktu, jak je líčeno například v tajných  naukách rosenkruciánů, v Kámeni mudrců od Larsena nebo v Šienšanském mudrci i jinde.