Monika McDonagh Pajerová: Manipulace MF DNES mi připomněly Státní bezpečnost
Monika McDonagh Pajerová | FOTO: Jan Malíř
MF DNES falšuje historii, vzkázalo několik desítek známých osobností poté, co v novinách předsedy vlády Andreje Babiše začaly vycházet články k vročí sametové revoluce. Monika MacDonagh Pajerová, tisková mluvčí stávkujících studentů v roce 1989, dnes vysokoškolská učitelka, iniciovala vznik petice, pod kterou se podepsala řada aktérů tehdejšího dění. Deník FORUM 24 přináší rozhovor s McDonagh Pajerovou nejen o vládních novinách, ale o situaci v zemi a o tom, co se bude dít na podzim.
Co vás nejvíce naštvalo na článcích v MF DNES?
Že jsem sobě i své rodině slíbila klidné psací léto, a to se přes noc změnilo v tragikomedii. Jednoho dne mě na chalupě uprostřed lesů a skal vzbudil přítel lékař, protože přišel do nemocnice, otevřel první noviny a tam zhrzený svazácký funkcionář vykládal, jak vymyslel a zorganizoval studentskou demonstraci 17. listopadu 1989.
Dále čtěte 
Kubišová či Žantovský protestují proti MF DNES: Falšuje historii
Známé osobnosti vydaly prohlášení, ve kterém protestují proti článkům, které ...
Nejdřív jsme se tomu smáli, tak absurdní to bylo. Říkala jsem si, že asi budu muset přerušit práci na knížce a sepsat článek na téma: „Jak to tehdy bylo?“
Když vyšel druhý rozhovor s člověkem, který byl mimo jiné hlavní tváří vysílání Bobovize, když v roce 2001 trio Bobošíková – Hodač – Zelenka obsadili budovu České televize, už mi tak vesele nebylo. Jeho lživé tvrzení, že vysokoškolští studenti po vyhlášení stávky v pondělí 20. listopadu násilím obsadili budovu DAMU a divadlo DISK, že tam utráceli peníze, které nám obětaví lidé s jídlem a oblečením přinášeli, že se tam pila whisky a že se tam kouřily v mé přítomnosti drahé americké cigarety, to mě rozzlobilo.
Ne proto, že jak známo nepiju ani nekouřím, ale protože to příliš připomínalo Český snář od Ludvíka Vaculíka – Státní bezpečnost rozšiřuje falešné hanbaté fotky Marty Kubišové, jistý slavný spisovatel se nahý válí po hrobech s milenkou a elegán z kotelny Jiří Dienstbier z opilosti nevyjde. Nejhorší zvrhlík je Václav Havel, protože jako celé opoziční prostředí má strašně peněz od imperialistů ze Západu, jezdí si mercedesem a považte, vůbec nepracuje. A Dana Němcová, matka sedmi dětí, má automatickou pračku!
Když pak po dvou neškodných rozhovorech s fotografem a kolegou novinářem vyšel ten, kde jako u Švejka zábavná pražská postavička líčí, jak se vymotala z vinárny U Rarášků a hlaholí: „No víte, na té Národní, tam to žádný masakr nebyl,“ cítila jsem, že potřebuju pomoc.
Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku na Svobodném fóru a deníku FORUM 24
Vážení čtenáři, novináři, kteří usilují o udržení liberálních poměrů v naší ...
Že se potřebuji poradit, že musím slyšet od přátel, jestli jsou také šokovaní a jestli společný protest podpoří. Ten den jsem už z článku vyráběla prohlášení – obvolávala jsem kolegy v práci i na dovolené a zapisovala si jejich postřehy.
Co vás naopak nejvíc překvapilo?
Načasování. Připravovala jsem se na zásadní střet mezi nemravnou dvojicí Andrej Babiš – Miloš Zeman a celou politickou opozicí na podzim. Velké demonstrace budou pokračovat, Zeman bude blábolit čím dál tím šíleněji, Babiš nebude umět vysvětlit zpronevěřené miliony a budou předčasné volby.
Udeřili dřív. V srpnu 1968 to údajně také nikdo nečekal.
Čtete Babišova média? Vnímáte i další podobné manipulace, které tam vycházejí?
Jakmile se Agrofert a Andrej Babiš zmocnili Mladé fronty DNES a Lidových novin, začala jsem je bojkotovat. Nekupuju je, nečtu je, když na ně natrefím v hospodě nebo v čekárně, házím je do koše, protože to je celkem neškodná forma občanského odporu. Zajímavé je, že často lidé nevědí, komu kdysi ty skvělé noviny v této chvíli patří.
Teď se to díky vám, novinářům, dozvědí všichni a myslím, že důsledný BOJKOT těchto „novin“ by se měl rozšířit na celou republiku! Jan Palach ve svém posledním dopise vyzývá občany, aby nečetli ruské „zprávy“…
Očekáváte, že se podobné věci budou s blížícím se výročím stupňovat?
Ano. Jsme na začátku dlouhého zápasu o podobu České republiky. Buď budeme otevřená liberální demokracie a spojenec Západu – aktivní členská země Evropské unie a spolehlivý člen NATO. Nebo zvítězí lež a nenávist.
Nejhorší scénář by byl, kdyby po třiceti letech budování státu nejbohatší člověk země, usvědčený agent Státní bezpečnosti Babiš a nepříčetný prezident Zeman, hájící zájmy Ruska a Číny, ruku v ruce přesvědčili lidi, že se nedá nic dělat.
Pokud převládne fatalismus, rezignace a znechucení, lidé se zakopou ve svých domovech a chalupách a propadneme se jako společnost morálně o dlouhé roky zpět.
Jak hodnotíte, že se takhle chová největší, kdysi seriózní deník?
Bylo mi jasné, že miliardář Andrej Babiš si kupuje velká média stejně jako některé zajímavé osoby a skupiny občanů s jasným úmyslem.
Sledovala jsem s lítostí, jak vynikající novináři museli ze dne na den řešit existenční krizi – mají rodiny, děti, hypotéky, jako každý z nás. Museli se rozhodnout, jestli si zachovat čest a jít do neznáma, anebo ohnout páteř a zůstat. Vlastně normalizační dilema…
Naštěstí se většinově zachovali statečně a tak tu máme Seznam TV, Reportéra, Echo 24, FORUM 24 a další projekty, které by jinak nevznikly. Česká verze Deníku N je toho nejnovějším příkladem. (A pan Plesl? Ten skončí v pekle.)
Jak si budete připomínat 17. listopad vy? Na co nejvíce vzpomínáte?
Těším se, že půjdu s rodinou a přáteli na Václavské náměstí a nikdo nás tentokrát nebude mlátit, ačkoliv půjdeme od řeky přes Národní třídu. Budeme si zpívat Jednou budem dál, Za svou pravdou stát nebo Co je nejkrásnější, ta lidská svoboda, jako tehdy… a já budu cítit, že přese všechno, co nás trápí, jsme jako česká a slovenská společnost mnohem dál.
Kdybyste měla v pár větách říci, co vás za těch třicet let nejvíce potěšilo, a naopak zklamalo, co by to bylo?
Nejvíce mě zklamal rozpad Československa, zařízený Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, bez lidového referenda.
Měla jsem krátkou radost ze spolupráce Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí – Václav Havel a Fedor Gál byli pro mě zosobněním ideálů Tomáše Garrigue Masaryka a svobodného Československa.
Divoká privatizace 90. let, kdy Václav Klaus „zhasl světlo“ a staré struktury kradly jako zběsilé. Ti lidé vytunelovali stát a nikdy se za to neomluvili.
Opoziční smlouva v roce 1998, ve které si Václav Klaus a Miloš Zeman rozdělili moc ve státě. Výzva bývalých studentských představitelů „Děkujeme, odejděte!“ přivedla tisíce lidí do ulic, ale oni neodstoupili.
V této chvíli mě nejvíc trápí nespravedlnost ve společnosti – přece není normální, aby starší lidé jásali nad přidanou tisícovkou, mladí lidé neměli kde bydlet a na děťátko ani nepomyslí, protože se musí v práci pěkně otáčet. Naši nejlepší lékaři, vědci, učitelé raději míří do zahraničí, aby zajistili rodinu.
Hrstka miliardářů, často s pochybnou minulostí i přítomností, ovládá hospodářství, média a politiku. Zatím se nám vysmívají…
Nejvíc mě potěšili mladí lidé jako Benjamin Roll, Mikuláš Minář a jejich sdružení, protože dali nám všem možnost vyjádřit, že nám to není jedno.
Mohou se k vašemu prohlášení přidávat i další lidé?
Ano. Vyzývám všechny dobré a čestné lidi, aby se nenechali otrávit. Mluvte prosím každý den chvilku se svými kolegy a přáteli o současné krizi, choďte na demonstrace Milionu chvilek pro demokracii nebo uspořádejte třeba malou tam u vás doma.
Jeďte se podívat na Slovensko, jak si bratři Slováci vydechli po letech s Mečiarem a Ficem.
Pište otevřené dopisy svým poslancům a senátorům, rozesílejte přátelům zajímavé články, zpívejte si písničky o svobodě a věřte, největší tma je vždycky před rozedněním.
2024 ©