Zatímco násilí Němců ve Druhé světové válce bylo podrobně rozebráno a je oprávněně neustále i v Německu připomínáno, Češi se k násilnostem při poválečném odsunu většiny sudetských Němců, včetně antifašistů, dlouho nehlásili. Ale přece: postavili se k tomu čelem, byť opožděně, s dobrou analýzou příčin, jak henleinovských provokací v Sudetech, tak následků a českých zvěrstev při odsunu, a to i na antifašistech, viz například Brněnský pochod smrti. K připomenutí českých násilností přispěl ale až Václav Havel. Naproti tomu - Slováci se dosud (až na malé odvážné výjimky) jasně nepostavili ke své temné stránce z historie a to jim trvale brání poznat sebe samé objektivně až dodnes. Žijí o sobě v národní lži, která je zaslepuje i vůči dalším poznáním o historii o úloze národů Evropy, zejména toho jejich. Slovenský nacionalismus, podporovaný kdysi fašistou Tisem, později nenápadně i komunistou Husákem, se táhne až do dnešních dnů.
Zastírají si toto: Ten tzv. „Slobodný slovenský štát“ - od roku 1939 klérofašistický a zároveň spojenec Hitlera, vydal resp. prodal Němcům - a nejen na jejich nátlak - tisíce slovenských, českých, polských aj. Židů ke smrti v Osvětimi a Březince, poté arizoval, tedy rozkradl jejich majetek. Ani za komunistického Československa nedošlo k objektivnímu posouzení, protože by to mohlo snížit slovenské sebevědomí a hrdost. Slovenská historie se k této stránce dosud jasně nepostavila. O tomto tématu pojednává i film oceněný Oscarem, první s touto cenou ve východním bloku, "Obchod na korze" z r. 1965 podle skutečné události (na Slovensku dlouho, možná dosud nepromítaný - opět úhyb před národním sebepoznáním.)
Lze si všimnout, že - krom uměle živeného mýtu o tzv. Slovenském národním povstání, které bylo ovšem spíše mezinárodním protifašistickým povstáním, vypuknuvším i na územi Slovenska (bojů na Slovensku se krom menšího počtu Slováků zúčastnilo dva až tři tisíce Čechů, dále Ukrajinci, Rusíni, Francouzi, Poláci, Rumuni, Jugoslávci a další) – bylo Slovensko vždy raději jen ubrečené a vyčítavé, než aktivně spolupracující. I v době totality mělo jen nepatrný počet aktivních disidentů – Hana Ponická, Miro Kusý, Fedor Gál… Svoboda nebyla pro ně dostatečnou hodnotou. A NENÍ, JAK JE VIDĚT, ANI DNES. Je tu částečná podobnost až nostalgie nejen k období despotického a klientelistického mečiarismu, ale i k povaze ruské: raději otroctví bez osobní odpovědnosti a dostatek alkoholu, než demokracii s neustálým vylaďováním poměru mezi svobodou i sebekázní a osobní přičinlivostí.
Pak lze pochopit, že i v tzv. duchovních kruzích je na Slovensku tolik mentálních kolaborantů s ruským režimem zla, nejzločinečtějším od Druhé světové války, využívajícím i asijský šamanismus a černou magii, a tolik fobie z Ameriky, kterou démonizují. Démon ruský si patologicky vytvořil démona amerického resp. západního, do kterého projikuje vlastní zlo. Bude-li docházet nadále k podpoře či smířlivosti velké části Slovenska s ruskou agresí na Ukrajině či jinde a k šíření ruských propagandistických lží, a odmítání západních hodnot kulturnosti a demokracie, jakkoli nedokonalé, bude hrozit i shodná slovenská národní karma s Ruskem po několik staletí, možná tisíciletí. Některé duchovní kruhy na Slovensku, v menší míře i v českých zemích, setrvávají ve lživé mentální kolaboraci s ruskou propagandou. - Občas se mi vybavuje výrok Jana Masaryka, řečený jeho pražštinou - "Čím víc znám Slovani, tím mám radši Dánové."
Slováci si lžou a rádi zatajují kolaboraci Tisova slovenského štátu s Hitlerem a arizaci Židů (5 - 6 tisíc jich aktivně vydali Němcům do plynu a přivlastnili si jejich majetky). V tom je jejich mravní i historická nezralost.
Když národ dospěje k tomu, podívat se objektivně i na své temné stránky, bývá to velký morální posun a katarze. Zrovna tak nebyli schopni objektivně zreflektovat, kolik miliard ročně šlo za Československa (před i po válce) právě na jejich rozvoj a co vše i kulturně a osvětově (učitelé, soudci, umělci…) pro ně Češi udělali na úkor své životní úrovně. Jinak by možná byli Slováci považováni, jak hlásali někteří maďarští nacionalisté, jen za jakýsi podtatranský zaostalý kmen. Zapomnělo se tam jak na zásluhy nejen Masaryka a Beneše, ale později i na to, že vstup do NATO a EU jim svou světovou autoritou výrazně usnadnil a urychlil Václav Havel. Čerpají nemalé prostředky a výhody EU a ochrany NATO, ale tím vehementněji o nich lžou, že je to diktát. Slyšel jsem hypotetický názor: Pokud takové procento Slováků věří víc Rusku než Západu, měla by je EU a NATO vyloučit ze své působnosti. Rusko by je jistě rádo vzalo – ne pod ochranná křídla, ale k vysátí a ožebračení.
Rádo se tam zapomnělo i to, že krátce po vzniku ČSR je česká armáda uchránila od vpádu Maďarů, kteří chtěli Slovensko (označované jako Horní Uhry) zpět. A že nebýt
Masarykovy koncepce Československa, bylo by jim pod
Maďary hůř. Ale kdo ví, možná tam patří. Někteří Slováci
vytýkají
Masarykovi, že byli zas jen přilepeni k jinému národu, jenže i
tady je
ta nezralost - raději trpitelství a mučednictví, než aktivní
narovnání a
spolutvorbu. Typickým příkladem je i dosud živené falešné
obvinění,
že za smrtí Štefánika stáli Masaryk a Beneš.
Podobně jako kdysi dávno mnozí Češi, raději
uctívají své dávné (bohužel jen ojedinělé) bojovníky za
národnost a
rovnoprávnost (Štúr...), než by bojovali sami, třeba i zvyšováním
vlastní kulturnosti a snižováním alkoholismu. Obdobně nezrale
se Češi v něčem chovali za Rakousko-Uherska, kdy mnozí
dostatečně
nevyužili možnosti se aktivněji občansky a politicky podílet
a raději se
krčili a litovali pod křivdami.
Někdy to ovšem křivdy byly, je jistě složitější to rozeznávat a
rozmotávat. (Dost je o tom v knize KF z roku 1998 - Odívání
Sluncem, inspirace z
esoterních průhledů do minulosti a budoucnosti Slovanstva, v
souvislosti s hrabětem Polzerem-Hoditzem.)
Některé národní poklady jim leží pod nohama, jen je namísto krčení se a vyčítání - zvednout. Možná například – i za komunistů propagovaný Eugen Suchoň a Ján Cikker (přiznám se, pro mne na poslech nudní), ale škoda, že je skoro zapomenutý a nedoceněný i jejich dávný skladatel Ján Levoslav Bella (1843 - 1936). Zejména jeho opery či symfonickou báseň Osud a Ideály, ač skladebně vychází z Wagnera, by bylo dobré oprášit a nabídnout světu. V historické situaci, kdy jim chyběly kulturní elity, by to bylo dvojnásob užitečné. To ovšem za Slováky nikdo neudělá.
A dnes často opakovaná věta: Všímejme si rozcestí i scestí sousedů, všímejme si, kam vede to, že nestojí o demokracii, abychom je v tom nenásledovali.
České zkušenosti se zapojením agentů sovětismu ze Slovenska, s likvidátory naší někdejší kulturnosti – Biľakem, Husákem či Riškem, jsou vypovídající. Podobně jako další slovenský kariérista – likvidátor našeho svobodného tisku, komunista-estébák-kapitalista-politik Babiš.
.oOo.
Poučíme se? Z internetu vyjímám:
Pavel Stratil: Nevím, co Směr chce oslavovat. Volilo je jen 23 % voličů, cca jedna pětina voličů. Směr je populistická, demagogická a prolhaná strana vedená komunistou Ficem. To, že tato strana dostala tolik hlasů, také svědčí o tom, jak je Slovensko politicky zaostalým státem, který uvázl v postkomunistické letargii. Toť veškerý úspěch.
Martin Svoboda: ... Neříkám, že je Fico dobrá volba, ale kdo jejich návraty do politiky vygeneroval svojí neschopností, svým pojetím demokracie ve stylu „kdo nejde s námi, jde automaticky proti nám“.
Barbora Schreiber: … Snad to bude zdvižený prst pro všechny místní rádoby liberální politiky, zelené šílence a všechny, kteří si myslí, že většina se má přizpůsobit menšině, pokud dostatečně nahlas vyřvává.
Milada Racková: Volby tentokrát ukázaly, že člověka, který měl spíše sedět za katrem, lidé opět zvolí, aby po vzoru Orbána vytvářel totalitní stát. I u nás bude chvilku trvat, než někteří pochopí, že s Babišem nikdy nepovede cesta k blahobytu země.
A sociolog Vašečka: "Demokratické Slovensko prohrálo. Nemusíme mít žádnou pochybnost, že se Robert Fico bude snažit v některých ohledech omezovat právní stát. Začne tím, že zastaví vyšetřování všeho, co na Slovensku dělo v minulých letech," říká slovenský sociolog Michal Vašečka o vítězství Směru bývalého slovenského expremiéra. "Je to zlé a mohlo to být velmi zlé," hodnotí výsledek voleb.
.oOo.
Odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%BD_pochod_smrti>