Oživení duše - Spojovací vlákna do duchovních světů

Oživení duše impulsem Krista -  Spojovací vlákna do duchovních světů

Z mailu kamarádky: Četla jsem teď Steinerovu přednášku  Evropská mystéria a jejich zasvěcenci. Tahle přednáška je pro mě napěchovaná obsahem, slyšeným na víkendových setkáních s Tebou, ale od Steinera jsem se dočetla poprvé i o rozdílu zasvěcení před Golgotou a po ní. Vím, že to vysvětluje na řadě míst, ale zde je to pro  začátečníka pochopitelnější. Je tu vysvětlen původ mytologie, jejímž zdrojem jsou zážitky zasvěcenců ve starých mysteriích, je tu psáno o druidských mystériích, severněji o mysteriích trottů a pak zmíněn "soumrak bohů" ...  RS říká, že se zasvěcenec ve starých mystériích nestal úplným přemožitelem smrti. Nemohl, protože ani žádný z Bohů nepřemohl smrt v lidském těle. To byla jediná věc, která byla Bohům neznámá, neměli s ní zkušenost. A co nebylo v božích říších, nemohl tehdejší zasvěcenec získat. I proto sestoupil Kristus a prošel zde potupnou lidskou smrtí jako obyčejný člověk, aby ji ale božskou silou pak přemohl a zanechal v duchovních světech tuto stopu.  Zkušenost smrti a možnost jejího přemožení vnesl do duchovních světů - jako zkušenost pro Bohy (míněno - duchovní hierarchie) i jako prosvětlení smrti pro veškeré lidstvo, pokud se s Ním spojí svým životem.

A právě na tom vysvětluje, proč zvlášť v Evropě byl Kristův impuls velmi rychle pochopený, vítaný a mohl působit zde mnohem silněji než  jinde ve světě.
Dotýká se tu rodových vazeb - vazeb na předky (ztotožňování se s celým rodem), v lidstvu silně uplatňovaných před Golgotou (tedy před mystériem ukřižování Krista) a pak přibližuje tu velkou novou možnost lidstvu, která s Kristem přichází: Ne Já a moji předkové jedno jsme, ale Já a Otec jedno jsme. – To neřekl jen za sebe, ale pro nás všechny.  Každý se tedy můžeme vztahovat skrze Krista přímo k Otci, který je dárcem našeho skutečného Já. A to už opisuju další důležité: "Naše já má v sobě spojovací vlákna vzhůru do duchovního světa, což každý může ve své individualitě nalézt." A taky tu je:
 
„Když jsme byli /před Kristem/ zasvěceni, tak to bylo vžívání se vzhůru do božsko-duchovního světa, který však byl proniknut dechem smrtelnosti. Kdo se však vžívá do toho, co lze prožít v postavě Kristově, v tomto největším impulsu, kdo nalézá poměr ke Kristu, ten může dojít k takovému porozumění, že bude vědět: Jako když slunce prozařuje rostlinu a tím probouzí její život, tak se může Kristův impuls vlévat do lidské duše, tím ona přijímá sílu, která jí dává vědění o její věčnosti a nesmrtelnosti, vědění o vítězství nad smrtí. Tím, že duše dostává správné porozumění pro Krista, tím se oživuje.“